Po více jak třech hodinách čekání – tour manager se “trochu déle“ procházel po městě a když se vrátil, vyrazil i s kapelou na večeři – si konečně sedám tváří v  tvář rytmickému kytaristovi, doprovodnému zpěvákovi, příležitostnému basistovi a bubeníkovi, zakládajícímu členu kapepy ANTHRAX, celým jménem SCOTTU IANU ROSENFIELDOVI (35). Scott má očividně náramně (až moc…) dobrou náladu, cucá bonbón a co chvíli si hraje se dvěma odbarvenými copánky s korálky, které zdobí jeho brad(k)u.

Nedávno jste natočili desku Volume 8 – The Threat Is Real, jak bys jí představil?
Představil … no, já nevím. Strávili jsme s ní hodně času. Ale ani ne tak nahráváním jako psaním. Začali jsme totiž až po dokončení turné ke Stomp. Jo, ty písničky jsme určitě vymýšleli déle jak rok. Nahrané jsme to pak měli za necelé dva měsíce. Celé to bylo dané taky tím, že jsme v mezidobí odehráli několik koncertů s Panterou. Určitě ale byla tahle skutečnost velkým přínosem při samotném nahrávání – byla v nás ta správná energie … a bylo jí hodně.

Jaké ohrožení (‚threat‘) je reálné?
Nevím, fakt nevím. Možná, že sněť slezinná (tj. Anthrax – pozn. fk) je reálná… Prostě jsme Anthrax, nikdy jsme nebyli žádní trendaři a vždycky jsme dělali muziku po svém. Tohle to má vyjadřovat.

Řekni mi něco o vašich hostech na V8.
Našimi hosty jsou Phil Anselmo a Dimebag Darell. Dime hraje hlavní kytaru v Inside Out a v Born Again Idiot, Phil zpívá v Killing Box. A proč jsme je pozvali? Já nevím … jsou to prostě naši kámoši a máme je rádi.

Volume 8 má velmi zajímavý obal. Kdo přišel s nápadem použití kresleného obrazu a fotokoláže? Kdo ho pro vás vůbec udělal?
Dělal ho pro nás chlápek jménem Tim Gabor. Je to nějaký umělec, objevil ho Charlie Benante na internetu. Tedy někdo mu o něm řekl, dal mu nějakou adresu a Charliemu se jeho věci opravdu líbili. Ten obrázek je jeho nápad. Prostě jsme mu jenom řekli, jak se bude deska jmenovat a o co tam asi tak jde a on přišel s touhle kresbou. Je to hozené trochu do sci-fi, ale proč ne? Je to přece umění. Taky jsi se ptal na fotky, kdo ty dělal, to opravdu nevím. Je to jednoduše náš soukromý archiv.

Na V8 jsou dvě velmi speciální skladby, 604 a Cupajoe. Co mi o nich povíš, mají velmi svérázné texty?
Ty věci nebyly psány za nějakým zvláštním účelem. Prostě jsme je napsali. 604 jsme dělali asi půl minuty… Jsou to spontánní dílka. To je všechno, co k tomu můžu říct.

A co bonusová skladba? Patnáctá písnička uvnitř čtrnácté
Co je s ní? Co o ní chceš vědět? … Já ti k ní fakt nic neřeknu! Napsal jí Frank Bello pro svého bratra, je to jeho osobní záležitost a proto je to bonus.

Vydali jste novou, v pořadí již osmou studiovou desku, mohl by jsi – jako jediný zakládající člen Anthrax v současné sestavě –  nějak shrnout vývoj kapely za celých těch sedmnáct let, co existuje?
Ty vole … pro mě je to pořád všechno stejné, všechno při starém. Samozřejmě, každé album je jiné, ale pro mě to jsou prostě pořád Anthrax. Je jedno jestli hrajeme věci jako Toas To The Extras nebo Cupajoe nebo A. I. R. Pro mě je každá písnička jiná, ale všechno to jsou ti Anthrax, které znáš… A abych ti odpověděl na ten vývoj, stali jsme se možná lepšími autory, protože toho o psaní víme víc a dělá se nám to už jednodušeji. Už nám nedělá problémy dotáhnout nějaký nápad do zdárného konce, jednoduše jsme už zkušenější. Taky se tím už víc bavíme. A co na to ortodoxní thrashmetaloví fanoušci? Vím, že teď hrajeme trochu HC, trochu punk, trochu funk, trochu metal, trochu industriál … no a co? Hrajeme to, co se nám líbí a jestli to oni nechápou, za to já nemůžu a nezajímá mě to. Pořád máme rádi experimentování v hudbě. Když si poslechneš naší poslední desku, tak to tam musíš najít. Jo, milujeme experimenty!

Jaké desky si v poslední době rád pouštíš? Samozřejmě myslím od jiných kapel…
(smích) Nóóóó … mám rád poslední desku Faith No More, myslím, že je skvělá. Potom mám taky rád … sakra, co jsem to tolik poslouchal … ááá Faith No More (smích). Poslouchal jsem taky pár amerických nezávislých kapel, jsou fakt dobré. Nemůžu si ale vzpomenout na jednu desku … shit! … jo, už to mám – Brian Sutter, ten má skvělý orchestr.

Připravujete do budoucna nějaké další coververze?
Nedávno jsme udělali Metalliku, Faith No More, Radiohead … právě teď nic dalšího neplánujeme.

 

Text: František Kovač