V této části se budu věnovat následujícím tématům: Tým, Studium, Další etapa = Sparta Girls. Připojeny jsou Seznam použité literatury a Přílohy.

5.1 Tým

Rozhodnutí posunout družstvo sparťanských dorostenek do vrcholové soutěže, které jsme před více než rokem se sportovním vedením klubu učinili, hodnotím stále jako správné. Čerstvě poskládanému (kolektivně se teprve formujícímu), věkově mladému (z významné části postavenému na starších žákyních), soutěžně málo zkušenému (z pohledu kvantity utkání odehraných na špičkové úrovni), kompaktní herní projev teprve hledajícímu týmu se sice v průběhu premiérové sezóny v první lize výsledkově příliš nedařilo, nicméně cesta, kterou jsme společně během onoho roku ušli, byla pro další směřování hráček i klubu naprosto zásadní. Všichni jsme – tvrdým střetem s realitou – pochopili (anebo si potvrdili), co to znamená provozovat ženský florbal na vrcholové úrovni, co tomuto snu musí odvést a obětovat samotné hráčky, co pro ně a něj musí učinit klub. Některé cíle, které jsme si do sezóny vytýčili, se nám podařilo naplnit, jiné nikoliv. Ať už ale byly příliš ambiciózní, nebo třeba jen špatně formulované, i pouhá snaha o jejich dosažení nás významným způsobem posunula v růstu vpřed. Z chyb je třeba se poučit – a dál pokračovat v cestě.


5.2 Studium

Jak jsem již naznačil v samotném úvodu této práce, jsem přesvědčen, že mě celoroční studium trenérské B-licence profesně i lidsky obohatilo. A to nejen v relativně úzké florbalové specializaci, ale také směrem k civilnímu zaměstnání i osobnímu životu. Samostudium doporučené literatury mi odemykalo nová témata pro zamyšlení a další zkoumání, a tedy vlastní rozvoj, přednášky a semináře pak přidávaly k teoretické rovině nenahraditelnou osobně sdělovanou, respektive praktickou část. Pochopitelně ne úplně vše mě zaujalo natolik, abych to přímo zapracoval do vlastního teoretického či praktického repertoáru, nicméně: každé jedno zamyšlení stojí za to, protože vás obohatí o další myšlenky a úhly pohledu, ať už je na jeho konci jakékoliv vaše rozhodnutí.

Kromě toho, že jsem v rovině florbalové specializace načerpal spoustu zajímavé parciální inspirace od lektorů i kolegyň a kolegů studentů, jsem především pochopil důležitost koncepčního, dlouhodobého a střednědobého plánování, a jeho následné dekompozice až na úroveň jednotlivých tréninkových jednotek. Doposud jsem byl zvyklý pracovat pouze s dílčími, krátkodobými cíli, přesah mi chyběl – a to, viděno zpětně – mou práci limitovalo. Byť jsou mi tyto principy zřejmé z civilního zaměstnání a na denní bázi je jako projektový manažer aplikuji (podobně jako v životě osobním), ve florbalovém trenérství jsem si jejich využití nedokázal dost dobře představit, respektive sám před sebou jejich užití obhájit jako vhodné v rámci tuzemského florbalového prostředí. V tomto aspektu mi však studium licence B úplně nejvíce „otevřelo oči“. Mé osobní nastavení je takové, že chci svou práci kontinuálně zlepšovat, proto jsem se ostatně rozhodl pro další trenérské studium. A tak se chci učit a následně měřit s těmi nejlepšími, ať už top kluby v České republice, tak především těmi ve florbalově vyspělém zahraničí, které mají před tuzemským prostředím další náskok, podobně jako domácí špičkové kluby před těmi z druhého sledu.


5.3 Další etapa = Sparta Girls

V několika pasážích svého textu zmiňuji bezprecedentní pandemii koronaviru, která v jarních měsících roku 2020 nejprve doslova zastavila a poté zásadním způsobem změnila celý náš, nejen sportovní svět. Tréninkové aktivity v době jejího nejzávažnějšího průběhu víceméně stály a související dopad do trénovanosti hráčů a hráček byl a je dramatický. Každá krize je ale zároveň příležitostí. Takže jsme se v klubu, mimo jiné koncepční aktivity, na které při běžném soutěžním provozu nezbývá dostatek prostoru, mohli s nadstandardní časovou dotací věnovat konstrukci a následně i směrem k závazné realizaci posunout projekt dalšího směřování celé ženské složky florbalové Sparty, jehož cílem je sparťanské dívky a ženy v horizontu pěti let pozvednout na obdobnou špičkovou úroveň, na jaké se nyní nachází sparťanští chlapci a muži. Projekt „Organizační a sportovní koncepce pro strategický rozvoj ženské složky klubu v horizontu pěti let“, který jsem s kolegou Janem Skálou, trenérem sparťanských juniorek
a žen, připravil pod supervizí sportovního vedení klubu a na základě v minulosti průběžně získávané zpětné vazby od samotných hráček a rodičů napříč všemi kategoriemi, jsme pojmenovali „Sparta Girls“. Hlavními tématy materiálu, které jsme naší členské základně představili na mimořádné klubové schůzi 10. června 2020 jako náš závazek do budoucích sezón, a zároveň všechny zúčastněné požádali o aktivní kooperaci na dosažení vytýčených cílů, jsou: (i) Komplexní rozvojový plán všech kategorií na následujících pět sezón; (ii) Nové nastavení tréninkového procesu; (iii) Redefinované soutěžní cíle; (iv) Budování vlastní identity ženské složky. Veřejná verze prezentace projektu tvoří Přílohu č. 7 této práce.

Zde bych rád zmínil nejprve čtyři klíčové teze, které se vztahují přímo ke kategorii dorostenek a determinují naši další práci s touto kategorií.

    • Z pohledu sportovního rozvoje mládeže jde o nejklíčovější kategorii – dochází v ní k nastartování přechodu od výkonnostního sportu ke sportu vrcholovému. Proto maximalizujeme kvalitu a efektivitu jejich tréninkového procesu a budujeme pro ně výjimečné prostředí a zázemí.
    • Oddělujeme aktivity tréninkové skupiny starších žákyň a dorostenek od skupiny juniorek a žen. Jak organizačně, tak obsahově.
    • Do kategorie dorostenek nebudeme do klubu přijímat nové hráčky, které za sebou nemají žádnou předchozí sportovní průpravu a alespoň základní herní zkušenost s florbalem.
    • Pokud budeme mít v klubu dostatek aktivních hráček, založíme méně sportovně ambiciózním dívkám B-týmy, v nichž budou moci pokračovat v dalším aktivním sportování co možná nejdéle, byť jejich tréninkové nasazení nebude špičkové.

A ve vazbě na koncept dlouhodobého a střednědobého plánování ještě dodávám tyto zásadní koncepční aspekty, týkající se ostatních kategorií, z nich budou hráčky do kategorie dorostenek dorůstat, respektive do nich budou z dorostenek s postupujícím věkem přecházet.

    • Elévky nově trénují pouze v akademiích, společně s chlapci.
    • Mladší žákyně si nově volí, zda trénují společně s chlapci v akademiích, nebo v rámci ženské složky.
    • Od kategorie starších žákyň nebudeme do klubu přijímat nové hráčky, které za sebou nemají žádnou předchozí sportovní průpravu.
    • Juniorky směřujeme od sezóny 2021/22 do první celostátní ligy, dorostenky tak budou pokračovat ve své hráčské kariéře na vrcholové úrovni. Prostředí pro tento kvalitativní posun začínáme budovat již nyní. Postupně budeme zvyšovat sportovní kvalitu a náročnost jejich tréninkového procesu tak, aby odpovídal úrovni vrcholové soutěže.
    • Věříme, že zásadní kvalitativní růst seniorského ženského týmu započne dříve než za dva roky, kdy do kategorie dospějí dnešní dorostenky, tou dobu hrající celostátní vrcholovou soutěž juniorek. Proto akceptujeme nabídku Českého florbalu na postup do 1. celostátní Ligy žen od sezóny 2020/21. Dlouhodobým cílem je Extraliga.

Na úplný závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat všem lektorům a kolegům studentům za obohacující interakci. Své rodině, domovskému klubu AC Sparta Praha – Florbal, Marku Chlumskému a Michaele Běhanové z Českého florbalu pak za kontinuální podporu v průběhu studia.


Seznam použité literatury

Tištěné publikace:

    • MARTÍNKOVÁ, Zuzana. Praktický průvodce tréninkem mládeže. 1. vyd. Praha: Česká florbalová unie, 2009. ISBN 978-80-270-6182-2
    • PERIČ, Tomáš a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7
    • SHARKEY, Brian J. a Steven E. GASKILL. Fyziologie sportu pro trenéry. Přeložil Michal BARDA, 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2019. Edice českého olympijského výboru, Modrá řada. ISBN 978-80-204-4532-2

Metodické materiály a školící prezentace:

    • BERKA, Jaroslav. Filozofie a koncepce klubu 361° Sparta. Klubová kultura, hodnoty a metodika. AC Sparta Praha – Florbal, 2018
    • CACEK, Jan. Periodizace tréninkového procesu. Český florbal, 2019
    • CHLUMSKÝ, Marek. Budování hry a hráče. Český florbal, 2019
    • CHLUMSKÝ, Marek. Charakteristika věkového období 6 – 18 let u dětí a mládeže. Český florbal, 2017
    • CHLUMSKÝ, Marek. Všeobecná sportovní příprava dětí a úloha trenéra při výchově mladých sportovců. Český florbal, 2017
    • PERIČ, Tomáš. Základy sportovního tréninku – podklady pro přednášky školení trenérů lic. B. Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2007.
    • ZAHRADNÍK, David a Pavel KORVAS. Dlouhodobé plánování tréninkového procesu. Český florbal, 2017

Elektronické zdroje:


Přílohy

Příloha č. 1
Detailní testová baterie pro družstvo dorostenek AC Sparta Praha – Florbal pro sezónu 2019/20
Autor = František Kovač, s využitím metodických materiálů Českého florbalu

Příloha č. 2
(veřejně nedostupné z důvodu ochrany osobních údajů hráček)
Výsledky testování družstva dorostenek AC Sparta Praha – Florbal v sezóně 2019/20
Autor = František Kovač

Příloha č. 3
Detailní harmonogram ročního tréninkového cyklu družstva dorostenek AC Sparta Praha – Florbal v sezóně 2019/20, včetně vyhodnocení naplnění plánu
Autor = František Kovač

Příloha č. 4
Plán letní individuální přípravy družstva dorostenek AC Sparta Praha – Florbal v sezóně 2019/20
Autor = František Kovač

Příloha č. 5 / D1, D2, D3, D4
Harmonogram a náplň tréninkových jednotek letního soustředění ženské složky AC Sparta Praha – Florbal pro sezónu 2019/20
Autoři harmonogramu = František Kovač, Jan Skála (trenér kategorie Ženy)
Autor náplně tréninkových jednotek = František Kovač

Příloha č. 6
Plán individuální přípravy družstva dorostenek AC Sparta Praha – Florbal na dobu pandemie koronaviru 2020
Autor = František Kovač

Příloha č. 7
Prezentace projektu „Sparta Girls“, organizační a sportovní koncepce pro strategický rozvoj ženské složky klubu AC Sparta Praha – Florbal v horizontu pěti let
Autoři = František Kovač, Jan Skála (trenér kategorií Ženy a Juniorky)

 


 

Kompletní obsah práce

1. Úvod
2.1 Teorie sportovního tréninku
2.2 Teoretická příprava klubu
3. Metodika práce
4. Výsledková část
5. Závěr

 

Text: František Kovač