FAITH NO MORE
17. srpna 2009, Praha, Tesla Arena

Comeback americké ostentativně neortodoxní, apriori progresivní ‚rockové‘ formace FAITH NO MORE po více jak jedenáctileté odmlce, má – na rozdíl od mnoha jiných – rozhodně smysl. A to ať už ho nazíráme prizmatem svébytně uměleckým nebo obecně komerčním. Zjednodušeně řečeno, faktem dokazujícím první polovinu mého tvrzení, byl samotný hudební obsah show pětice ve složení Mike Patton – Jon Hudson – Bill Gould – Mike Bordin – Roddy Bottum; neoddiskutovatelným argumentem, podporujícím naopak druhou část výše uvedeného, byla absolutně vyprodaná pražská sportovní hala, jejíž kapacita byla v průběhu příprav koncertu několikrát pomyslně přifouknuta (původně mělo být pódium umístěno v polovině sálu).

V rámci aktuálního Reunion tour se pochopitelně obecně očekával důkladný průřez dosavadní tvorbou skupiny. Čemuž bylo rozhodně učiněno za dost. Forma, jíž kapela své legendární pověsti dostála, byla ovšem místy doslova dech beroucí. Na první pohled, kdy hudebníci ladně nastupují na scénu ve slušivých společenských oblecích, vše vypadá – dle obligátního mínění těch komercí zaslepených návštěvníků koncertu – ‚v pořádku‘. I první skladba, jemná předělávka Peaches & Herb s příznačným názvem Reunited, do tohoto schématu vkusně zapadá. Pak se ovšem země rozestoupí, nebesa se prorvou a vypukne peklo!

Ústřední postavou celého spektáklu je pochopitelně osobitý zpěvák a frontman Mike Patton. Jeden mikrofon má zaražený v krku, druhý mu kolem něj visí na kabelu. Oběma rukama trápí svůj pódiový vocoder. Zběsilé taneční kreace ani megafon samozřejmě nemůžou chybět. Zkušenosti, které načerpal a vstřebal po rozpadu mateřské formace v souborech Mr. Bungle, Fantomas, Tomahawk i na vlastní sólové dráze, povyšují původní tvorbu FNM o několik (šíleně) kvalitativních pater nahoru, směrem k absolutní dokonalosti. Byť za cenu, že ona veskrze originální ‚zvěrstva‘ nemůže fanoušek odkojený MTV pochopit, natož akceptovat jako pozitivní.

Hudebníky, jež má Patton v zádech, vede naprosto zkušeně kytarista Jon Hudson, byť do kapely nastoupil až v roce 1996 a nahrál s ní jedinou studiovou nahrávku (Album Of The Year, 1997). Fakt, že se mu takové osobnosti jako baskytarista Billy Gould a bubeník Mike Bordin nesnaží nikterak přerůst přes hlavu a hrají mnohem více ve prospěch celku než sami na sebe, jen potvrzuje smysluplnost a – především – opravdovost tohoto reunionu.

Kdo měl to štěstí, viděl pražský koncert na vlastní oči a není úzkoprsý zastydlík, dá mi jistě za pravdu: Faith No More mají ve své aktuální obnovené podobě rozhodně co říci!

Playlist: Reunited, From Out Of Nowhere, Land Of Sunshine, Caffeine, Evidence, Surprise! You’re Dead, Last Cup Of Sorrow, Poker Face, Chinese Arithmetic, Easy, Midlife Crisis, Epic, RV, The Gentle Art Of Making Enemies, King For A Day, Ashes To Ashes, Be Aggressive, Just A Man, Chariots Of Fire/Stripsearch, Digging The Grave, Pristina.

 

Text: František Kovač