Vzhledem k tomu, že v samotném textu rozhovoru je řečeno vše podstatné, uvedu na začátek (na pravou míru) pouze sestavu, která ho se mnou páchala. Za přízviskem David se skrývá zpěvák BRUNO FERRARI, Jakub rovná se kytarista WARHAMMER a Vikk je zase alterego baskytaristy ALEXE KIDDA. A propos, PHANTOMS ON FIRE jsou českou kapelou.

Dělali jste nejen předkapelu, ale i průvodce Misfits v Praze. Nemůžu se tedy nezeptat na vaše pocity a zážitky!
Vikk: Na začátek musím říct, že na celém koncertu Misfits mají největší podíl kluci z HPK, bez nich by se prostě nekonal. Já jsem jim byl jen mile rád k ruce, když bylo potřeba. Nejvíc právě při doprovázení Misfits na jejich toulkách Prahou a při plnění jejich, místy až dětinských, přání. No a upřímně a beze studu se přiznávám, že jsem byl posranej až za ušima! Přece jenom, když najednou z auta vystoupí Jerry Only, Marky Ramone a Dez Cadena, fotříci, kteří mastí punkrock o pěkných pár let déle než jsem já vůbec na světě, tak to s člověkem dost zahejbá. Cítil jsem ze jako Wayne a Garth z Wayneova světa 2, když se octnou před Alice Cooperem a padnou na kolena ze slovy „Jsme bahno…“. Docela rychle jsme se ale navzájem otrkali a myslím, že i skamarádili. Jsou to přece jenom pankáči, takže všechno proběhlo v pohodě! Když jsem ráno dorazil do hotelu, abych je vyzvednul a vzal do Prahy, tak jsem zjistil, že Dez se už dávno někam ztratil a Jerry vypadnul někam cukrovat se svojí nastávající. Zbyli na mě jenom Marky Ramone a dva fakt hustý bedňáci. Z toulek historickou Prahou se nakonec vyklubalo převážně turné po kšeftech a kšeftíkách všeho druhu (velmi opatrně řečeno – pozn. fk). Nejlepší bylo, když Marky něco nakupoval u jednoho stánku a ta prodavačka, nevědouc, že jsem Čech a rozumím jí, začala cpát své kolegyni: „Koukej Vlasto, to je zpěvák ze Slade, já ho znám z fotek, fakt je to on, i ty vlasy má stejný.“ Když jsem to převyprávěl Markymu, skoro se nasral… No a co se celkového dojmu týče, jsou už drobet někde jinde, ale kdo by nebyl s takovouhle historií a životem, co mají za sebou. Vůbec se nechovali jako nafoukaný hvězdičky, jen už prostě mají laťku nasazenou trošku jinde.

Z vaší desky Stay Away From Us… je vliv Misfits jasně slyšet. Jak byste vy sami popsali svou hudební produkci?
David: Jasně, jsme ovlivnění Misfits, ale i spoustou dalších kapel. Nejde nám o to, být nějak extra originální, ale taky nechceme být jenom kopie jedné kapely. Ovlivnila nás spousta muziky. Fakt nevím, jak náš styl jednoznačně definovat. Někdo to označuje punk’n’roll, někdo horror punk, už jsme byli označovaní i jako metal punk. Horror punk’n’roll by mohl být ten správný termín…
Vikk: Phantoms On Fire prošli dost velkým vývojem od svých začátků. Pořád se točili a točí kolem rock’n’rollu, ale díky tomu, že z původní sestavy už zbyl jenom zpěvák, tak samozřejmě každý nově příchozí muzikant přinesl tu svou trošku do společného kotlíku a výsledná chuť je znát na Stay Away From Us… Škatulka trash’n’roll mi přijde dost výstižná, ale nejlepší je na škatulky prdět, ať si každý udělá svůj obrázek. Třeba mě se v současné době nejvíc líbí pojmenování rakev’n’roll!

K tomuto žánru neodmyslitelně patří úchylné přezdívky všech zúčastněných, hororové zvukové efekty, komiksové booklety… Vás to evidentně baví, že? Zkuste své nadšení vysvětlit nezúčastněným.
David: Vždycky mě bavily horory, ale skutečně dobrých hororů je strašně málo, většina jsou hrozné slátaniny. Některé jsou ale tak hrozné, až jsou strašně vtipné. Nejradši mám horrory z padesátých let, kdy ze točili jeden za druhým a efekty v nich byly z dnešního pohledu strašně legrační. Všechno to bereme s nadsázkou, přijde nám to vtipné, stejně jako to přišlo vtipné Misfits nebo třeba The Cramps. Celý styl psychobilly je na tom postavený, je to bráno jako určitá forma humoru, který možná někomu může přijít přihlouplý, ale nás to fakt baví.
Vikk: Jasně! Já to žeru!!! Mozky, střeva, jatýrka a hlavně hektolitry krve, vřískající ženské a plačící děti! Samozřejmě motorové pily, sekery, háky na maso, sekačky na trávu a brokovnice s upilovanými hlavněmi. Pak taky sliz, kyselina a záhrobní smrad. Nesmíme zapomínat na vrzání dveří, skřípění otevírajících se kanálů a houpacích křesel. Velmi důležitý je čvachtání, cákání a šplouchání krve při oddělování jednotlivých částí těl.

Phantoms On Fire ale není vaší první kapelou. A vaše hudební minulost je individuálně dost pestrá.
David: Já jsem začínal v HC kapelách ve Strakonicích. První byli No Reason, pak Stenmark. Později jsem působil v dalších HC partičkách, v jedné z nich v Praze. Když ze rozpadla, tak za mnou přišel kytarista Robert Robowski, jestli nechci zpívat v jeho nové kapele Phantoms On Fire, kterou dával dohromady. A bylo! Současně zpívám i v Eastern Star.
Jakub: Já jsem vlastně začal z Vikkem už na základní škole, kde jsme ve třetí třídě založili Jesse James revival. Jinak jsem vyrost na Iron Maiden, takže moje první regulérní kapela byla heavymetalová partička Azrael. Pak jsem znova potkal Vikka a ten mě nalákal do HC thrashových Godhate. Když se Godhate rozpadli, dostal jsem lano od Petra Korála do Breaking Beads. Zároveň jsem přijal i nabídku od Petra Tománka z Lykathea Aflame, kde jsem působil zhruba rok. No a nakonec mě znovu ulovil Vikk, tentokrát do Phantoms On Fire.
Vikk: Jo jo, jsme si s Kubíčkem souzeni už od útlého dětství. Získal si mě tím, jak mě ve třetí třídě nacpal do popelnice, od té doby ho miluju! Jinak v současné době hraju ještě v Suffer – nejlepší power popové kapelce v Čechách.

Liší se váš nynější hudební vkus od toho, který jste měli, když jste s aktivním hraním začínali?
David: Částečně, nijak zásadně. Misfits jsem třeba miloval vždycky, to samé Ramones, Black Flag, Dead Kennedys, Minor Threat nebo Motörhead. To jsou kapely, které jsem měl rád už kdysi a miluju je pořád. Moc se mi třeba nelíbí tzv. New school HC, ale staré HC kapely osmdesátých let pořád hodně poslouchám.
Vikk: U mě nejspíš asi dost, když už máma nepřibíhá s nadávkami ať ‚to‘ ztlumím, když si pustím věž. Ale možná je to proto, že už nebydlím u rodičů… Jinak jsem si prošel snad všemi hudebními obdobími, kterými si kluk od dětství projít může. Chronologicky seřazeno – Hippies, Punk, Metal, HC, R’N’R. Teď už nemám žádný hranice. Poslechnu si fakt všechno, dokonce i 30 cm od beden ve čtyři ráno na Bulgariatekku byste mě našli. Hlavně musí mít muzika koule, pak je mi jedno jaký to je ‚žánr‘. Každopádně hluboko v srdci jsem pořád prohnilá a zvrácená metla.

Prý chystáte nějaké personální změny…?
David: Bohužel od nás odešel bubeník Vagi alias Hans Von Wagnerstein, protože hraje ještě v kapele The Chancers a časově už nestíhá fungovat ve dvou partách najednou. Po jeho odchodu jsem poslední zakládající člen P. O. F., který zbyl. Za tu nepříliš dlouhou dobu, co fungujeme, jsme už prodělali docela dost personálních změn, takže je nejvyšší čas, aby se to ustálilo.
Vikk: Post bubeníka obsadil Jirka, náš starý známý ranař z Godhate. Pokračujeme tedy v plné síle dál! Jsme teď vlastně Godhate s jiným zpěvákem. Už jen začít zase hrát metal (smích).

…a taky další nahrávku. Tentokrát už regulérně vydanou?
Jakub: Já osobně Stay Away From Us… za regulérní považuju. Nicméně během prosince bysme měli zase zavítat do studia, nahrát nějaké nové skladby, které potom použijeme na různé kompilace, případně singl nebo splitko s nějakou jinou kapelou. Album jako takové zatím nechystáme.
Vikk: Vydat Stay Away From Us… jenom takhle jednoduše a narychlo byl důsledek situace v kapele. Nikdo nemáme peníze, odcházel bubeník… Čas nám ale naštěstí šlapal na paty, materiál jsme natočili v březnu 2004 a chtěli mít CD venku do koncertu s Misfits. A to se nám podařilo. D.I.Y.!!!

A další plány do budoucna?
Jakub: Hrát a hrát, osobně bych rád byl dost produktivní, co se týče vydávání skladeb na kompilacích, singlech, splitkách atd. Bohužel nahrávání a vydávání je finančně náročné, takže jedna z priorit je myslím i sehnat dobrého vydavatele.
Vikk: Já bych hrozně moc chtěl najít nebo vyhrát hromadu prachů. Když se to povede, tak bych i další Phantoms titul rád vydal na Vikked Wreck, což je taková moje maličkost. Na jaro pak plánujeme takové malé turné, maximálně deseti koncertů za hranicemi republiky.

Phantoms On Fire 2004
Bruno Ferrari – zpěv
Warhammer – kytara
Alex Kidd – baskytara
Jirka Adámek – bicí

 

Text: František Kovač