INEKAFE vydává nové řadové album a opět je všechno trochu jinak. Jak je ostatně u téhle slovenské party zvykem. Co a proč se nejlépe dozvíte z úst nejpovolanějších, přirostlých na obličeji zpěváka a kytaristy VRATKA ROHONĚ. Pokračování textu Inekafe – Bez udání důvodu
Archiv rubriky: Rozhovory
Aleš Brichta – Anděl posledního čoudu, aneb Sex a pistole
ALEŠ BRICHTA (44) – zpěvák, textař, muzikant, fotbalový maniak a v poslední době také čím dál tím víc podnikatel. V polovině září mu vyšla pátá sólová deska Anděl posledního soudu (Popron Publishing) a tak se zase jednou vyskytl oficiální důvod k tomu, abychom se sešli v jeho vlastní nonstop osvěžovně BumBar, která se po loňských povodních v Praze přesunula z Karlína na Palmovku. Pokračování textu Aleš Brichta – Anděl posledního čoudu, aneb Sex a pistole
Divokej Bill – „Padesát procent mladých vidí svou budoucnost růžově, padesát procent na drogy prostě nemá…“
DIVOKEJ BILL pokřtil 12. května před kostelem sv. Gotharda v Českém Brodě své třetí album Mezi nima. Co předcházelo natáčení desky, jak tento proces probíhal a co kapelu čeká v nejbližší budoucnosti, ale i něco navíc mi přiblížili duše souboru VAŠEK BLÁHA (zpěv, kytara) a novic na bubenickém postu MAREK ŽEŽULKA (jinak Arakain). Pokračování textu Divokej Bill – „Padesát procent mladých vidí svou budoucnost růžově, padesát procent na drogy prostě nemá…“
Guano Apes – Nemůžeš mě zastavit!
Na rozdíl od mnoha jiných nejsou GUANO APES uměle vyšlechtěným souborem. Do povědomí domácího německého publika se dostali v roce 1996, kdy díky úspěchu ve vyhledávací soutěži hudebního kanálu Viva mohli natočit debutové video. Úspěch klipu ke skladbě Open Your Eyes zavál kapele doslova pod nos kontrakt s labelem Gun/BMG. O poznání větší ránou ovšem byla o dva roky později natočená znělka k evropskému snowboardovému šampionátu s jednoznačným názvem Lords Of The Boards. Lokální hranice byly pokořeny a soubor se vydává na první mezinárodní turné. Pokračování textu Guano Apes – Nemůžeš mě zastavit!
American Head Charge – Je to boj!
Šoubyz je šoubyz. Když šlo debutové album AMERICAN HEAD CHARGE na tuzemský trh loni ihned po zaoceánské emisi, neprodal se ho tu jeden jediný výlisek a po kapele neštěkl ani pes. Byť měla renomé obstojně šlapající drtičky kloubící panterovský HC-metal s avantgardními Mansonovskými šlehy a moderním nu-metalovým soundem. Teprve aktuální pozice předskokanů pošahanců Slipknot z nich učinila krapet zajímavější zboží. Nejen o tomto nejednoznačném údělu jsem si povídal se zakládajícím členem tohoto sedmičlenného ansámblu CHADEM HANKSEM. Pokračování textu American Head Charge – Je to boj!
Aleš Brichta – Další účet z BumBaru
ALEŠ BRICHTA bilancuje. Tentokrát nejen uplynulý rok, ale rovnou celou svou dosavadní pěveckou kariéru. Důkazem je aktuální disk Dívka s perlami ve vlasech – Best Of Aleš Brichta (Popron Music), kde je zastoupena jak tvorba domovského Arakainu, tak většina projektů, se kterými měl v končící dekádě co do činění. Ovšem nejen hudbou živ je… Pokračování textu Aleš Brichta – Další účet z BumBaru
Aleš Brichta – Rok 2000? Arakain, Hattrick, RockNet!
Je to až k nevíře, po téměř osmnácti letech existence kapely, ale je to tak. Poslední dobou neuplyne měsíc, aby z tábora naší nejzásadnější metalové legendy ARAKAIN nevzešla nějaká zajímavá novinková zpráva. O všem, co se od mého prosincového rozhovorového sezení s kytaristou Jiřím Urbanem (40) seběhlo, jsem si se zpěvákem ALEŠEM BRICHTOU (40) povídal v jeho pražském nonstopu BumBar. Pokračování textu Aleš Brichta – Rok 2000? Arakain, Hattrick, RockNet!
Anthrax – Návrat zabijáka?
Druhdy nepostradatelná entita velké thrashmetalové čtyřky ANTHRAX se poslední dobou svým ortodoxním fanouškům, stejně jako i dvě ze tří zbývajících páteřních družin tohoto nesmlouvavě kovového hnutí minulé dekády (pravověrní zůstali jen titáni Slayer, což ostatně potvrdili na předloňském pražském koncertě), poněkud odcizila. Přijala totiž za své moderní novodobé technologie a trendy, čímž pro převážnou většinu skalních obdivovatelů a nohsledů vyměkla a zkomerčněla a tedy de facto zemřela. Podtržením tohoto diskutabilního vývoje je právě vydávaný mírně netradiční sumář největších hitů vzletně nazvaný Anthrax – Return Of The Killer A’s, o němž jsem si jedenáctý lednový den přes oceán povídal s baskytaristou FRANKEM BELLEM. Pokračování textu Anthrax – Návrat zabijáka?
Alkehol – Metla lidstva
V pondělí 25. října 1999 tekl v klubu Lev v areálu vysokoškolských kolejí na pražském Jižním městě proudem sponzorský Gambrinus na veřejném koncertním křtu zbrusu nového Alkeholského počinu Metla lidstva (Monitor/EMI). O dva dny později, před vystoupením nejen personálně spřízněného Harleje, plní tvůrčí duo ALKEHOLU PETR ‚KUNA‘ BUNEŠ – OTA HEREŠ svůj slib a podvoluje se mým otázkám. Pokračování textu Alkehol – Metla lidstva
Apocalyptica – Metaloví filharmonici
Finské infernální cellové kvarteto APOCALYPTICA se celosvětově stává čím dál tím populárnějším ansámblem. Chtělo by se říct: čím hůř pro Metalliku (nejvíce coverů hraje Apocalyptica právě od ní), tím líp pro Apocalypticu. Samozřejmě, to tvrzení je trochu přitažené za vlasy, má ovšem něco do sebe – Finové dnes zvládají klasické metallikovské fláky mnohem lépe, než jejich samotní autoři… Nejen na toto téma jsem v pražském hotelu The Charles vedl debatu s dvojicí MAX LILJA a PAAVO LÖTJÖNEN. Pokračování textu Apocalyptica – Metaloví filharmonici
Biohazard – Celosvětový zmatek, nanovo
Je 14. dubna a moje milovaná Sparta právě v pohárovém utkání rozdrtila brněnské Bobíky. Rovnou z letenského stadionu pospíchám do strašnické centrály labelu Universal Music, odkud přesně ve 20:00 hod vytáčím newyorské číslo DANNY SCHULERA (29), bubeníka BIOHAZARD. Důvod je nasnadě, jejich nové album New World Disorder se co nevidět objeví na pultech. Pokračování textu Biohazard – Celosvětový zmatek, nanovo
Anthrax – Postmetalový psanec
Po více jak třech hodinách čekání – tour manager se “trochu déle“ procházel po městě a když se vrátil, vyrazil i s kapelou na večeři – si konečně sedám tváří v tvář rytmickému kytaristovi, doprovodnému zpěvákovi, příležitostnému basistovi a bubeníkovi, zakládajícímu členu kapepy ANTHRAX, celým jménem SCOTTU IANU ROSENFIELDOVI (35). Scott má očividně náramně (až moc…) dobrou náladu, cucá bonbón a co chvíli si hraje se dvěma odbarvenými copánky s korálky, které zdobí jeho brad(k)u. Pokračování textu Anthrax – Postmetalový psanec