Archiv štítku: top

Reportáže

Slash & Friends

SLASH & FRIENDS
8. června 2010, Praha, Tesla Arena

Amerika rovná se rock’n’roll. Opravdový, poctivý, s duší. Bez ohledu na jakékoliv další muzikologické či sociologické přívlastky. A mohou se obyvatelé všech ostatních koutů světa snažit, jak chtějí, třeba i stavět na hlavu, v jejich podání ‚to‘ prostě nikdy nebude úplně ono, takříkajíc ‚pravé ořechové‘. Chybět jim totiž vždycky bude právě samotný americký faktor. (Čímž nijak nepopírám a nesnižuji jejich schopnosti tvořit úžasnou hudbu jiných kytarových žánrů a pochopitelně nejen jich). Potvrdit tuhle známou pravdu přijel druhé červnové úterý do našeho hlavního města se svými Přáteli kytarista a skladatel SLASH, vlastním jménem Saul Hudson, někdejší instrumentální mozek Guns N‘ Roses, aktuálně člen hibernovaných Velvet Revolver. Pokračování textu Slash & Friends →

Reportáže

Bob Dylan

BOB DYLAN
11. června 2010, Praha, O2 Arena

Když jsem ho viděl před dvěma lety v Ostravě, působil dojmem starého unaveného muže, který svůj set sice odehrál bez sebemenší chyby či zaváhání – ovšem bez většího nasazení, dosti bezkrevně. Dnes to ale byl rozpustilý stařík, kterého jeho job očividně baví, a proto si ho plnými doušky užívá. Dokonce se usmíval a do publika v průběhu koncertu vyslal i pár vzdušných polibků! Téměř nepřetržitě se pod širokou rovnou střechou svého bílého širáku a v naleštěných černých špičatých koních pohupoval do rytmu, při hraní na kytaru se mocně zakláněl a prohýbal v kolenou, a u varhan naopak stál celou dobu v předklonu, důrazně opřený o klaviaturu, jako by chtěl nástroj silou přimět k poslušnosti nebo alespoň přetlačit. Pokračování textu Bob Dylan →

Recenze

Pipes And Pints – Until We Die

PIPES AND PINTS – Until We Die
Wolverine Records / 39:24

Určitě znáte ten zvláštní pocit, když na vás něco zapůsobí jako blesk z čistého nebe, jako svého druhu zjevení. Nejste si úplně jisti, jestli můžete tak docela věřit tomu, co právě vidíte, slyšíte i jinak zažíváte, na druhou stranu vás to samo o sobě neskutečně těší, takže snad ani nechcete vědět, jestli je to všechno vůbec pravda. Česko-americká čtveřice Pipes And Pints, která právě debutuje svým třináctiskladbovým albem Until We Die na mne osobně napoprvé zapůsobila přesně tak. Než jsem stačil přitáhnout svou dolní čelist zpátky k její horní sestřičce, už jsem znovu zuřivě mačkal v mezičase bezděčně poslintané tlačítko ‚play‘ na svém přehrávači. Pokračování textu Pipes And Pints – Until We Die →

Recenze

Merlin – Tibet

MERLIN – Tibet
vlastní náklad / 45:48

Na tuhle desku, ve finále zcela příznačně pojmenovanou Tibet, jsme čekali od roku 1992. Tehdy světlo našeho čerstvě svobodného světa spatřilo a šedivé post-normalizační kulturní obzory rázem rozzářilo výtečné, zámořským glamrockovým a dirty rock’n’rollovým odérem načichlé album Nevada z autorské dílny pánů Dana Horyny (zpěv), Marka Podskalského (kytara), Miloše Landsmana (baskytara) a Tomáše Zoubka (bicí), kteří se jím bez diskuse nesmazatelně zapsali do dějin českého, potažmo československého rocku. Pokračování textu Merlin – Tibet →

Reportáže

Alice Cooper, Interitus

ALICE COOPER, INTERITUS
20. listopadu 2009, Plzeň, ČEZ arena

Se svrchovanou veličinou světového shock rocku, jedním ze zakladatelů hudebního žánru notně vyšperkovaného krvavě šťavnatou teatrální pódiovou show, účinkující na prknech znamenajících slávu, peníze, sex, drogy a alkohol již více jak čtyřicet let pod uměleckým jménem Alice Cooper, měli tuzemští fanoušci velmi neobvykle tu čest hned dvakrát během posledního (dokonce necelého) roku. První návštěvu České republiky, pohříchu po dlouhých osmi letech od minulé audience, vykonal Vincent Damon Furnier s početnou doprovodnou družinou 2. prosince 2008, kdy jejich představení hostila brněnská hala Rondo. Šlo tehdy o vůbec poslední zastávku světové šňůry Psycho Drama Tour, v jejímž rámci byla představována albová novinka Along Came A Spider. Letos se charismatický zpěvák, geniální skladatel a šílený performer v jedné osobě a se šesti křížky na zátylku vrátil, aby se svou suitou Plzni předvedl inovovaný program Theatre Of Death. Pokračování textu Alice Cooper, Interitus →

Reportáže

Therapy?, Ricky Warwick

THERAPY?, RICKY WARWICK
18. listopadu 2009, Praha, Lucerna Music Bar

Svrchovaně punkrockovou sonickou bouři a zemětřas předvedli třetí listopadovou středu v malém sále pražské Lucerny severoirští THERAPY? v rámci promo turné ke své letos 23. března vydané desáté řadové nahrávce Crooked Timber. Základní premisou jejich zběsilé show, vystavěné na neprostupných zvukových hradbách opentlených přehršlí kytarových efektů, přitom byla redukce sestavy těchto crossoverových ‚alternativců‘, píšících své dějiny stejně dlouho jako novodobá demokracie v naší republice, na klasické trio. Pokračování textu Therapy?, Ricky Warwick →

Reportáže

W.A.S.P.

W.A.S.P.
11. listopadu 2009, Praha, Retro Music Hall

Včerejší glamrockový večírek v pražské Retro Music Hall se náramně vyvedl. Ostatně, taky probíhal pod taktovkou zatraceně zkušeného dirigenta – páně Blackieho Lawlesse z americké formace W.A.S.P. A hned dodávám, že zahanbit se v žádném případě nedali ani jeho soukmenovci Doug Blair (kytara), Mike Duda (baskytara) a Mike Dupke (bicí). Svědkem mého tvrzení budiž více jak tisícihlavý dav, tísnící se v příjemných prostorách bývalé vyhlášené vinohradské diskotéky. Pokračování textu W.A.S.P. →

Rozhovory

Empire – Jsme zatraceně pozitivní

První otázka, kterou jsem položil dvojici zakládajících členů česko-italské rockové skupiny EMPIRE, zpěváku RADKU KURCOVI a baskytaristovi MICHALU ŽĎÁNSKÉMU, de facto ultimativně vystihuje aktuální situaci okolo téhle party, jíž dominuje start velkého republikového turné se skupinou Merlin tento pátek. Pokračování textu Empire – Jsme zatraceně pozitivní →

Reportáže

Faith No More

FAITH NO MORE
17. srpna 2009, Praha, Tesla Arena

Comeback americké ostentativně neortodoxní, apriori progresivní ‚rockové‘ formace FAITH NO MORE po více jak jedenáctileté odmlce, má – na rozdíl od mnoha jiných – rozhodně smysl. A to ať už ho nazíráme prizmatem svébytně uměleckým nebo obecně komerčním. Zjednodušeně řečeno, faktem dokazujícím první polovinu mého tvrzení, byl samotný hudební obsah show pětice ve složení Mike Patton – Jon Hudson – Bill Gould – Mike Bordin – Roddy Bottum; neoddiskutovatelným argumentem, podporujícím naopak druhou část výše uvedeného, byla absolutně vyprodaná pražská sportovní hala, jejíž kapacita byla v průběhu příprav koncertu několikrát pomyslně přifouknuta (původně mělo být pódium umístěno v polovině sálu). Pokračování textu Faith No More →

Reportáže

Aleš Brichta – 50 let

ALEŠ BRICHTA – 50 LET
9. srpna 2009, Praha, Tesla Arena

Druhou srpnovou neděli, na den přesně u příležitosti svých padesátých narozenin, uspořádal ALEŠ BRICHTA veřejnou koncertní oslavu tohoto svého životního jubilea, jež obratně relativizoval hláškou „spokojenej budu, až se dožiju svý váhy“ – tedy že klidné spočinutí v houpacím křesle přichází v jeho případě do úvahy až v okamžiku, kdy číslovka určující jeho věk bude odpovídat alespoň cifře jeho tělesné hmotnosti. Přesto, respektive právě proto, se 9. srpna na pódiu pražské Tesla Areny, domovského to stánku sparťanských hokejistů, známého pod letitým kódovým označením Sportovní hala, vystřídal nejen početný zástup gratulantů, ale především tři typově i stylově velmi rozličné formace, v jejichž čele legenda českého metalového zpěvu a textařství v průběhu posledních dvou dekád stála – aktuální ABBand, v letech 2000 a 2004 oživený projekt s primárně fotbalovou tematikou Hattrick a v první polovině devadesátých let bodující tribute band Zemětřesení aneb netradiční pocta hvězdnému kolegovi Jiřímu Schelingerovi. Pokračování textu Aleš Brichta – 50 let →

Reportáže

Nine Inch Nails, Alec Empire

NINE INCH NAILS, ALEC EMPIRE
24. června 2009, Praha, 02 Arena

Rozhodně k nám nepřijeli poprvé, zato prý určitě naposledy. Alespoň podle slov svého jediného stálého člena, filozofického guru, geniálního skladatele, progresivního zvukového vizionáře, šíleného frontmana, signifikantního zpěváka a v neposlední řadě multiinstrumentalisty Trenta Reznora. Proto jsem neváhal a vyrazil vůbec poprvé v životě na koncertní show téhle po všech stránkách neortodoxní kapely, jejíž nahrávky jsem dosud užíval pouze jako svého druhu specifický chill-out. A viděno zpětně, zatraceně dobře jsem udělal, že jsem onu poslední červnovou středu nezůstal sedět doma! Pokračování textu Nine Inch Nails, Alec Empire →

Reportáže

Motörhead Fest

MOTÖRHEAD FEST
4. července 2009, Brno, Velodrom

Na den přesně u příležitosti 233. výročí amerického státního svátku Independence Day, připomínajícího formální vyhlášení nezávislosti USA na Velké Británii, přivítalo Brno ve Spojených státech domestikovanou anglickou legendu dirty rock’n’rollu Motörhead. U příležitosti této výjimečné hudební události se organizátoři rozhodli pro hudebně velkorysé pojetí akce a k headlinerům přivěsili hned trojici domácích a jednu slovenskou hvězdu. Formulaci ‚hudebně velkorysé‘ z předchozí věty bych rád zdůraznil a podtrhnul. Pokračování textu Motörhead Fest →

Rozhovory

Aleš Brichta – Na cestě půl století není znát

Zpěvák, textař, muzikant, Sparťan a v neposlední řadě taky podnikatel ALEŠ BRICHTA oslaví v neděli 9. srpna 2009 padesátiny. Pogratulovat mu budete moci osobně v pražské Tesla areně, kde u té příležitosti pořádá velkou koncertní show. Aby vám čekání příjemně ubíhalo, a taky aby se vám lépe vzpomínalo, připravili jsme pro vás tento rozhovor. Pokračování textu Aleš Brichta – Na cestě půl století není znát →

Recenze

Bob Dylan – Together Through Life

BOB DYLAN – Together Through Life
Columbia/Sony Music / 45:33

Jako už několikrát ve své téměř padesátileté kariéře pocítil letos na jaře Bob Dylan nutkavou potřebu upustit svému momentálnímu tvůrčímu přetlaku, vyvolanému mimo jiné poptávkou francouzského režiséra Oliviera Dahana po titulní skladbě k jím připravované road movie My Own Love Song. Díky tomu vznikla velmi rychle a živelně jeho v pořadí již třicátá třetí studiová nahrávka Together Through Life, s níž máme právě tu čest. Pokračování textu Bob Dylan – Together Through Life →

Reportáže

Mötley Crüe, Loaded, Backyard Babies

MÖTLEY CRÜE, LOADED, BACKYARD BABIES
17. 6. 2009, Praha, O2 Arena

Další z druhdy prvoligových zaoceánských rockových kapel, kterou jsme kvůli zdejšímu zatuchlému komunistickému zřízení, živenému miliony pokryteckých kolaborantů v čele s bezpohlavní oficiální kulturní frontou neměli šanci vidět na vlastní oči na absolutním vrcholu jejích tvůrčích i fyzických sil, splatila v polovině letošního června svůj dlouho nastavovaný dluh vůči českým fanouškům, když vystoupila vůbec poprvé na našem území. Smečka se snad vůbec nejhorší pověstí v branži, tedy minimálně co se sexu a drog týče, která svými nástroji psala dějiny dirty rock’n’rollu a glam rocku především v průběhu osmé a deváté dekády minulého století, zahrála v zatraceně řídce zaplněné sterilní vysočanské O2 Areně, v doprovodu hned dvojice stylově i světonázorově spřízněných souborů, švédských Backyard Babies a amerických Loaded. Pokračování textu Mötley Crüe, Loaded, Backyard Babies →

Recenze

Bob Dylan – Tell Tale Signs: The Bootleg Series Vol. 8

BOB DYLAN – Tell Tale Signs: The Bootleg Series Vol. 8
Sony Music / 67:08

Jak podtitul alba Rare And Unreleased 1989 – 2006 jasně vymezuje, máme na tomto osmém pokračování ‚vymazlené‘ série bootlegů Boba Dylana, největšího žijícího amerického písničkáře s citem pro bluesovou i rockovou hudbu, čest s jeho nahrávkami z přelomu minulého a aktuálního tisíciletí, které doposud nespatřily světlo světa, a pokud ano, pak velmi bizarním způsobem. Pokračování textu Bob Dylan – Tell Tale Signs: The Bootleg Series Vol. 8 →

Reportáže

ZZ Top, The Cell

ZZ TOP, THE CELL
26. 5. 2009, Praha, Tesla Arena

Masivní přívalový déšť, česky slejvák, mě chytil v půli cesty mezi stanicí metra Nádraží Holešovice a holešovickým viaduktem. V očekávání předpokládatelného vývoje meteorologické situace a vůbec věcí příštích jsem se rozhodl, že návrat nemá smysl. Za stejných, ne-li horších podmínek bych onu cestu musel stejně absolvovat znovu, tudíž v celkovém součtu zbytečně, násobně delší. Pochopitelně pouze pokud by i nadále trvala má touha vidět poprvé v životě na vlastní oči texaské trio ZZ Top, o čemž jaksi nemá valný smysl polemizovat. Pokračování textu ZZ Top, The Cell →

Reportáže

Deep Purple

DEEP PURPLE
4. 5. 2009, Praha, Tesla Arena

Pokud na DEEP PURPLE milujete jejich opulentní instrumentální orgie, museli jste si na pražském koncertě, konaném v rámci aktuálního asijsko-evropského turné, lapidárně nazvaného Deep Purple Around The World Live 2009, maximálně smlsnout. Pokud jste šli hlavně na Iana Gillana a nemáte zase až takový přehled o dění v téhle kapele, mohli jste být svým způsobem zklamaní. Zběsilý cval věku nabírající na rychlosti právě v podzimu života, totiž zbrzdit, natož zastavit nelze a hudba DP není – při vší úctě! – jednoduchý rock’n’roll, který by stačilo tak nějak odmluvit či oddrmolit. Pokračování textu Deep Purple →

Recenze

Empire – Lobotomie

EMPIRE – Lobotomie
VJM / 41:57

První, co vás při poslechu druhého dlouhohrajícího studiového alba česko-italských rockerů Empire bouchne do uší, je neučesaný syrový dřevní zvuk. Někomu se to jistě nemusí líbit, může mu to v dnešní přetechnizované době přijít málo, mně osobně ale ani po nějakých osmi deseti posleších nepřestal bavit. Je to zřejmě tím, že se nejedná o nějakou z nouze ctnost, ale záměr. Záměr, který stojí na poctivém záznamu, jemuž občasné instrumentální přehmaty, takto důkazy živelného nahrávání, dodávají na ještě větší autenticitě a naléhavosti. Pokračování textu Empire – Lobotomie →

Reportáže

Alice Cooper, Helpness

ALICE COOPER, HELPNESS
2. 12. 2008, Brno, hala Rondo

Zatímco středočeská rocková omladina, zmlsaná často nepřebernou nabídkou jejímu vkusu odpovídajících kulturních akcí konaných v hlavním městě, přímo jí pod nosem, povětšinou velmi neuctivě brblala nad situováním úplně poslední zastávky světové šňůry ALICE COOPERA Psycho Drama Tour do brněnské haly Rondo – tedy za pomyslnou východní ‚jihlavskou civilizační hraniční čáru‘, pamětníci rudé totality nad takovou malichernou maličkostí mávali pobaveně rukou. V intencích nemilých vzpomínek na minulé století pro ně byl totiž podstatný samotný fakt, že otce šokantní rockové pódiové show mohli po osmi letech zase vůbec vidět a na cestu si přitom nemuseli vyřizovat výjezdní doložku ani devizový příslib. Pokračování textu Alice Cooper, Helpness →