Autorské texty publikované na stránkách magazínu Rockshock.
ZAPPA PLAYS ZAPPA
1. 6. 2009, Praha, divadlo Archa
Na letošní Mezinárodní den dětí připadlo mé vůbec první živé setkání se Zappovic magickou famílií, jejímž reprezentantem byl u příležitosti pražského koncertu v pravém slova smyslu revivalové formace ZAPPA PLAYS ZAPPA syn slavného otce, kytarista Dweezil (původním jménem Ian Donald Calvin Euclid) Zappa … což, laskavý čtenář jistě uzná, v inkriminovaný slavnostní den vypadá jako vtipná hříčka osudu. Pokračování textu Zappa Plays Zappa
BOB DYLAN – Together Through Life
Columbia/Sony Music / 45:33
Jako už několikrát ve své téměř padesátileté kariéře pocítil letos na jaře Bob Dylan nutkavou potřebu upustit svému momentálnímu tvůrčímu přetlaku, vyvolanému mimo jiné poptávkou francouzského režiséra Oliviera Dahana po titulní skladbě k jím připravované road movie My Own Love Song. Díky tomu vznikla velmi rychle a živelně jeho v pořadí již třicátá třetí studiová nahrávka Together Through Life, s níž máme právě tu čest. Pokračování textu Bob Dylan – Together Through Life
MÖTLEY CRÜE, LOADED, BACKYARD BABIES
17. 6. 2009, Praha, O2 Arena
Další z druhdy prvoligových zaoceánských rockových kapel, kterou jsme kvůli zdejšímu zatuchlému komunistickému zřízení, živenému miliony pokryteckých kolaborantů v čele s bezpohlavní oficiální kulturní frontou neměli šanci vidět na vlastní oči na absolutním vrcholu jejích tvůrčích i fyzických sil, splatila v polovině letošního června svůj dlouho nastavovaný dluh vůči českým fanouškům, když vystoupila vůbec poprvé na našem území. Smečka se snad vůbec nejhorší pověstí v branži, tedy minimálně co se sexu a drog týče, která svými nástroji psala dějiny dirty rock’n’rollu a glam rocku především v průběhu osmé a deváté dekády minulého století, zahrála v zatraceně řídce zaplněné sterilní vysočanské O2 Areně, v doprovodu hned dvojice stylově i světonázorově spřízněných souborů, švédských Backyard Babies a amerických Loaded. Pokračování textu Mötley Crüe, Loaded, Backyard Babies
ABBAND – Deratizer
TTT Aleš Brichta / 51:55
Hned na úvod si prosím udělejme pořádek v jedné věci: ano, nepřijde mi nemravné psát recenzi na desku vlastního kamaráda. Naopak. Jsem přesvědčen, že ta moje, založená na logicky bližším vhledu do situace i problematiky a znalosti maxima dostupných informací, bude o poznání hodnotnější než všechny od stolu sepsané elaboráty většiny mých kolegů. Tím spíš, že Deratizer servíruje v mnoha ohledech na první pohled značně kontroverzní materiál. Pokračování textu ABBand – Deratizer
BOB DYLAN – Tell Tale Signs: The Bootleg Series Vol. 8
Sony Music / 67:08
Jak podtitul alba Rare And Unreleased 1989 – 2006 jasně vymezuje, máme na tomto osmém pokračování ‚vymazlené‘ série bootlegů Boba Dylana, největšího žijícího amerického písničkáře s citem pro bluesovou i rockovou hudbu, čest s jeho nahrávkami z přelomu minulého a aktuálního tisíciletí, které doposud nespatřily světlo světa, a pokud ano, pak velmi bizarním způsobem. Pokračování textu Bob Dylan – Tell Tale Signs: The Bootleg Series Vol. 8
FREE TIBET
7. 4. 2009, Praha, Lucerna Music Bar
Jsem hrdý na to, že jsme měli s naším magazínem Rockshock zase jednou možnost podpořit dobrou věc, konkrétně letošní charitativní koncert Free Tibet, a že jsme tak také učinili. Text níže je tak z pochopitelných důvodů více než kritickou reportáží informačním souhrnem z této akce, která se uskutečnila 7. dubna ve velmi slušně zaplněném pražském Lucerna Music Baru. Pokračování textu Free Tibet 2009
ZZ TOP, THE CELL
26. 5. 2009, Praha, Tesla Arena
Masivní přívalový déšť, česky slejvák, mě chytil v půli cesty mezi stanicí metra Nádraží Holešovice a holešovickým viaduktem. V očekávání předpokládatelného vývoje meteorologické situace a vůbec věcí příštích jsem se rozhodl, že návrat nemá smysl. Za stejných, ne-li horších podmínek bych onu cestu musel stejně absolvovat znovu, tudíž v celkovém součtu zbytečně, násobně delší. Pochopitelně pouze pokud by i nadále trvala má touha vidět poprvé v životě na vlastní oči texaské trio ZZ Top, o čemž jaksi nemá valný smysl polemizovat. Pokračování textu ZZ Top, The Cell
DEEP PURPLE
4. 5. 2009, Praha, Tesla Arena
Pokud na DEEP PURPLE milujete jejich opulentní instrumentální orgie, museli jste si na pražském koncertě, konaném v rámci aktuálního asijsko-evropského turné, lapidárně nazvaného Deep Purple Around The World Live 2009, maximálně smlsnout. Pokud jste šli hlavně na Iana Gillana a nemáte zase až takový přehled o dění v téhle kapele, mohli jste být svým způsobem zklamaní. Zběsilý cval věku nabírající na rychlosti právě v podzimu života, totiž zbrzdit, natož zastavit nelze a hudba DP není – při vší úctě! – jednoduchý rock’n’roll, který by stačilo tak nějak odmluvit či oddrmolit. Pokračování textu Deep Purple
EMPIRE – Lobotomie
VJM / 41:57
První, co vás při poslechu druhého dlouhohrajícího studiového alba česko-italských rockerů Empire bouchne do uší, je neučesaný syrový dřevní zvuk. Někomu se to jistě nemusí líbit, může mu to v dnešní přetechnizované době přijít málo, mně osobně ale ani po nějakých osmi deseti posleších nepřestal bavit. Je to zřejmě tím, že se nejedná o nějakou z nouze ctnost, ale záměr. Záměr, který stojí na poctivém záznamu, jemuž občasné instrumentální přehmaty, takto důkazy živelného nahrávání, dodávají na ještě větší autenticitě a naléhavosti. Pokračování textu Empire – Lobotomie
VETROL – Vet’n’roll
vlastní náklad / 47:27
Stěžovat si na početní nicotnost zástupu nových rock/metalových bojovníků patří posledních pár let k bontonu. Je smutnou skutečností, že při transformaci daného úhlu pohledu směrem ke kvalitativním přednostem inkriminovaných souborů – ať už jsou jejich řady jakkoliv široké – dojdeme ke zjištění, že nejde o planý snobský štěk. O to příjemnější účinek na uši i duši má každé zjištění výjimky z tohoto pravidla. Mladíci z Vetrol jsou jednou z nich. Pokračování textu Vetrol – Vet’n’roll
ADAM BOMB, VETROL, DEEM
7. 11. 2008, Praha, Exit Chmelnice
Kytarista ADAM BOMB je, sportovní terminologií řečeno, americký druholigový špílmachr. Vzhledem k rozdílným úrovním zámořské a tuzemské soutěže mu však téměř nikdo z domácích borců svými schopnostmi nemůže konkurovat. Přesto se reprezentant Spojených států v našich úzkých odborných kruzích (o těch širších laických ani nemluvě) netěší větší než malé popularitě, respektive proslulosti. Pochopitelně k velké škodě všech zainteresovaných. Pokračování textu Adam Bomb, Vetrol, Deem
ALICE COOPER, HELPNESS
2. 12. 2008, Brno, hala Rondo
Zatímco středočeská rocková omladina, zmlsaná často nepřebernou nabídkou jejímu vkusu odpovídajících kulturních akcí konaných v hlavním městě, přímo jí pod nosem, povětšinou velmi neuctivě brblala nad situováním úplně poslední zastávky světové šňůry ALICE COOPERA Psycho Drama Tour do brněnské haly Rondo – tedy za pomyslnou východní ‚jihlavskou civilizační hraniční čáru‘, pamětníci rudé totality nad takovou malichernou maličkostí mávali pobaveně rukou. V intencích nemilých vzpomínek na minulé století pro ně byl totiž podstatný samotný fakt, že otce šokantní rockové pódiové show mohli po osmi letech zase vůbec vidět a na cestu si přitom nemuseli vyřizovat výjezdní doložku ani devizový příslib. Pokračování textu Alice Cooper, Helpness
BACKYARD BABIES, SKILLER, PHANTOMS ON FIRE
28. 11. 2008, Praha, Rock Café
Pouliční špína u nás není a ostatně ani nikdy nebyla příliš v kurzu. Rozuměj pochopitelně glam/street/garage/punk rock. Proto mě, na rozdíl od mnoha kolegů novinářů, nikterak nepřekvapila počáteční mizerná divácká účast na tomto, ve finále naštěstí po všech stránkách vydařeném koncertě. Holt se nekonal v hollywoodském Stripu, ale v pražském Rock Café, tudíž jednak podhoubí z principu nikoho moc netankovalo, druhak je na podobných akcích policejní hodina ve 22:00 obecně nezvyklá, takže všichni dorazili až na ústřední hvězdy, všemi rockovými mastmi mazanou a větry ošlehanou švédskou čtveřici Backyard Babies. Pokračování textu Backyard Babies, Skiller, Phantoms On Fire
ARAKAIN, EMPIRE, DYMYTRY
13. 12. 2008, Praha, Retro Music Hall
Za aktuální situace, kdy je průnik mezi ortodoxní fanouškovskou obcí Arakainu a Aleše Brichty respektive AB Bandu sotva třetinový, zatímco vzájemná ‚mezigalaktická‘ tolerance koreluje s hranicí sta procent, je pochopitelně velká škoda, že se protagonisté a managementy obou těles nedokáží dohodnout na uspořádání společné, opravdu monstrózní metalové akce v předvánoční Praze a sebestředně drobí návštěvnický potenciál mezi dvě separátní akce komorních rozměrů. Vždyť do vinohradského Retra se třetí adventní sobotu dostavila zhruba stejná plus-mínus pětistovka fanoušků, jako za necelý týden poté na strašnickou Barču. Pokračování textu Arakain, Empire, Dymytry
PETR JANDA – Jednou jó, jednou né
BEST I. A. / 44:31
Dlouhých deset let trvalo, než se letos šestašedesátiletý kytarista, zpěvák a skladatel Petr Janda, stálice tuzemské bigbítové scény, frontman legendárního Olympiku, rozhoupal k vydání svého teprve druhého sólového alba. Dřív prý neměl dostatek kvalitního materiálu, který by mohl a chtěl nahrát vyloženě po svém, s dostatečným odstupem od mateřského souboru. Není důvod mu to nevěřit. Pokračování textu Petr Janda – Jednou jó, jednou né
IGGY POP & THE STOOGES, VISACÍ ZÁMEK, VYPSANÁ FIXA
20. 9. 2008, Praha, Tesla Arena
Iggy Pop je jako malé dítě. Fracek. Sebestředný, náladový, impulzivní, energický, neukojitelný. Spratek. Dožadující se neustálé pozornosti a péče. Když je po jeho, celý se rozdá, jen aby vám udělal maximální radost. Když ne, dokáže to dát zatraceně ostře a nepříjemně najevo. Nebýt jeho, byli by dnes zbylí Stooges absolutní nuly, které by nikoho netankovaly. Čehož si jsou setsakra vědomi. Na druhou stranu, nebýt jich, respektive jejich společného reunionu před pěti lety, byl by dnes Iggy zřejmě odkecaný. Pokračování textu Iggy Pop & The Stooges, Visací zámek, Vypsaná fixa
KAMIL STŘIHAVKA & LEADERS!
4. 11. 2008, Praha, Retro Music Hall
Stárnu. Samozřejmě. Jako všichni. Ne že bych si to průběžně neuvědomoval, ale jsou prostě chvíle, kdy je ten pocit zjištění skutečného stavu tak intenzivní, že vás prostě překvapí. A nemusí to být vyloženě negativní feeling. Jedno takové satori mě potkalo na úterním křtu nové sólové studiové nahrávky KAMILA STŘIHAVKY v útulném pražském klubu Retro Music Hall. Abych ale hned rozptýlil vaše případné obavy o kvalitu Kamilova zbrusu nového materiálu pojmenovaného 365 či o jeho aktuální hlasovou formu – můžete zůstat v klidu, vše je v naprostém pořádku. Má poznámka ke stárnutí se týká něčeho úplně jiného a je de facto čistě osobní. Možná se ptáte, proč s ní tedy obtěžuji – čtěte laskavě dál, a pochopíte minimálně souvislosti. Pokračování textu Kamil Střihavka & Leaders!
KRUCIPÜSK, CHLEJF
24. 10. 2008, Praha, Lidový dům Kbely
Jeden z nejsmutnějších koncertních zážitků, jaké jsem kdy na vlastní oči, uši a vlastně i kůži absolvoval, mi předposlední říjnový pátek v nově velmi útulně zrekonstruovaném kbelském Lidovém domě přichystala má (ještě nedávno) oblíbená kapela KRUCIPÜSK. Po pravdě jsem měl o osud formace okolo ‚strejdy Tomáše‘ tak nějak strach už po loňské emisi jejího zatím posledního řadového alba Ahoj!. Na rozdíl od všech předchozích studiových nahrávek, speciálně předposledního Druide, mi totiž aktuální studiovka přijde velmi hudebně monotónní až skladatelsky sterilní. Žel, mé obavy, že do momentálního bezzubě obyčejného až podprůměrného zvukového kabátku a aranžmá budou převlečeny a transformovány i léty prověřené hity, se během kbelského vystoupení potvrdily. Pokračování textu Krucipüsk, Chlejf
AC/DC – Black Ice
SonyBMG / 55:37
Nevím přesně, zda se píše rok 1978, ’88, ’98 nebo 2008. Jsem si ovšem zcela jistý, že právě poslouchám AC/DC! Takový základní pocit mám z již mnohokrát opakované rotace desky Black Ice v mém přehrávači. Pro všechny pravověrné fanoušky australských ‚elektrikářů‘ by tato zpráva měla být jasnou pobídkou, že mají střelhbitě vyskočit od počítačového monitoru a pelášit do nejbližšího obchodu s hudebninami za účelem legálního pořízení nejnovějšího počinu svých miláčků. Pokračování textu AC/DC – Black Ice
MOTÖRHEAD – Motörizer
SPV/Steamhammer / 38:43
„Rock out, rock out, with your cock out!“ vyřvává Lemmy zatímco já poctivě vybarvuji pětici recenzentských hvězdiček. Je prvního září 2008 a studiová novinka Motörhead, dlouho dopředu pojmenovaná Motörizer, právě oficiálně vyšla ve ‚zbytku světa‘ (jinak v USA 26. 8 a v Německu 29. 8.). Kilmisterův přednes je stále sugestivní, hlas signifikantní a kondice suverénní. Stejně tak výkony dvojice jeho dlouholetých parťáků, kytaristy Philipa Campbella (v kapele od roku 1984) a bubeníka Mikkeyho Dee (v kapele od roku 1992). Inu, po všech stránkách seriózní, ehm, po všech čertech vypečená záležitost! Pokračování textu Motörhead – Motörizer
