V této části se budu věnovat následujícím tématům: Charakteristika družstva dorostenek Sparty Praha; Stanovení cílů nejen pro sezónu 2019/20; RTC harmonogram.

3.1 Charakteristika družstva dorostenek Sparty Praha

Jak jsem již uvedl v předchozích kapitolách, přicházím k týmu sparťanských dorostenek v sezóně 2019/20 jako nový hlavní trenér této kategorie. V předchozích sezónách jsem v klubu z pozice hlavního trenéra vedl družstva elévek, mladších žákyň a starších žákyň, zároveň jsem nepravidelně pomáhal u chlapeckých, respektive smíšených družstev elévů a mladších žáků. V minulé sezóně 2018/19 i v této aktuální 2019/20 jsem pracoval, respektive pracuji i pro Český florbal, jako asistent trenéra výběru starších žákyň regionů Praha a Střední Čechy.

Střednědobý plán mého trenérského zapojení ve Spartě Praha je aktuálně pevně svázaný se ženskou složkou klubu. V sezóně 2019/20 budu působit jako hlavní trenér kategorií dorostenky, starší žákyně, mladší žákyně, a v případě potřeby se konzultačně zapojím u elévek, juniorek a žen. Od sezóny 2020/21 bych se měl přestat intenzivně věnovat mladším žákyním, které předám kolegyním – trenérkám, hráčkám našeho ženského družstva, jež se mnou budou u kategorie letos působit v rolích asistentek, a soustředit se primárně na starší žákyně a dorostenky, s případnými konzultačními přesahy právě do mladších žákyň, a nadále také i juniorek a žen.

Logika tohoto plánu vychází ze tři roky starého klubového záměru budovat plnohodnotně funkční ženskou složku odspodu, tedy od nejmladších kategorií. Což se nám zatím daří. V sezóně 2016/17 se nám povedlo nastartovat a v sezóně 2017/18 stabilizovat tým elévek natolik, že jsme od ročníku 2018/19 mohli do oficiální soutěže Českého florbalu přihlásit již dva týmy sparťanských elévek. Obdobně se nám vedlo u mladších žákyň, jen s ročním posunem – nastartovány ve 2017/18, stabilizovány ve 2018/19, dva týmy v soutěži Českého florbalu od sezóny 2019/20. Ve starších žákyních a dorostenkách jsou tyto úkoly teprve před námi – kádr je zatím, co se počtu týče, omezený, zároveň mu chybí dostatečná florbalová kvalita.

K družstvu dorostenek proto přicházím se dvěma hlavními cíli: (i) rozšířit a stabilizovat kádr; (ii) rozvinout a kontinuálně zvyšovat jeho florbalovou kvalitu. Jsem přesvědčen, že první úkol je možné splnit v horizontu roku a půl, respektive dvou sezón – tedy mít stabilizovaný kádr na startu soutěžního ročníku 2021/22, což se v mých očích rovná tomu disponovat pro zápasy dvěma kvalitativně vyrovnanými pětkami, složenými převážně z dívek věkově patřících do této kategorie, k nim třetí pětka poskládaná především z věkově mladších a/nebo kratší dobu hrajících hráček, plus dvě gólmanky. Hovoříme tedy minimálně o dvaceti jménech na soupisce. Stabilizace kádru pro mne ale neznamená pouze početně naplněná lavička, ale pochopitelně – především – sportovní, florbalová kvalita. V návaznosti na tento první cíl, plus jeden kalendářní rok, se chceme po sportovní stránce moci rovnat týmům z první poloviny ligové tabulky. To má být výsledkem druhého definovaného cíle.

Úplně prvním krokem, který jsme pro naplnění obou cílů ve Spartě podnikli, byla má dohoda s vedením klubu na posunu týmu dorostenek ze druhé ligy, v níž doposud ve všech odehraných sezónách působil, do ligy první – vrcholové soutěže dorostenek. Krok s přihlášením nekonsolidovaného týmu do nejvyšší soutěže se jistě může zdát na první pohled nelogický až riskantní. Při jeho nazírání je ovšem nutné si uvědomit, že jsme reálně stáli před situací, že bez přihlášení nejvyšší soutěže budeme obratem čelit odchodu našich čtyřech nejlepších hráček, které jsou navíc ve Spartě nejdelší dobu, do konkurenčních klubů první ligu hrajících. V takovém případě by se jakýkoliv plán na postupné budování ženské složky Sparty asi ne zcela zhroutil (pokud by de facto vypadla celá jedna generace), rozhodně ale významně prodloužil v čase o minimálně další dva až tři roky.

Věřím tomu, že jakmile se bude Sparta etablovat v nejvyšší soutěži dorostenek, stane se zajímavou přestupovou destinací pro hráčky z menších pražských i mimopražských klubů, které první ligu nehrají, případně tuto kategorii v ženské složce nemají vůbec a dívky v kategoriích nižších hrají společně s chlapci. Konkurence v Praze je pochopitelně velká, Sparta Praha zatím v ženském florbale nepatří mezi top kluby, nicméně my ji tam už dnes vidíme, a toto je jedna z ověřených cest, jak se dopracovat nejen ke stabilnímu, ale zároveň i dostatečně florbalově kvalitnímu kádru. Respektive je to cesta zcela nezbytná, neboť stavět výhradně na vlastních odchovancích z logických důvodů nelze – de facto nikdy se vám v ročníku nesejde dostatek kvalitních hráček na to, hrát na nejvyšší úrovni (a někdy ani dostatek početní, bez ohledu na kvalitu; tím spíše když stojíte na začátku tvorby plnohodnotné struktury ženské složky klubu). Na druhou stranu v žádném případě nechci v dlouhodobém časovém horizontu ve Spartě stavět „cizineckou legii“, jako to dělají v některých jiných klubech. Základním stavebním kamenem týmu pro mě vždy budou dívky, které jsou s námi ve Spartě od dětských let, prošly našimi akademiemi, chápou a ctí naši cestu, naše lidské i herní principy. Dokud mi však nedorostou do věku starších žákyň a dorostenek dívky, s nimiž jsem začal pracovat v přípravce a elévkách v roce 2016, bude muset být pomyslné kyvadlo více vychýleno na stranu externích zdrojů – a pozvolna se překlápět na stranu zdrojů interních, kdy bude hlavním kritériem pro přestup hráčky do Sparty nejen její vlastní florbalová kvalita, ale především její konkrétní využitelnost pro náš tým – jak ve sportovní, tak osobnostní rovině.

Kádr tréninkové skupiny dorostenek byl ke startu sezóny 2019/20, tzn. letnímu soustředění celé ženské složky Sparty Praha v termínu 18. až 21. srpna 2019 v Králově Dvoře, tvořen následovně:

    • hráčky do pole: 18
    • brankářky: 2
  •  
    • z celkového počtu:
      • hráčky věkově patřící do kategorie dorostenek (narozené 2003 – 2004): 13
      • hráčky věkově patřící do kategorie starších žákyň (narozené 2005 – 2006): 7 
    • z celkové počtu:
      • hráčky působící ve Spartě již v předchozí sezóně/sezónách: 15
      • hráčky nově příchozí do Sparty pro nadcházející sezónu: 5 
    • z celkového počtu:
      • hráčky hrající florbal na soutěžní úrovni již v předchozí sezóně/sezónách: 17
      • hráčky začínající s florbalem na soutěžní úrovni v nadcházející sezóně: 3

Do začátku ligové soutěže v polovině září 2019 bylo předpokládáno připojení minimálně další jedné až dvou hráček se zkušenostmi s hraním florbalu na soutěžní úrovni, jejichž příchod do Sparty byl na startu letní přípravy v jednání. Vzhledem ke kontinuálnímu procesu náboru nelze pochopitelně vyloučit ani pozdější příchod několika dalších nových hráček, respektive takové další doplnění soupisky je žádoucí stav.

Hráčky do pole budou v průběhu sezóny rozděleny na dvě tréninkové skupiny v závislosti na jejich sportovní výkonnosti, florbalové kvalitě a chuti na sobě pracovat. Mezi skupinami bude možné (respektive směrem nahoru žádoucí, směrem dolů nežádoucí) se posouvat, maximální počet hráček v lepší skupině je 15. Obě skupiny hráček se budou účastnit všech základních týmových tréninkových jednotek společně, program bude vždy pro každou ze skupin uzpůsoben: cvičení mohou být buď stejná, prováděná v různé intenzitě s různým časoprostorovým tlakem, s různými záměry a cíli, nebo naopak rozdílná, rozvíjející odlišné schopnosti a dovednosti. Pro vybrané hráčky pak bude nad rámec základního týmového tréninkového vytížení připravován individuální rozvojový plán, jak pro samostatnou práci, tak „skills tréninky“ společně s trenérem. Samostatnou skupinu tvoří brankářky, které se budou věnovat jednat specifickým brankářským cvičením, druhak se budou zapojovat do vybraných kondičních i herních cvičení, plus budou v průběhu celé sezóny navštěvovat speciální klubovou brankářskou akademii.

Úvodní rozřazení hráček do tréninkových skupin vychází jednak z jejich výkonů v minulé sezóně, druhak výsledků testování v průběhu letního soustředění (viz Příloha č. 2 této práce).

3.2 Stanovení cílů nejen pro sezónu 2019/20

Cíle, dle definice publikované organizací ManagementMania.com (online, 2017) „popisují žádoucí cílové stavy, které chce organizace, organizační útvar, skupina/tým či jednotlivec dosáhnout v určité oblasti. Cíle jsou používány v plánování, a zejména ve strategickém řízením. (…) Strategické cíle v organizaci konkretizují a zpřesňují vizi, pomáhají manažerům řídit a motivovat pracovníky. Stejně jako vize i společné cíle pomáhají “táhnout za jeden provaz směrem k jejímu naplnění.“ 

V případě dorostenek Sparty Praha považuji za základní definované strategické cíle pro střednědobý plánovací horizont, jak jsem již naznačil v kapitole 3.1:

    • Rozšíření a stabilizaci kádru = mít stabilizovaný kádr dvaceti hráček na startu soutěžního ročníku 2021/22;
    • Rozvinutí a kontinuální zvyšování florbalové kvality týmu = moci se v sezóně 2022/23 po sportovní stránce rovnat týmům z první poloviny ligové tabulky.

Vzhledem ke střednědobému horizontu naplnění těchto strategických cílů je zřejmé, že v okamžiku jejich vyhodnocování již hráčky, které jsou dnes věkově dorostenky, v této kategorii působit nebudou. Na průběžném budování odpovídajících pracovních výsledků, přibližujících nás k těmto cílům, se však budou zásadní měrou podílet. Výsledky této součinnosti si proto pozitivně přenesou do navazující juniorské kategorie. Budou to dnešní starší žákyně, začleněné již do tréninkové skupiny dorostenek, které v roce 2022 vytvoří kostru obnoveného dorosteneckého týmu, doplněného dnešními mladšími žákyněmi. Z toho důvod má zásadní význam nastavený přesah mé trenérské práce právě do těchto mladších kategorií. Jinými slovy: na dosažení střednědobých cílů je nutné začít pracovat ihned a společně, tedy od aktuální sezóny 2019/20, napříč kategoriemi žákyň a dorostenek.

3.2.1 Specifické cíle pro sezónu 2019/20

Specifické cíle, dle definice publikované organizací ManagementMania.com (online, 2017) „označují takové cíle organizace, které upřesňují strategické cíle a jsou přiřaditelné konkrétním odpovědným osobám v organizaci. Při tvorbě specifických cílů je doporučeno postupovat dle principů SMART (jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově dosažitelné).“

3.2.1.1 Výsledkový cíl pro sezónu 2019/20

Výsledkový cíl v případě družstva sparťanských dorostenek před startem sezóny 2019/20 explicitně nestanovuji. Hrací model oficiální ligové soutěže pořádané Českým florbalem totiž v dané věkové kategorii neaplikuje metodu sestupu z nejvyšší soutěže do soutěže nižší a naopak. Pokud by tomu tak bylo, jako cíl našeho premiérového působení v první lize dorostenek bychom si pochopitelně stanovili udržení se v této soutěži. Vzhledem k nezkušenosti de facto nově skládaného týmu s vrcholovou soutěží samotnou a pouze odhadovanou kvalitou soupeřů, mi přijde zbytečné vyhlašovat dopředu „pohledem z okna“ určené výsledkové cíle typu „alespoň čtvrtinu všech zápasů vyhrajeme nebo zremizujeme“.

3.2.1.2 Rozvojové cíle pro sezónu 2019/20

Rozvojové cíle naopak v naší, výše charakterizované situaci stanovuji hned dva:

1) Zvýšení fyzické kondice družstva.

    • Definice: Alespoň dvě třetiny hráček ze soupisky na startu ročního tréninkového cyklu budou mít kontinuálně lepší výsledky všech obecně kondičních (ale také specificky florbalových) testů, které budeme realizovat na začátku sezóny na letním soustředění (srpen 2019), poté v půlce soutěžní sezóny (prosinec 2019) a na konci soutěžní sezóny (květen 2020). Konkrétně jsem na základě veřejných zdrojů dlouhodobých výsledků testování, prováděných ČF a FTVS UK, stanovil interní klubový normativ kategorie, nad jehož spodní kvalitativní hranici průměrného výkonu se mají hráčky během sezóny postupným tréninkem vypracovat. Pokud normativ překonají, je žádoucí udržení, respektive jakékoliv zlepšení tohoto stavu v budoucích testech; zhoršení je nežádoucí, vyhodnoceno jako negativní výsledek. Dokud stanoveného normativu nedosáhnou, je v každém z testů vyžadováno zlepšení o 10 % oproti jejich předchozím výsledkům; zhoršení je nežádoucí, vyhodnoceno jako negativní výsledek. Primárním měřítkem je porovnávání vlastních výkonů jednotlivých hráček v průběhu času, sekundárně porovnání vlastních výkonů vůči jednotlivým pozitivním stupňům normativu, a teprve terciárně porovnávání hráček mezi sebou v rámci týmu.
    • Prostředky: Vhodná kombinace a správné nastavení intenzity a objemu kondičních (rychlostních, silových, vytrvalostních a koordinačních) a specificky florbalových tréninkových cvičení v průběhu celého ročního tréninkového cyklu, respektive v rámci jednotlivých makro a mikro cyklů, tréninkových jednotek. Ruku v ruce s důsledným dbáním na jejich korektní technické provádění.
    • Metoda vyhodnocení: Baterie testů vychází z metodiky Českého florbalu, upravena a doplněna na základě mých trenérských zkušeností: Jacíkův motorický test, sprint 20 metrů, sprint 5 x 10 metrů, skok do dálky z místa snožmo, manipulace s míčkem – osmičky na čas, Illinois Agility Test bez hokejky a míčku, Illinois Agility Test s hokejkou a míčkem. Detailní testová baterie viz Příloha č. 1 této práce.
    • Záměr: Podpořit naplnění komponenty vytýčeného herního stylu družstva „Aktivita všech hráček; vždy chceme hrát, žádný míček pro nás není ztracený, nevypustíme žádný souboj.“

2) Zlepšení herního projevu družstva

    • Definice: Obecná týmová adaptace nového herního stylu (více viz kapitola 2.2.3 tohoto textu) v útočném i obranném rozestavení 2-2-1, se specifickým zaměřením na hráčskou roli číslo 1 – tzn. útočící hráč s míčkem. Po zisku míčku zakládáme rychlý protiútok, snažíme se o první zakončení po maximálně pěti sekundách na útočné polovině hřiště.
    • Prostředky: Kontinuální aplikace vhodných tréninkových cvičení – průpravných cvičení, herních cvičení, průpravných her – zaměřených vedle základních herních činností jednotlivce především na práci se strukturou hry (hloubka, šířka, časoprostorový tlak) a přepínání hráčských rolí (útok obrana, s míčkem vs. bez míčku, multitransition), plus technicko-taktická příprava hráček (herní principy v jednotlivých rolích, zaměřování pozornosti na jednotlivé aspekty herních činností jednotlivce, kvalitu jejich provedení; vše za pomoci videotechniky).
    • Metoda vyhodnocení: Videorozbory tréninkových herních cvičení a průpravných her, tréninkových a soutěžní zápasů, zpětná vazba hráčkám.
    • Záměr: Podpořit naplnění komponenty vytýčeného herního stylu družstva „Přímočarost a rychlost znamená nebezpečnost. Přihraj a běž! Střed hřiště je pro nás tranzitní zónou, v níž se snažíme hru nebrzdit, ale naopak ji rychle posunout do soupeřovy obranné třetiny, kde jdeme do rychlého zakončení.“

3.2.2 Nespecifické cíle pro sezónu 2019/20

Za nespecifický cíl jsem zvolil celkový čas zatížení hráček v průběhu sezóny, rozděleno na zapojení do tréninkového procesu a do soutěžních zápasů.

Kalkulované zapojení hráček do tréninkového procesu v průběhu celého ročního tréninkového cyklu 2019/20 vychází z jeho dále specifikovaného plánu. Konkrétně kalkulujeme s následujícím zatížením:

    • 28 dní klubem nastavené letní individuální přípravy, v průběhu měsíců července a srpna 2019, časová dotace na 1 tréninkový blok mezi 40 a 60 minutami;
    • 4denní letní soustředění v měsíci srpna 2019, každý den 3 až 4 tréninkové jednotky, resp. aktivity v délce 60 až 120 minut;
    • 115 tréninkových jednotek v délce 120 minut, v období měsíců září 2019 až červen 2020;
    • 3 kontrolní body pro testování kondičních a florbalových schopností a dovedností (měsíce srpen 2019, prosinec 2019, květen 2020).

Kalkulace zapojení hráček do zápasů v průběhu celé soutěžní sezóny vychází z oficiální termínové listiny stanovené Českým florbalem – a to jak pro samotnou kategorii dorostenek, tak také kategorii juniorek (pro hráčky ročníků 2003 a 2004) a kategorii starších žákyň (pro hráčky ročníků 2005 a 2006), doplněné o účast na ostatních neligových zápasech či turnajích, případně individuální zapojení vybraných hráček do programu regionálních výběrů Českého florbalu. V období měsíce září 2019 až března 2020 sehrají dorostenky 24 soutěžních ligových zápasů základní části své ligy.

3.3 RTC harmonogram

Detailní harmonogram ročního tréninkového cyklu tvoří Přílohu č. 3 této práce. Zohledňuje absenci společných klubových tréninků v průběhu letních školních prázdnin (červenec a srpen 2019), které jsou nahrazeny klubem nastaveným plánem individuální přípravy (viz Příloha č. 4 této práce). Z toho důvodu plánuji RTC harmonogram v rámci období červenec 2019 až červen 2020, čemuž přizpůsobuji i rozdělení RTC na čtveřici níže charakterizovaných makrocyklů (s využitím jejich definice a charakteristiky dle Periče a Dovalila (2010) – viz kapitola 2.1.5.1 této práce). Jejich obsahová logika a posloupnost pak vychází primárně z časování soutěžního programu družstva stanoveného termínovou listinou Českého florbalu.

RTC harmonogram 2019/20 družstva dorostenek Sparty Praha je rozdělen na tyto čtyři makrocykly:

    1. Přípravný – od začátku měsíce července 2019 do poloviny měsíce srpna 2019 (tzn. období individuální přípravy, zakončené klubovým soustředěním);
    2. Předzávodní – od poloviny měsíce srpna 2019 (po letním klubovém soustředění) do poloviny měsíce září 2019 (start soutěžní sezóny);
    3. Závodní – od poloviny měsíce září 2019 do konce měsíce dubna následujícího kalendářního roku 2020 (tzn. průběh soutěžní sezóny);
    4. Přechodný – od začátku měsíce května 2020 (tzn. od ukončení soutěžní sezóny) do cca třetiny měsíce června 2020.
      Navazovat posléze (v červnu 2020) bude další přípravný makrocyklus, již pro novou sezónu 2020/21, v rámci nového RTC.

Makrocykly RTC jsou dále děleny do devíti mezocyklů, jejichž jednotlivými zaměřeními jsou v souladu s kalendářem soutěžní sezóny (řazeno postupně):

    1. Všeobecná kondice + speciální kondice;
    2. Speciální kondice + herní rozvoj;
    3. Herní rozvoj;
    4. Stabilizace kondice, herní rozvoj;
    5. Vložený zotavný blok (Vánoce);
    6. Stabilizace kondice, herní rozvoj;
    7. Stabilizace kondice, herní stabilizace;
    8. Vložený zotavný a přechodný blok (na konci soutěžní sezóny);
    9. Všeobecná kondice + speciální kondice.

Jednotlivé mezocykly jsou nakonec děleny do týdenních mikrocyklů, na jejichž úrovni je kalkulováno přesné zatížení hráček. Cíle kondičního tréninku, technicko-taktického tréninku, plus ostatní jsou často společné pro více na sebe navazujících mikrocyklů. Pestrost tréninkového procesu je řešena na úrovni obsahu jednotlivých tréninkových jednotek.

 

 

Kompletní obsah práce

1. Úvod
2.1 Teorie sportovního tréninku
2.2 Teoretická příprava klubu
3. Metodika práce
4. Výsledková část
5. Závěr

 

Text: František Kovač

Tags:

Comments are closed.