Moravská parta CHAOS IN HEAD neodmyslitelně patří k tuzemské crossoverové scéně. Dokonce by se dala bez přehánění označit za jedny z jejích úplně prvních pionýrů. Jak se přesto horko-těžko, a až v těchto dnech, dopracovala ke své první oficiální desce, mi povyprávěla vůdčí persona souboru, bubeník KOPEC. (Ano, ten Kopec, který před drahnými léty otloukal škopky v deathmetalovém Krabathoru. To už snad ale ani není pravda, že?)

Opium je vaše první oficiálně vydané album. Po kolika letech existence vlastně?
Je to dost nepředstavitelné, ale na jaře 2004 to bylo 10 let, co kapela vznikla. Proč to trvalo tak pekelně dlouho zřejmě objasníme později…

Určitě! Přibliž teď ještě vaši dosavadní diskografii. Dají se vaše historické nahrávky vůbec ještě sehnat?
Naše úplně první dvě skladby Selfcontrol a Chaos in my head  jsme nahráli velmi záhy po založení kapely – sloužily k obeslání nějakých soutěží a nikdy nikde nevyšly. Koncem roku 1994 jsme spáchali první regulérní demo Flower Of A Blind Man v sestavě Chorche – kytara, Jojo – kytara, Tom – zpěv (dnes Flood), Medvěd – basa a já Kopec – bicí.
O rok později, už bez Toma, kdy zpěv převzal Jojo vyšlo druhé demo Promo 95. Oba snímky jsme natáčeli u kamaráda ve studiu ASG Uh. Brod. Pamatuju si, že se to tenkrát míchalo za dost šílených podmínek. Představ si: pět párů rukou na čtyřstopém mixu, každý čekal, kdy má ten který nástroj vytáhnout nebo sundat a třeba v posledním úderu to udělal blbě a musela se celá skladba tím samým šíleným způsobem sjíždět znovu. Ale bavilo nás to! Náhodou jsem si teď nějaké věci z toho období pustil a zdálo se mi, že jsou bezprostřední a mají atmosféru. Ostatně jedna z těch skladeb, Klesám, je na desce a zní i po těch letech svěže.
Rok 2001 přinesl další demo CD Negativy v sestavě Chorche, Medvěd, Kopec a Mrak – zpěv (ex-Terminator). Točilo se už ve studio Shaark. O rok později jsme vydali demo CD In 2002 ve stejné sestavě. To se nahrávalo se studiu Paradox v Hodoníně. Co se týče prodejů těchto, jak ses trefně vyjádřil, historických nahrávek, nemám tušení, protože převážnou část jsme rozdali, něco sice i prodali, ale na zlatou desku by to asi nebylo… Myslím, že všechny ty nahrávky někde máme, náš basák je, se mi zdá, archivuje a eventuálně by byly k mání, ale asi jen pro naše opravdové fanoušky, nebo sběratele rarit.

Dalo by se říct, že jste se v průběhu těch let tak nějak stylově hledali, až z toho ve finále vylezlo hodně sebejisté a názorově ucelené Opium. Přibližte ten vývoj!
Měli jsme vždycky smůlu na zpěváky. Možná jsme měli příliš vysoké požadavky, někdy se časem projevila názorová odlišnost na styl zpěvu a nebo jsme si nerozuměli jako lidi, což se taky pozná až po čase. Neustálé střídání frontmana kapele moc neprospívá a když budeš hrát jednu a tu samou píseň pokaždé s jiným zpěvákem, vždycky vyzní jinak. Proto jsme asi v minulosti poměrně často měnili styl. Každá naše nahrávka byla dost odlišná než ta předchozí.A taky snad i proto nám všechno trvalo tak neskutečně dlouho. Vezmi si: než nějakého zpěváka seženeš, než nazkoušíte repertoár – to je minimálně půl roku v prdeli, ne-li víc – a pak se to nějak posere a ty zůstaneš v podstatě na začátku. Někdy se divím, že jsme našli sílu začínat zase skoro od nuly – užili jsme si těch rozjezdů požehnaně. Zdeanál je totiž náš šestý (a doufám poslední) zpěvák a bohudík i ze všech nejlepší. Taky má hlas, který nám dovolil se trošku vrátit v čase a teď děláme muziku, která se hodně podobá tomu, co jsme hráli v polovině devadesátých let.Prostě jsme si řekli, že budeme hrát to, co nám jde nejlíp a nebudeme dělat z naší hudby nějakou vědu. Možná i proto může Opium působit, jak jsi říkal, sebejistě.

Když už jsme u toho, jaké kapely vás v průběhu let ovlivňovaly. Shodnete se v kapele?
Když se s klukama bavíme, co kdo poslouchá, padají jména jako: Soundgarden, Beck, Massive Attack, Alice In Chains, Freak Power, RHCP, Nuno, Temple Of The Dog, Sting, Pantera, Mad Season a další. Jistě nás některé z nich více či méně ovlivnily, ale snažíme se o to,aby v naší hudbě byl co největší podíl z nás, abychom nové nápady zpracovali tak, jak je to pro nás typické a přirozené. Ale občas se stanou různé věci: Nedávno jsem četl recenzi na Opium v jednom konkurenčním časopise, kde se o nás vyjádřili jako o českých Helmet. Říkám si, Helmet, sakra, to jméno jsem několikrát někde četl, ale v životě jsem je neslyšel. Tak jsem si to sehnal a ouha, ve čtvrté věci je kytarový riff tak na 90% stejný jak riff z naší skladby Bouře, který jsem mimochodem sám vymyslel! A fakt jsem to před tím vůbec neznal… Prostě se náhodou někdy do něčeho nechtěně trefíš.

Opium nejdříve vyšlo jako promo CD a až za pár měsíců poté jako regulérní album – přesto ve vaší vlastní režii. Popiš anabázi shánění vydavatele.
Rozeslali jsme už natočený materiál na všechny možné i nemožné firmy a za nějaký čas jsme je postupně kontaktovali. Vesměs se nám dostávalo odpovědí typu: není to špatné, ale už máme uzavřený vydavatelský plán na půl roku dopředu atd. Nechtěli jsme už dál čekat, tak jsme si zaplatili vylisování, udělali obaly a vydali to na vlastní náklady sami.

Jak se díváte na naši dnešní tvrdou scénu? Před lety jste tu patřili k průkopníkům crossoveru a živořili na demáčích. Dnes, když je hudba tohoto a podobného ražení v kurzu a všemožné (často pouze zatraceně komerční) spolky vydávají desky jak na běžícím pásu, vy se horko těžko dopracujete k oficiálnímu debutu…
Co se týče vydávání různých, jak říkáš komerčních kapel, řekl bych, že je to jasné. Pro drtivou většinu firem je to byznys, tak vydávají kapely o kterých si myslí, že jim vydělají peníze. Což ještě automaticky neznamená, že hudba těch kapel je špatná nebo že je (slušně řečeno) určena spíše pro nenáročné posluchače. Nicméně mnohdy to tak je. Je to jen obchod a je potřeba se na to tak dívat. Je zřejmé, že to platí jak ve světě tak i u nás. Takže pokud si firma myslí, že na tobě žádné velké prachy asi nevydělá – nezajímáš ji a musíš se o sebe postarat sám.

Co koncerty: chodí lidi?
Je to hodně různé. Někdy přijde 30 lidí, někdy 300. Nejčastěji hrajeme v klubech a tamní atmosféra nám vyhovuje. Asi před měsícem a půl jsme jeli osmidenní šňůru s Pungent Stench, Behemoth, Hypnös a Disfigured Corpse a musím říct, že návštěvnost byla, myslím, hodně slušná: průměr 250 lidí na koncert. Navíc máme hromadu zajímavých zážitků a zkušeností!

Výhled na příští rok
Momentálně máme takovou malou zimní pauzu. Jednak potřebujeme načerpat inspiraci, protože bychom rádi na podzim 2005 začali natáčet další desku, která by měla být, na rozdíl od naší prvotiny, v angličtině. Navíc si potřebuju vyléčit zánět šlach, což taky vyžaduje jistý čas. Ostatně tato moje indispozice zatím znemožnila natáčení klipu, které bylo naplánováno na leden a muselo se odložit. Rádi bychom se také dostali co nejvíc do povědomí lidí, což se nám snad i díky vašemu časopisu bude dařit. A samozřejmě se budeme snažit co nejvíc koncertovat!

Chaos In Head 2005
Zdeanál – zpěv
Jorge – kytara
A. M. V. – baskytara
Kopec – bicí

 

Text: František Kovač