EMPIRE – Zrození draka
V.J.M./Popron Music / 41:41

Pozornější čtenář našeho magazínu si jistě všiml, že jsme před měsícem přinesli zevrubnou reportáž z pražského koncertního křtu tohoto alba, kde se v rolích gratulantů představily kapely Merlin a Motorband. Nyní, s patřičným odstupem, servírujeme i recenzi inkriminované studiové nahrávky.

Hned zkraje naprosto subjektivně přiznávám, že mám z emise tohoto debutového počinu radost. A důvodem ani tak není skutečnost, že zainteresovaní hudebníci jsou mými přáteli a já byl jedním z jeho kmotrů, ale především že se tak povedl! Což naopak konstatuji naprosto nezaujatě. Jak už jsem totiž v koncertním reportu poznamenal, Empire s Dariem Sapienzou je přesně ta kapela, kterou si pánové Kurc, Žďánský a Vacínek po nesčetných letech tvrdé dřiny zasloužili. Má totiž opravdový smysl. Jednak jim to spolu perfektně šlape, druhak má to, co hrají, nejen hlavu a patu, ale i velký potenciál.

Ale k samotnému CD. To přináší devítku česky zpívaných klasicky (americky) hardrockových skladeb a jednu čistě instrumentální kompozici – finální outro Nad říší draka. A když se v Čechách řekne hard rock, je hned potřeba pro upřesnění dodat adjektivum kvality, v tomto konkrétním případě: bez zásadnější výhrady povedený. Tohle totiž žádná uondaná vesnická tancovačka páchnoucí zvětralým pivem v žádném případě není! Ptáte se, jak je to možné? Příčinu hledejte v osobě hlavního skladatele souboru, již zmíněného Daria Sapienzy, rodilého to Itala. Právě on má totiž melodii v krvi v úplně jiné koncentraci než kterýkoliv našinec. Co totiž ‚Pepík‘ dohání sladkobolným kýčem, vystřihne ‚Špageta‘ osobitě, sugestivně a bez uzardění. Druhým určujícím kvalitativním prvkem materiálu pak je výborný zpěv Radka Kurce, který se rozhodně a právem nebojí šplhat do často až závratných výšek.

Jasně to ostatně dokazují nejsilnější okamžiky alba, kterými podle mého názoru jsou Spi dál (pomalejší náladovka se zvonivými elektrickými kytarami i bicími, vkládanou španělkou a hymnickým refrénem), Na křídlech (singl a opravdový hit, trochu rychlejší záležitost než předcházející kompozice, jinak de facto obdobných instrumentálních a vokálních kvalit a parametrů), Zrození draka (titulní vypalovačka s dusající rytmikou, žhnoucí kytarou a opět ušní bubínky trhajícím, sebejistě exhibujícím ječákem) a Stařec a moře (klasická balada, která k tomuhle hudebnímu stylu patří jak blyštivá ozdoba na vánoční stromeček). Navíc ani texty nepůsobí v intencích daného ranku nikterak lacině a plytce.

Takhle vydařené, poctivě hardrockové album jsem v našich zeměpisných končinách nepopatřil už sakra dlouho. Tohle prostě musíte slyšet!

 František Kovač