WIREBRUSH – Tak bacha!
vlastní náklad / 25:45

Byla by škoda, kdyby tohle, v naší redakční poště nedopatřením zapadlé, již vloni vydané CD, skončilo v propadlišti dějin bez jakékoliv odezvy. Neříkám tedy, že by se v opačném případě zbořil svět, že by lidstvo přišlo o nějaký neskonale úžasný a jedinečný hudební zážitek. Tak výjimečný zase (ještě stále) aktuální počin obnovené pražské kapely Wirebrush není. Na druhou stranu samotná skutečnost, že se k nahrávce s vemlouvavým názvem Tak bacha! vlastně ‚vracíme‘, má taky jistou kvalitativně vypovídající hodnotu.

Zkrátka a dobře, toto v pořadí již třetí promo album ‚Drátěného kartáče‘ – které v dosavadní pětipoložkové diskografii doplňují ještě debutové demo Dirty Shoes (z doby, kdy měl soubor pouze dva zakládající členy, Klobouka a Bédu) a pozdější amatérský záznam koncertu (který údajně naživo zhlédnul jediný divák) Live From Prosek – přináší pořádnou porci poctivého, česky zpívaného hard rocku. Instrumentálně i interpretačně bezchybného, zvukově a vůbec produkčně bez zásadnějších problémů vyvedeného. Ovšem, jak již bylo zmíněno – a to je de facto jediné negativum nahrávky –, bez osobitějšího autorského vkladu. Jinými slovy: nejedná se o třeskutě originální materiál. Ale zůstaňme nohama na zemi. Řeč je o české kapele, které nečouhá shnilá sláma z holínek, výkony jejích členů nepůsobí upoceně křečovitě, (a dokonce) jejíž poetika nečpí zvětralým pivem. A to rozhodně není málo! Ideové průniky hledejte někde mezi výsostnými vodami ZZ Top, AC/DC, Žlutého psa a třeba Pumpy.

 František Kovač