Pan mega-jazyk právě vydává své druhé sólové album. Činí tak na vlastním zbrusu novém labelu Simmons Records, ve spolupráci se Sanctuary Music Group. Debut z roku 1978 God Of Thunder je v dnešních dnech již platinový, aktuální počin Asshole má stejný osud nalinkován zřejmě již předem. Minimálně proto, že budoucnost Kiss je jednoduše nevyzpytatelná a věrných fanoušků, kteří jsou ochotni investovat do absolutně čehokoliv, co má alespoň letmou souvislost s tímto nejen hudebním kultem, chodí po naší modré planetě stále dost.

Možná mě budete chytat za slovo, že by se Asshole stal bestselerem i kdyby byli Kiss momentálně v laufu s jasným přesahem do budoucna. Ano, pochybuji ovšem, že by v takovém případě GENE SIMMONS sólovou desku vydával… Prostě: money, money, money!!!  (Jak zpívá druhá nejoblíbenější kapela našeho šéfredaktora Abba, k jejímuž fandovství se ostatně přiznává i sám Simmons!)

Kiss jsou základ všeho!
RIIA, americká asociace hudebních vydavatelů, vede skupinu Kiss v kategorii „America’s No. 1 Gold Record Champions Of All Time“.  Poslední DVD Kiss Symphony – Alive 4 již dosáhlo dvojplatiny, když v žebříčku začínalo rovnou na čísle jedna. Byl tak prolomen rekord stanovený nesmrtelným dvojblokem Elvis Presley – The Beatles. Kapela má licencováno více jak 2000 ochranných známek na propagační předměty, hračky, hry, upomínkové předměty, kreditní karty, knihy, komiksy, videohry, předměty běžné i nestandardní denní potřeby. Jak už jsme koneckonců psali minule, náš Bobo například půjde do hrobu jedině v truhle s logem K(nights) I(n) S(atan’s) S(ervice). Simmons sám pak kromě zmíněného labelu například vydává vlastní luxusní časopis Gene Simmons Tongue, píše knihy a točí filmy.

Díra v zadku?
„Práce na Asshole pro mě byla neskutečně vzrušující. Svou první a zatím jedinou sólovku jsem vydal před šestadvaceti lety! Měl jsem tak napsány a ve stádiu demonahrávek rozpracovány stovky skladeb, které se buď pro Kiss nehodily vůbec nebo jsme je jen s kapelou z nějakého důvodu nepoužili. Navíc jsem měl i spoustu cizího materiálu, který se mi líbil a chtěl jsem ho nějakým způsobem využít. No a ty jednotlivé písničky byly od sebe navzájem samozřejmě dost, dost, odlišné.Jednak díky letům, které jejich vznik dělily, druhak hudebně. Jsem muzikant, tvůrčí bytost, ne stroj. I když i to umím! A udělej z toho všeho jedno regulérní album, které bude mít hlavu a patu?!“ Tak přibližuje své pohnutky spojené s realizací Asshole samotná ústřední postava všehomíra.

A pokračuje, aby nám přiblížila způsob selekce té záplavy nahrávek, z nich nakonec vzešla finální třináctka. „Všechny nahrávky jsem postupně prošel a zjistil, že se mi všechny líbí, ale že ne všechny jsou pro připravované album použitelné. Začal jsem tedy s postupným vyřazováním, během něhož jsem dema znovu a znovu poslouchal. Až jsem se dobral ke konečnému výběru, za kterým si definitivně stojím. Teda zrovna teď. Byla to ale fuška!“

Natrhnu vám řiť…
Na novince, která se možná bude ve finále někde prodávat pod cenzurovaným názvem ***hole, se tak dočkáme velkého stylového rozpětí jednotlivých písní, od hard rocku až někam k ostřejšímu metalu, od blues k moderní psychedelii, ale i progresivního rocku, rapování a šedesátkového poprocku. Silné balady samozřejmě nechybí, stejně jako neodmyslitelný rukopis zakládajícího člena Kiss. Na druhou stranu je ale pravda, že si lze většinu skladeb na albech (ne)nalíčené čtveřice jen těžko představit. Což samozřejmě jen potvrzuje smysluplnost a oprávněnou existenci Asshole nejen jako výrobku, ale i uměleckého díla.

„Mé hudební chutě jsou jednoduše široké jako můj jazyk, mám rád od každého něco! Ale jsem dítě The Beatles. A rovnou říkám, že Asshole je Brouky zásadním způsobem ovlivněno. Oni totiž byli schopní zkombinovat cokoliv, neměli žádné hranice, ničeho se nebáli, experimentovali a přesto měla všechna jejich alba hlavu a patu! Asshole je  vlastně taková pravá americká muzika, ode všeho něco…“ uzavírá Simmons.

Album si Gene sám produkoval. Zkušeností k tomu měl ostatně dostatek – tuto funkci již zastával na albech Doro Pesch, Keel, Silent Rage nebo Gypsy Rose. A pokud to nevíte, byl to on, kdo objevil Van Halen a pomáhal jim s prvními demosnímky! Hodně práce ale nechal taky na zkušených kolezích a kamarádech. Waiting For The Morning Light například napsal spolu s Bobem Dylanem, na Black Tongue se zase podílel Frank Zappa se svou rodinou. Dweezil, Ahmet, Moon a Gail na nahrávce účinkují pěvecky, sám Frank pak navíc ještě kromě skladatelského vkladu i hraje na kytaru. Dalšími hosty jsou například Dave Navarro a ex-členové Kiss Bruce Kulick a Eric Singer.

…takhle!
Asshole
(Frank Tostrup)
„Do mé vydavatelské firmy chodí tisíce nahrávek. A jedna z nich mě velmi zaujala. Jednalo se o album norské party Shirley Temple, kde byla skladba Asshole. Okamžitě jsem volal jejímu autorovi Frankovi Tostrupovi, že ji chci koupit. Hudební motiv i básnický postoj mě totiž vážně dostaly. Dohodli jsme se! Já trochu upravil část textu, lehce předělal aranže, celé to přezpíval a bylo. Je to jedna z mých nejoblíbenějších písní z poslední doby! Myslím, že je to skvělý otvírák a navíc dobrý singl.“

Weapons
(Gene Simmons)
„Tahle pecka byla napsána ještě před tím, než jsme vletěli do Iráku a mluvení o zbraních hromadného ničení a válčení vůbec se stalo klišé. Text jsem pojal trochu kacířsky, ve smyslu máme co jsme chtěli, respektive, zajímalo by mě, kdo se baví tím, že nám dal tyhle zbraně do ruky. Bůh nebo Ďábel? Ha ha… Hrají tu Bruce Kulick i Eric Singer, kteří hráli už na původním demu. Z toho jsem dokonce použil část záznamu Bruceovi kytary, protože na mě svou původní atmosférou skvěle působila a nechtěl jsem se snažit o plagiát, který by ani nemusel vyjít.“

Carnival Of Souls
(Gene Simmons/Scott Van Zen)
„Skladba, která byla nahrána pro desku Kiss Psycho Circus, ale zůstala nepoužita. No a protože se mi vždycky moc líbila, nahráli jsme ji jednoduše znova. Vypustil jsem jen původní heavy pasáž, kde exhibovala kapela. Text je o šílenství světa, ve kterém žijeme. Sbory zpívá můj syn Nick a jeho kamarád Chris Parrish se svým otcem Stevem. Kytaru nahrál Ritchie Kotzen, basu já, bicí jsou automat. Zvukově to je něco jako klon Beatles a Jimmi Hendrixe používající soudobý aparát.“

If I Had A Gun
(Bag/Gene Simmons)
„Kompletně Bagova věc. Sám jí napsal, sám jí nahrál. Já to jen trochu učesal. Nahrávali jsme u něj v obýváku. Textově tam není co řešit: kdybych měl bouchačku, tak bych si to s váma jinačím stylem vyřídil… Bag je nová akvizice mého labelu, moc šikovný chlapík!“

Sweet & Dirty
(Gene Simmons)
„Tak tuhle písničku jsem napsal v roce 1977. Původně se jmenovala Jelly Roll. Během let jsem jí několikrát lehce přepsal,až ji Kiss nahráli pro Psycho Cirsus. Ale na desku se nakonec stejně nepoužila. Líbí se mi to ladění! Tuhle verzi jsme nahráli ve třech s Kulickem a Singerem během jediného dne.“

Waiting For The Morning Light
(Gene Simmons/Bob Dylan)
„Skladba, na které jsem spolupracoval s Bobem Dylanem. Jednoho dne jsem mu prostě zavolal a říkám: ‚Bobe, vážím si tě a toho co děláš, nenapíšeme spolu něco? Udělalo by mi to radost!‘ No a Bob přijel ke mně domů se svojí španělkou a za necelou hodinu jsme měli po kupě kostru téhle skladby. Já jsem pak asi za dva týdny dodělal melodickou linku. Spolu s Tommy Thayerem a dalšími dvěma kluky, co přivedl, jsme časem u mě doma spáchali demosnímek. Ten jsem dovezl Dylanovi na jeden z jeho koncertů a poprosil ho o text. On ale odmítl s tím, že je to přece pecka pro mojí sólovou desku, tak ať se snažím, aby to šlo pořádně ze mě. Poslechl jsem ho! Verzi, která je na Asshole, jsme stejně jako If I Had A Gun natočili v Bagově obýváku. Jen to bylo jindy. On si vlastně vzal náš demáč a zaranžoval ho do finální podoby, ve které není nic kromě kláves, basového syntezátoru a nasamplovaných bicích. Žádné kytary!“

Beautiful
(Nina Singh/Mark Addison)
„Kompletní práce autorské dvojice Nina Sigh a Mark Addison z kapely Kitty Gordon. Věc, která mě dostala taková, jaká byla. Ty sbory! Celí Beatles.“

Whatever Turns You On (Turns Me On)
(Dave Williams/Gene Simmons)
„Když jsem poprvé na svém webu genesimmons.com vyzval lidi, aby mi začali posílat své demonahrávky, dostal jsem více jak 5000 zásilek! No a tahle pecka byla jedna z prvních, které přišly. Protože se mi líbila, oslovil jsem autora Dave Williamse a dohodli jsme se. Trochu jsem skladbu přearanžoval pro své potřeby, změnil název a lehce upravil slova. Hudbu samotnou jsem ale nechal původní. Vokálů se při nahrávání ujala Shannon Tweed se svou matkou Louise a pár přáteli. Cítil jsem totiž, že se k téhle skladbě hodí opravdoví background vokalisté, že studiové samplové podvody by nebyly dost dobré.“

Firestarter
(Liam Howlett)
„Nápad na to předělat hitovku Prodigy z roku 1996 přišel od mého kolegy ze Sanctuary records Mercka Mercuriadase. Uvědomili jsme si, že ten text je prostě o mě, o mých názorech a postojích. No a tak se z toho záměru stala velká výzva, jak tenhle hit předělat tak, abych to byl já i hudebně… Na kytaru pár akordy přispěl Dave Navarro. O produkci s použitím nejmodernějších studiových technologií se postaral jeden cool Anglán říkající si The Overseer.“

Dog
(Bag/Gene Simmons)
„Tak tohle je zase téměř kompletní práce Baga. Skladbu napsal a u sebe doma sám nahrál a nazpíval. Já pouze přidal hlavní zpěv. No a myslel jsem na Červenou Karkulku a Vlka, i když v trochu víc sexuální rovině … z toho pak vznikla ta deklamace o dlouhém jazyku uprostřed. Navíc jsem se nechal inspirovat písničkou Little Red Riding Hood od Sam The Sham and The Pharoahs, která rozebírá podobné téma.“

Black Tongue
(Gene Simmons/Frank Zappa)
„Slova k téhle písničce jsem psal přímo ve studiu. K tomu jsem ještě zpíval a hrál na basu. Dweezil Zappa měl na starosti sólovou kytaru. Na původní nahrávce, kterou jsme spolu s Dweezilem restaurovali, hraje na kytaru jeho otec, který tam navíc vede tu hlavní řeč ‚Alright kids, here’s a real rock and roll song‘. Několik dalších členů Zappovy rodiny pomáhalo se sbory. Jednalo se o jednu z mnoha Frankových nepoužitých nahrávek, které zůstaly ležet ladem po jeho smrti. Protože jsme se ale v posledních letech jeho života dost spřátelili, nebyl pro mě problém dohodnout se s jeho vdovou Gayle a vybrat pár riffů z pozůstalosti pro mé album, jako poctu tomuto velikánovi, mému příteli.“

Now That You’re Gone
(Gene Simmons/Bob Kulick)
„Tenhle song jsem napsal spolu s Bobem Kulickem, Bruceovým bratrem, někdy v roce 1977. Zajímavé je to, že než se Bruce stal členem Kiss, Bob byl v našem hledáčku pro původní sestavu, ve které se ale nakonec usídlil Ace Frehley. Slova v mezihře patří mému otci, který zemřel necelé dva roky před tím, než jsem tuhle písničku textoval. Zpívat tam slyšíte mou dceru Sophie a ještě její dvě kamarádky ze školy. Chtěl jsem, aby refrén zpívaly děti, připomínalo mi to náladu floydovské The Wall. Já hraju na basu, zbytek obstaral Heft Diehl, týpek z Indiany, který mi poslal demáče toho, jak by Beatles nebo Garth Brooks zněli dělat písničky Kiss. Mě se to samozřejmě líbilo, protože to bylo fakt dobře udělané, tak jsem mu zavolal a nabídl spolupráci. No a tohle je její výsledek.“

I Dream a 1,000 Dreams
(Gene Simmons)
„Jediná skladba z desky, u které vznikly text a hudba společně, téměř dohromady. Jako bych tu pecku už kdysi slyšel od Patsy Clyne… Demo jsem hned, jakmile jsme ho natočil, poslal Shanii Twain a Dixie Chicks. Bylo to totiž původně dost country. Nakonec jsem ale tuhle poslední skladbu na albu nahrál sám spolu s Bagem, který obsluhoval klávesy.“

Simmons for ever!
K vystrčenému jazyku se tak přidává i vyšpulený zadek. Nejedná se sice o žádné třeskutě moderní gesto, přesto představuje více jak třicet let hudebně činnou rockovou ikonu v těch nejaktuálnějších barvách. Berte nebo nechte být. Hlavně ale neudělejte chybu!

 

Text: František Kovač