MARKY RAMONE & BAND, TARAKANY, SPS
29. 1. 2005, Praha, Futurum

Není to tak dlouho, co bubeník MARKY RAMONE v Praze vystupoval jako člen obnovených horror-punks Misfits a už ho tu máme zase v plné kráse! Polodlouhé černé vlasy zastřižené podle kastrólu těsně nad obočím do ofinky, úzké rifle, triko s názorem, černý oválený křivák a klasické kecky. Tahle figura prostě nejde přehlédnout! Však taky měla jeho osobní gorila co dělat, když mu v prostorách slušně zaplněného Futura razila cestu ocvočkovaným číratým davem do a ze zákulisí. Tenhle bubenický enfant-terrible sice nepatří do takzvaně klasické sestavy falešných bratří Ramoneů, nicméně je to nyní už jen a právě on, kdo slávu hudebně nesmrtelných newyorských otců punku nenechává zahnívat spolu s ostatky svých již zemřelých spoluhráčů a provětrává hity prošpikovaný repertoár křížem krážem civilizovaným světem. Ostatně, jak sám říká, nic jiného ani neumí, tak jaképak copak…

Celý program, pojmenovaný organizátory Ramones Night, odstartovali krátce po sedmé večerní domácí SPS. V rámci možností (jak svých vlastních, tak zvukových jakožto předkapela) a bez ohledu na zatím slabě zaplněný sál odvedli poctivou, téměř hodinovou, porci svých zavedených fláků jako Černá ruka, Jsme v hajzlu, Máma nebo Hořčice mi stoupá do nosu, vyšperkovaných plexisáckou předělávkou Ramones pecky Pet Cemetery, resp. Svět jsou bary.

Jako prostřední akvizice večera napochodovali na scénu ruští TARAKANY, kteří na ní, s výjimkou bubeníka setrvali až do samotného konce celé show. Byli to totiž právě oni, kdo následně tvořil doprovodný band samotného Marky Ramonea. A jelikož měli eminentní zájem na tom, příchozí si řádně předehřát, šli do vlastního koncertu od začátku naplno. Zpěvák, jehož pravé rameno zdobila velká kérka s vyvedením profláklého snímku právě Ramones v křivácích, stojících před oprýskanou zdí (vzpomenete si, na kterém bookletu jejich alba je?), hned z kraje publiku nabídl volbu komunikace v ruštině či angličtině. A přesto, že byla v sále spousta mlaďasů, kteří rozhodně nemohli pamatovat léta školní povinné ruštiny, s tímto jazykem neměl nikdo z příchozích problém. A tak frontman s napůl černou a napůl blonďatou kšticí hlaholil svou mateřštinou, v níž byla rovněž prezentována valná většina skladeb. Ty byly zahrány pěkně syrově, od podlahy a instrumentálně velmi přesně. Když navíc z reproduktorů čas od času zazněla i přesvědčivá angličtina, nebylo sporu o tom, že tihle hoši mají na to dělat, doprovod libovolnému Ramoneovi. Jediným zádrhelem tak bylo, že repertoár Tarakany v sále nikdo dobře neznal, takže se kotel omezil jen na obligátní pogo.

Za pár minut, po kratičké pauze a zásadní výměně bubeníků už ale zase vyřvával z plna hrdla! Vše šlo jako na drátkách. Marky se usadil za svou soupravou, ze strany si k němu přidřepla již zmíněná gorila, která momentálně fungovala jako držák playlistu a mohlo se začít. MARKY RAMONE & BAND. Po krátké zdravici (kdo byl na Misfits, nemohl být překvapen) Mr. Ramone oznámil první skladbu – Sheena Is A Punk Rocker, neopakovatelnou dikcí pronesl zaklínadlo „One, Two, Three, Four!“ a už to jelo!

Přesto, že má tenhle chlapík na krku už dávno pět křížků, působil z moskevsko-newyorské sestavy nejjiskrněji. A to bez ohledu na to, že Rusové už měli za sebou odehraných čtyřicet minut. O únavu totiž vůbec nešlo, ani o hráčský potenciál. Někdo prostě muziku dobře hraje a někdo ji má zase jednoduše v krvi. Když mluvil, tak klidně, s přehledem a stejně tak i bubnoval. Lehce a přece důrazně, s úsměvem z dobře odvedené práce na tváři. A nejen svojí. Band, kterému hleděl do zad, šlapal jak pověstné botky samochodky!

Po každé skladbě následovalo uctivé poděkování. Když fanoušci hodně bouřili, Marky je dokonce umravňoval, aby mohl v klidu uvést další píseň. Její start se opět neobešel bez „One, Two, Three, Four!“, které zaznělo během večera z Ramoneových úst celkem pětadvacetkrát. A nutno poznamenat, že po takové páté šesté skladbě mu s ním dav už velmi ochotně vypomáhal. Stejně jako ruskému zpěvákovi s refrény známých fláků. A že jich bylo …pětadvacet! Žádné existenční ani tvůrčí období kapely nebylo vynecháno ani ošizeno, řetěz nespadl jedinkrát. Gabba Gabba Hey!

Spolu s loňským vystoupením Misfits to byl nejlepší punkový koncert, co jsem kdy viděl. A oba svým charakteristickým způsobem odtloukl jediný bubeník – Marky Ramone!

Playlist MARKY RAMONE & BAND: Sheena Is A Punk Rocker, Beat On The Brat, I Wanna Be Sedated, Rockaway Beach, Teenage Lobotomy, I Don´t Care, She´s The One, Go Mental, KKK Took My Baby Away, Judy Is A Punk, Commando, Havanna Affair, I Believe In Miracles, The Job That Ate My Brain, Life´s A Gas, Rock´N´Roll High School, Poison Heart, Pet Cemetery, Rock´n´Roll Radio, We Want The Air Waves, I Just Wanna Have Something To Do, R.A.M.O.N.E.S., Blitzkrieg Bop. # Psycho Therapy, Pinhead.

 

Text: František Kovač