EGOTRIP vznikl po rozpadu americké formace Skindot, když se kytarista JIŘÍ FOJTÍK a zpívající klávesista Guy Noegel rozhodli jít každý svou cestou. Noegel zformoval projekt Ky Deity doma na Floridě a Fojtík se rozhodl zkusit štěstí v rodné vlasti.

V historii kapely uvádíte, že byla založena „spojením profesionálních hudebníků“. Co si pod tím máme konkrétně představit kromě toho, že se hudbou živíte a hodláte tak činit i nadále? Nesmrdí to trochu kalkulem, snahou uživit se hudbou za každou cenu?
Označením ‚profesionální‘ je myšleno to, že ještě před tím, než byl Egotrip založen, byli členové kapely nezávisle na sobě aktivní v jiných kapelách, ať už na profesionální, nebo poloprofesionální úrovni. Kalkulování bych v tom určitě neviděl.

Jak jste se vlastně dali dohromady?
Trošku jiným způsobem, než je zvykem. Po návratu ze Států jsem se rozhodl dát dohromady nový projekt. Měl jsem částečně připravený materiál v podobě demosnímků a představu, jakým hudebním směrem by se kapela měla ubírat. Pak stačil jeden inzerát, individuální schůzky s jednotlivými muzikanty, zajištění zkušebny – a kapela byla na světě. Když nás loni na podzim opustil původní bubeník, okamžitě ho nahradil Martin Švec z Plexis. Dnes si uvědomuju, jaká to vlastně byla shoda náhod a okolností, že se povedlo dát dohromady partu tak skvělých lidí. Každý z nás je nezbytnou součástí kapely, žádná skladba není hotová, dokud se na ní všichni neshodneme. Jsme výborní kamarádi. Prostě to funguje, jak má.

Svůj styl charakterizujete jako „Novodobý rock, podpořený dávkou industriální mašinerie a samplerů, s příchutí moderní hudební technologie a aranžmá. Hlasité metalové riffy, melodické, přitom ne vtíravé a vnucující se refrény, podpořené mohutným zvukem kytar“. Je to hodně konkrétní, takže myslím i celkem jednoduše představitelné pro ty, kteří s vámi zatím neměli tu čest. Jak ale takový specifický hudební projev vzniká? Popište genezi vašeho hudebního projevu. S čím jste začínali, co vás postupně ovlivňovalo, jaké kapely pro vás byly důležité?
Každý z nás je nějakým způsobem ovlivněný muzikou, kterou poslouchá, a některé vlivy mohou být v naší tvorbě slyšet. Tomu se nedá vyhnout a ten, kdo si to nepřipustí, pěkně kecá anebo si to neuvědomuje. Žádný ‚vzor‘ ale nemáme a samozřejmě se snažíme dělat muziku, která je originální a která se nám líbí, tak jako většina kapel. Každý máme své favority. Když začnu u sebe, tak to jsou Rob Zombie, KMFDM, Gravity Kills, ale taky Faith No More anebo Days Of The New. Santy je fanda System Of A Down a Exploited, Martin Švec miluje Sevendust, QOTSA, Metalliku, a když ti prozradím, že kytarista Martin Fialka, který se velkou měrou podílí na tvorbě Egotrip, zbožňuje progresivní metal, jako jsou Dream Theater a podobné smečky, pak sám musíš uznat, že se tyto vlivy v naší muzice nijak neodrážejí. Vytvořili jsme si určitý ksicht a ten se snažíme rozvíjet a zdokonalovat.

Co byste označili za milníky své dosavadní kapelní historie? Co třeba zásadní koncerty?
Nejsem si vědom žádných milníků. Ale to možná teprve přijde. Jinak zásadními koncerty pro nás bezpochyby bylo koncertování s finskými Waltari. To, že nám nabídli, abychom jim dělali předkapelu na jejich turné, pro nás bylo obrovskou ctí.

Chystáte k vydání novou desku. Provázelo proces její tvorby něco netradičního, něco, co vás překvapilo?
Tvorba Distance Unlimited a následná práce ve studiu Šopa se Standou Valáškem byla strašně pohodová. Všechno probíhalo bez problémů a s výsledným materiálem a hlavně zvukem jsme maximálně spokojeni. Netradiční bylo možná jednání s vydavateli, ale i přes různé protahování a komplikace jsme nakonec našli uspokojivé řešení. Původně jsme vydání plánovali na podzim 2005. Jsme ale nová kapela, a proto nic není tak snadné, jak se to někdy může zdát. S tím se musí počítat.

Jaké promo k novému albu chystáte? Uvidíme vás na letních festivalech?
Začíná festivalová sezona, a tak by klubové turné v tomto okamžiku nemělo velký smysl. Křest desky jsme naplánovali na 1. červen do pražského klubu Retro. Pozvali jsme si kapely Status Praesents a Sad Harmony, kmotry budou Kartsy Hätakka, frontman finských Waltari, a jejich manažer Pekka Rahkonen. Můžu i prozradit, že Waltari přislíbili, že u této příležitosti odehrají krátký speciální set. Myslím, že je na co se těšit. Jinak co se týče koncertování, budeme se objevovat na většině velkých festivalů. Z těch potvrzených ti můžu prozradit např. Okoř se šťávou, Noc plná hvězd, Benátská noc a spousta jiných, které jsou v jednání, ale nebylo by správné se o nich momentálně zmiňovat, dokud nejsou oficiálně potvrzeny. Budeme je postupně zveřejňovat na našich webových stránkách.

Budete cílit i do zahraničí?
Zahraničí je pro nás velmi důležité. Plánujeme vydání desky v Německu, kde nám již spolupráci nabídla společnost Extratours, která nám přislíbila koncertní zastoupení. Koncertování venku však nemá smysl, pokud tam není v prodeji naše deska. S vydavateli jednáme, ale jak se budou věci vyvíjet, to se uvidí až časem. Na nic a na nikoho se nespoléháme. Nabídky přicházejí a odcházejí. Tak to v téhle branži chodí, ale usilovat o to budeme v každém případě.

Egotrip 2006
Jiří Fojtík – zpěv
Martin Fialka – kytara
Jan ‚Santy‘ Šantorcl – baskytara
Martin Švec – bicí

 

Text: František Kovač