Jako by se všemohoucí opakovaně přesvědčoval, jestli je ‚to‘ ještě pořád pravda, jestli ‚to‘ ještě pořád platí. Nesmrtelný LEMMY. On a Keith Richards, vyvoleni v pravěku minulého tisíciletí samotným ďáblem, aby na matičce zemi zvěstovali rock’n’roll nesčetným generacím až do skonání světa. Žádný oběd sice není zadarmo, a vlastní krví podepsaná smlouva s nejvyšším z vyvrhelů už vůbec není žádná sranda – na druhé straně zrcadla by nejspíš řekli, že je to ‚řehole‘ – jenže kdo by se dal v tomhle případě na modlení, propadl by se hned do horoucích pekel zatracení.

Zatím poslední sérií zkoušek ohněm si frontman Motörhead a Head Cat procházel minulý rok. Různé ambulantní zákroky a hospitalizace by zpětně nespočítal ani na všech prstech, jimiž ho příroda obdařila, doktoři ho měli téměř nepřetržitě v merku. Musely se zkracovat, přesunovat i zcela rušit jednotlivé koncerty i celá turné. Jednoduše žádná procházka růžovou zahradou, mana nebeská a ráj. Přesto zvládl Mr. Kilmister se svými věrnými vydat na podzim 2013 výtečnou, Aftershock signifikantně pojmenovanou albovou novinku. Na Vánoce mu pak na zátylku přibyla už šedesátá osmá čárka, a jak se v posledních týdnech zdá, kolozubá šelma se už zase chechtá na celé kolo. Pevně usazený na vysoké barové židličce Rainbow Bar & Grill v samém srdci losangeleského Sunset Stripu, černý širák vyzývavě posunutý do týlu, na dosah ruky popelník i mladou prsatou blondýnku. Jen ve skleničce místo Jack Daniel’s whiskey dietní kola. Pravda, dřív víc kouřil, poslední dobou jeho nenechavé pracky spíš dráždí automaty a počítačové hry. „Ještě minulej rok jsem denně vytáhnul dvě krabičky marlborek. Teď už se holt hlídám a dávám jich jen pár, hlavně když jdu ven. To víš, už mi není třicet. Stejně je to zázrak, že jsem ještě tady. To jsem fakt neplánoval.“

Jestli bude ještě někdy brázdit svět se svou nekompromisní hlukovou kohortou, zatím neví. Evropská část loňského turné, která se měla původně uskutečnit na podzim a v zimě, byla nejprve přesunuta na jaro 2014. 23. ledna však management kapely všechny na letošek zatím naplánované koncerty bez náhrady zrušil s logickým odůvodněním, že Lemmyho zdraví je nejpřednější a že dávat všanc veškerou budoucnost kvůli pár kšeftům, pokud není stoprocentně fit, nemá smysl. Smysluplnost tohoto rozhodnutí potvrzují i první reakce fanoušků, které jsou i v takto nepříjemné situaci veskrze milé, chápavé a přející. „Víš, že mám rád Beatles. Když na mě padne chandra, dost na ně myslím. Jak se jednoho dne, na vrcholu svojí slávy prostě rozhodli přestat veřejně vystupovat a soustředili se jen na studiovou práci, která díky tomu šla ještě více nahoru. Jo, spousta lidí určitě řekne, že je to na hovno. Já si už ale prostě nemyslím, že když přestaneme hrát na živo, nezbyde nám jiná šance, než se nechat zavřít do rakve a zakopat šest stop pod zem.“

Zatímco se v pořadí už jedenadvacátá nahrávka Aftershock první týden po říjnové emisi zapsala v prodejních žebříčcích Motörhead vůbec nejvýše v tomhle tisíciletí, Lemmy doma šlapal na rotopedu a měřil si puls. V čerstvé paměti přitom měl navýsost nepříjemný zážitek z německého Wacken Open Air festivalu, na jehož prknech si v pátek 2. srpna 2013 hodlal udobřit evropské publikum poté, co kvůli jeho zdravotním neduhům musely být zrušeny plánované zastávky ozubeného komanda na červencových štacích napříč starým kontinentem. Pětaosmdesát tisíc fanoušků však bylo svědky na 38 minut, respektive šest skladeb neplánovaně zkrácené show, jejíž průběh lakonicky shrnul kytarista Phil Campbell slovy: „Lemmy asi bude tak trošku smrtelník, jako my ostatní.“

Příčinou problému byla Lemmyho akutní nevolnost, kvůli níž se musel odpotácet ze scény a svěřit do péče přivolaného lékařského týmu. Srdce už holt nevydrží takový zápřah a problémy s četnými hematomy, které ho poslední roky trápí při leteckých přesunech, mu nepřidávají. Netrvalo však dlouho a už si náladu spravoval nahráváním zpěvů na novou desku. Pomaloučku, polehoučku, ideálně dvě, maximálně tři hodiny ve studiu denně. Občas si na to musel sednout, ale dělal si radost. To bylo to nejdůležitější. Navíc výsledek je, jak už bylo řečeno, skvělý.

Příští rok na Vánoce oslaví sedmdesátku. Určitě!

 

Text: František Kovač
Foto: František Kovač st.