A+ – 2
vlastní náklad / 35:00

Klatovská kapela Asmodeus je v tuzemsku dobře známa svým neortodoxním přístupem k mateřskému thrash metalu i ostatní rockové hudbě v nejširším možném významu této pomyslné škatulky. Na druhé studiové nahrávce svého bočního projektu A+, pojmenovaném lapidárně 2, dotahují tuto svoji výstavní devizu pánové Slobodan (aka Miloš Bešta – zpěv, kytara), Thomas Lee (aka Tomáš Bešta – kytara), Milánek Bravura (aka Milan Pózel – baskytara) a Asmodědus (aka Vladimír Hořký – bicí), podpořeni tradičními hosty Peldou (aka František Pelíšek– klávesy) a Koudym (aka Lukáš Koudelka– trubka), v zádech s excelentním textařem Františkem B. Střeleným (aka Gabriel Battigia či Jan Petričko) nikoliv ad absurdum, ale doslova, do písmene a poslední notové kuličky k dokonalosti!

Pokud jsem tedy u příležitosti emise předchozího debutového epomymního alba tohoto tělesa tvrdil, že se jejího piedestalu zdatně dotýká, nyní na něm bohorovně a zcela po právu trůní! A co víc, všechno se děje jaksi mimochodem, ve druhém plánu a sledu, ve stínu velkého Démona Strážce.

Protože jde vskutku o desku veskrze originální, dopustím se i já v této recenzi určitého netradična; místo zevrubného muzikologického pitvání konkrétních skladeb vám totiž – v rámci prostorových možností – naservíruji ty – podle mého názoru – nejkrásnější pasáže jednotlivých textů. Jak už jsem totiž hned zkraje naznačil, A+ 2 je po sonické stránce tak čirý (a čilý) hudební konglomerát, vystavěný na charismatickém, velmi variabilním vokálu i skladatelském umu páně Bešty a neskutečných kytarových laufech, legatech a staccatech jeho nepříbuzného jmenovce Tomáše, že se především musí slyšet! A slyšet se samozřejmě musí i celé texty; tyto jejich fragmenty budiž vějičkou na vaší cestě k nalezení onoho výjimečnému celku…

Černá smrt bílého koně – „Když bílej černě umírá / to může bejt šach-mat z nedůvěry / Když drzej pěšák na věž dotírá / pak svět se pokloní před gaunery! / A když dámy sukně vyhrnou / a pánem bordelů je brutální král / střelci mají kůži stříbrnou / a koně chcípají o kousek dál!“

Poslední večeře – „Provokuje / okuje notu / zrodí se píseň divoká / Kolokvium idiotů / chtělo by soudit proroka / Dva blesky líbají fresky / v souloži výstřední / Dvě kosti z víry a zlosti / k večeři poslední“

Kroky – „Zvuky / jak napnutý luky / hnusný ultrazvuky / křičí z boží muky / zvuky / Zvuky / digitální zvuky / jak holubí pluky / co zobou ti z ruky / zvuky“

Neurocity – „Jednou jsi dole / a dvakrát nahoře! / Že každej vod tebe dává ruce pryč / Život je cukrovej, když mu chybí bič / a kdo se bojí tmy, ten se v ní zabední / a první jsou poslední“

Skinhead’n’Shoulders – „Tak to maj smůlu, to maj pech / to jim neporadim / jsem jenom blbej malej Čech / vypatlanej / V prdeli světa žádnej spěch / kafe rumem sladim / tak si tu krásně žiju / zakopanej“

Via Daidalos – „Zas člověk staví vzdušný most / sladší než sex a opilost / podruhé potřetí / jsme červi v sklenicích / zas vzhůru po skle plazíme se / jak mrtvé stromy v temném lese / jak prázdná okna v slepých ulicích“

Zátiší s chřestýši – „Pod kostrou mostních konstrukcí / zlé vody kameny rozleptají / pod světlem zářných indukcí / nehybné světy se ukrývají / Proudy lidí v láhvi s váliem / Dvakrát loknout si a spát“

Spampers Blues – „Spam – co vraždí tvé soukromí / spam – co dveře ti vylomí / spam – nezvaný host nemilý / Spam – všechno tu zasviní / spam – kostlivec tam ve skříni / spam – Charlie Manson Family“

Šiva ničitel – „Sálem krouží Šiva / hudba nakažlivá / zastře voda lživá oblohu / Kálí v špíně zlatě / k peklu zavezla tě / zpíváš o Kalkatě / bez bohů“

Oheň – „Oheň je hořlavý / to dneska každej trouba ví / Oheň ten poví ti / co mokré je to nechytí / Oheň je pohroma / tak nechte si ho na doma / Hó-ří kdo zakřičí / na toho přijdou hasiči“

Víc nemám, co bych dodal; s velkou radostí – po opravdu velmi dlouhé době – přisuzuji této nahrávce plný počet bodů!

 František Kovač