Merlin – Tibet

MERLIN – Tibet
vlastní náklad / 45:48

Na tuhle desku, ve finále zcela příznačně pojmenovanou Tibet, jsme čekali od roku 1992. Tehdy světlo našeho čerstvě svobodného světa spatřilo a šedivé post-normalizační kulturní obzory rázem rozzářilo výtečné, zámořským glamrockovým a dirty rock’n’rollovým odérem načichlé album Nevada z autorské dílny pánů Dana Horyny (zpěv), Marka Podskalského (kytara), Miloše Landsmana (baskytara) a Tomáše Zoubka (bicí), kteří se jím bez diskuse nesmazatelně zapsali do dějin českého, potažmo československého rocku.

Žel, osud zanedlouho zavedl charismatického frontmana s bujnou kšticí a dokonale padnoucí přezdívkou ‚Zeppelin‘ na scestí. V zacyklených pervitinových rauších a absťácích nenávratně promarnil svá hlasově nejsilnější léta. Když se nakonec rodině a přátelům podařilo Dana po dvou dekádách na drogách vyrvat z náručí plíživé smrti, byla to vedle tibetské nauky dzogčhen právě hudba, co ho drželo nad vodou. Obklopen novou sestavou hudebníků Miloš ‚Mimi‘ Knopp (kytara), Richard Tomíček (baskytara) a Aleš Zimolka (bicí) dokázal znovuzrozený Horyna ‚vzor 2005‘ nejen že není mrtev, ale že ani nepatří do starého železa. Pomyslnou rukavicí přesvědčivě vetknutou do tváře všem škarohlídům byla trojice zbrusu nových, opravdu silných moderních skladeb Málo dáváš, málo dostáváš, Záblesk poznání a Tibet, které tou dobou obohatily jinak retrospektivní koncertní program Merlinu – a dnes v lehce upravené podobě (v původním aranžmá z roku 2005 byly vydány předloni jako bonus limitované remasterované verze Nevady, emitované u příležitosti dvaceti let existence souboru) tvoří i neochvějné pilíře čerstvého alba Tibet.

Kromě nich nabízí novinka i trojici skladeb, které se svého času objevily na promo nahrávce formace s pracovním názvem ‚Horyna Company‘, pod jejímiž křídly původně Dan zamýšlel v mezičase realizovat své neortodoxní, hodně funky a reggae, trochu nu-metalem a etnickou muzikou ovlivněné záměry, jimiž nechtěl zaplevelovat stylově přece jenom dosti vyhraněný mateřský Merlin. Vše ale nakonec dopadlo jinak: písničky Spojí nás bůh, Narodil se svět a Když láska schází dostaly slušivý moderní hardrockový kabátek a tvoří konzistentní součást Tibetu. Stejně tak zbylá pětice písní, oscilující na pomezí tradičního a novodobého rocku v celé šíři jeho stylového spektra od rhythm’n’blues k thrash metalu. Nudit se rozhodně nebudete. Konstantní totiž na téhle desce není po hudební stránce vlastně nic, s výjimkou perfektní instrumentace, charismatického zpěvu a textů, nad nimž je dobré se zamyslet.

Tibet není na poslech vůbec jednoduchá deska. Jednotlivé stylové nuance se střídají, prolínají a doplňují, pořadí skladeb má svou vnitřní logiku, texty filozofický přesah i obsahovou integritu. Tím spíš byste si ale nový Merlin měli zamilovat.

 František Kovač