ALEŠ BRICHTA bilancuje. Tentokrát nejen uplynulý rok, ale rovnou celou svou dosavadní pěveckou kariéru. Důkazem je aktuální disk Dívka s perlami ve vlasech – Best Of Aleš Brichta (Popron Music), kde je zastoupena jak tvorba domovského Arakainu, tak většina projektů, se kterými měl v končící dekádě co do činění. Ovšem nejen hudbou živ je…
Tvých aktivit, především těch mimohudebních, rok od roku přibývá. Nedá se ovšem říct, že muziku nějak zanedbáváš, spíš naopak.
Tak to vezmeme popořadě?
Začneme BumBarem, kde právě sedíme?
Největší radost mám z toho, že jsme se udrželi a že ještě fungujeme – zrovna slavíme rok života. Samozřejmě, člověk míní a život mění. Nejdůležitější pro mě je to, že sem můžu kdykoliv přijít a cokoliv si vyřídit. Ať už nějaký obchodní nebo soukromý schůzky, tak třeba i rozhovory. Navíc se tu vytvořila docela dobrá chlastací partička … až mi to doma občas vyčítaj.
Internetový portál RockNet?
Server v současnosti nabízí zhruba 4000 skladeb jak v klasickým, tak i mp3 formátu. Některý zcela zdarma, některý za poplatek pohybující se okolo 16 až 22 korun. Návštěvníci mají možnost stahovat nebo objednávat jak jednotlivý písně, tak celý desky, ale i vytvářet si vlastní kompilace. Kromě toho denně aktualizovaný hudební zpravodajství. Nejnovější službou je spolupráce s CitiBank, první bankou podporující internetový obchody bez placní kreditkou. Ať máš učet u jakýkoli banky, tak si u nich jen vyplníš vstupní formulář, dostaneš osobní číslo a to pak spolu se jménem vypisuješ na objednávku. Převod mezi prodávajícím a tvou bankou pak zajišťujou oni. Žádný čísla účtů, žádný čísla kreditek. Navíc je to mnohem rychlejší než GSM Banking, tohle probíhá de facto v reálným čase, takže vlastně můžeš třeba minutu po vyplnění objednávky začít stahovat.
Domovská kapela Arakain?
Letošní turné zakončujeme klasicky vánočně v Praze na Barče. Tentokrát ovšem až ve čtvrtek 21. prosince a tak abysme dodrželi tradici pondělků, střihneme si ještě tři dny před tím takovou blbůstku v Kainu, kam chceme pozvat i nějaký hosty, např. Petra Jandu, Petra Roškaňuka, Ivana Hlase a další. V lednu pak vyrážíme do studia točit novou desku, která by měla vyjít v březnu 2001. Novinkou je, že jsme se rozhodli zkusmo pozměnit systém práce, takže už teď si vyměňujeme demáče – je to fakt ještě větší hukot než Farao! – a všechno chceme mít hotový dopředu, různý varianty a tak. Podobně jsme to dělali i s Black Jackem, no uvidíme, jak se to osvědčí… Jinak duben 2002 je měsícem velkého výročí dvaceti let Arakainu u jehož příležitosti vyjde tzv. nultá deska – jestli to bude jeden kompakt nebo dvojcédéčko a který skladby se tam objeví, to zatím není jasný, každopádně fanklubové hlasování probíhá neustále.
Projekt Hattrick?
Prodáno je přes pět tisíc kusů. Nejpozitivnější je zjištění, že lidi přišli na to, že to není jen a pouze muzika k Euru 2000, ale normální bigboš s textama zaměřenejma na fotbal. Chystá se i licence na Slovensko. Humorná příhoda, která se k tomu váže, souvisí s Alkeholem, majícím v repertoáru prastarou skladbu Železná Sparta. Hráli někde na jižní Moravě a pod pódium naběhla parta brněnskejch fanoušků v kuklách, ale místo toho, aby udělali nějakej průser, tak začali nadšeně skandovat Hattrick a vyvolávat ‚Kunu’…
Pražský Výběr?
Fotbalovej mančaft hrající sedmou hanspaulskou ligu, v němž je kromě mě zainteresovanej ještě Petr ‚Kuna‘ Buneš a pak pár kořalů tady z BumBaru. Je nás dohromady dvanáct. Konec sezóny vypadá dobře, stačí nám na postup udělat jeden bod ze tří zápasů.
Best of sólovka?
Popron přišel se seznamem věcí, který tam chce, já jsem půlku vyškrtl a doplnil podle sebe. Další boj byl o cenu – firma chtěla 450 korun, já si vydupal 399. Ten výběr jsem koncipoval tak, aby tam bylo od každýho něco, jak Arakain a moje sólovky, tak i projekty, ve kterejch jsem byl zainteresovanej. Navíc jsou tam čtyři zbrusunový věci plus titulní remake. Chtěl jsem, aby fanoušci měli důvod si tu desku koupit, proto novinky, proto třeba starý Zemětřesení, který mladá generace možná nestihla zaregistrovat, nebo C’est la vie ze Souhvězdí Gott, to zase z těch ortodoxních bude mít doma málokdo. Titulní klip jsme točili deset dní v Řecku a bylo takový vedro, že už po dvou dnech jsem měl lehkej úpal, z čehož jsem briskně odvodil, že novej klip Arakainu se bude točit v zimě a v Alpách – jestli jsi viděl beatlesovský Help!, víš zhruba o čem mluvím, Marek na lyžích nestál v životě… Byl vlastně docela paradox, že můj největší sólovej hit nemá klip. Celej fór předělávky je pak v tom, že jsme uplatnili opačnej model, než když jsme dělali na Legendy Eleanor Rigby. Místo bigboše jsme tam šoupli smyčcový kvarteto lehce podbarvený tradičníma nástrojema. Takovou drobnou zajímavostí je, že s vokály pomáhal Dan Hůlka, který v tu dobu na Propasti taky něco natáčel. Vzhledem k tomu, že je pod Monitorem, jsem mu nemohl vyplatit honorář a tak jsem ho alespoň opil.
Poslední dobou se, na rockera docela často, objevuješ v televizních pořadech. Jaká máš osobní kritéria pro jejich navštěvování? Existuje nějaký, do kterého bys nešel?
Největší problém mám s tím, že pořad, do kterýho jsem pozvanej, jsme nikdy předtím pořádně neviděl. To je občas nepříjemný. Rozhodě bych třeba nešel do Peříčka. Jsem ženatej, takže si nemůžu pustit hubu na špacír, na druhou stranu, když tam nic neřeknu, tak budu za blbce… Každopádně nejsem televizní maniak.
Pomáhal jsi s poslední velkou volební kampaní ODS. Jak jsi spokojený se současným stavem věcí veřejných?
Jak jsem měl z těch volebních výsledků šílenou hrůzu, tak musím říct, že zas tak hrozný to není. Mám dost blbej pocit, že se akorát vyměnili ti frajeři nahoře a jinak se nic moc nezměnilo. Nevím, jestli bych se do něčeho takovýho nechal ještě jednou uvrtat.
Text: František Kovač
Comments are closed.