Archiv štítku: Rockshock

Autorské texty publikované na stránkách magazínu Rockshock.

Recenze

Wirebrush – Tak bacha!

WIREBRUSH – Tak bacha!
vlastní náklad / 25:45

Byla by škoda, kdyby tohle, v naší redakční poště nedopatřením zapadlé, již vloni vydané CD, skončilo v propadlišti dějin bez jakékoliv odezvy. Neříkám tedy, že by se v opačném případě zbořil svět, že by lidstvo přišlo o nějaký neskonale úžasný a jedinečný hudební zážitek. Tak výjimečný zase (ještě stále) aktuální počin obnovené pražské kapely Wirebrush není. Na druhou stranu samotná skutečnost, že se k nahrávce s vemlouvavým názvem Tak bacha! vlastně ‚vracíme‘, má taky jistou kvalitativně vypovídající hodnotu. Pokračování textu Wirebrush – Tak bacha! →

Rozhovory

Gate Crasher – Recycled Deskou měsíce dubna 2010

Čtenáři magazínu Rockshock zvolili Deskou měsíce dubna 2010 novou studiovou nahrávku skupiny GATE CRASHER Recycled. Vítěznou sestavu jsme pochopitelně oslovili s naším profilovým dotazníkem. S nezbytnou podporou zbytku souboru nám odpovídal zpěvák ONDŘEJ NOVÁK. Pokračování textu Gate Crasher – Recycled Deskou měsíce dubna 2010 →

Recenze

Pipes And Pints – Until We Die

PIPES AND PINTS – Until We Die
Wolverine Records / 39:24

Určitě znáte ten zvláštní pocit, když na vás něco zapůsobí jako blesk z čistého nebe, jako svého druhu zjevení. Nejste si úplně jisti, jestli můžete tak docela věřit tomu, co právě vidíte, slyšíte i jinak zažíváte, na druhou stranu vás to samo o sobě neskutečně těší, takže snad ani nechcete vědět, jestli je to všechno vůbec pravda. Česko-americká čtveřice Pipes And Pints, která právě debutuje svým třináctiskladbovým albem Until We Die na mne osobně napoprvé zapůsobila přesně tak. Než jsem stačil přitáhnout svou dolní čelist zpátky k její horní sestřičce, už jsem znovu zuřivě mačkal v mezičase bezděčně poslintané tlačítko ‚play‘ na svém přehrávači. Pokračování textu Pipes And Pints – Until We Die →

Recenze

Black Bull – Demo 2010

BLACK BULL – Demo 2010
vlastní náklad / 14:16

Od samého prapočátku mých intimních styků s paní hudbou mě maximálně vzrušuje možnost být bezprostředně přítomen komplikovanému procesu vzniku jejích nových potomků. Pochopitelně, čím více znám zainteresované rodiče, tím více rajcovní situace to – na rozdíl od běžného života, pokřiveného šablonami stereotypů – pro mě osobně je. Opravdu neznám v těchto souvislostech napínavější moment, než když ve finále do přehrávače zasunuji disk, jehož pachateli jsou právě moji přátelé. Z budoucích vjemů a dojmů totiž mívám obdobně mrazivý strach, jako když se přede mnou svléká důvěrně známá žena. Bude to ono?! Pokračování textu Black Bull – Demo 2010 →

Recenze

The Kingsize Boogiemen – Budeme kácet, pokud nemáte

THE KINGSIZE BOOGIEMEN – Budeme kácet, pokud nemáte
vlastní náklad / 44:47

Kapela, která se v dnešní době nežinýruje hrát opravdový, postmoderními vlivy nikterak pokřivený dřevní blues/rock’n’roll, si nezaslouží nic jiného než pochvalu a obdiv. Pochopitelně čím přesvědčivěji daný materiál servíruje, tím větší. A toto tvrzení roste doslova exponenciální řadou v okamžiku, kdy hovoříme o kapele české – která navíc jako česká vůbec nezní. Tedy žádné oslizlé knedlíky a teplé pivo, žádný venkovsky zatuchlý smrádek, ale teplíčko, žádné neumělé kašírování a hraní si na hraní něčeho, čemu v jádru nerozumím. Právě naopak! Pokračování textu The Kingsize Boogiemen – Budeme kácet, pokud nemáte →

Recenze

Merlin – Tibet

MERLIN – Tibet
vlastní náklad / 45:48

Na tuhle desku, ve finále zcela příznačně pojmenovanou Tibet, jsme čekali od roku 1992. Tehdy světlo našeho čerstvě svobodného světa spatřilo a šedivé post-normalizační kulturní obzory rázem rozzářilo výtečné, zámořským glamrockovým a dirty rock’n’rollovým odérem načichlé album Nevada z autorské dílny pánů Dana Horyny (zpěv), Marka Podskalského (kytara), Miloše Landsmana (baskytara) a Tomáše Zoubka (bicí), kteří se jím bez diskuse nesmazatelně zapsali do dějin českého, potažmo československého rocku. Pokračování textu Merlin – Tibet →

Reportáže

Alice Cooper, Interitus

ALICE COOPER, INTERITUS
20. listopadu 2009, Plzeň, ČEZ arena

Se svrchovanou veličinou světového shock rocku, jedním ze zakladatelů hudebního žánru notně vyšperkovaného krvavě šťavnatou teatrální pódiovou show, účinkující na prknech znamenajících slávu, peníze, sex, drogy a alkohol již více jak čtyřicet let pod uměleckým jménem Alice Cooper, měli tuzemští fanoušci velmi neobvykle tu čest hned dvakrát během posledního (dokonce necelého) roku. První návštěvu České republiky, pohříchu po dlouhých osmi letech od minulé audience, vykonal Vincent Damon Furnier s početnou doprovodnou družinou 2. prosince 2008, kdy jejich představení hostila brněnská hala Rondo. Šlo tehdy o vůbec poslední zastávku světové šňůry Psycho Drama Tour, v jejímž rámci byla představována albová novinka Along Came A Spider. Letos se charismatický zpěvák, geniální skladatel a šílený performer v jedné osobě a se šesti křížky na zátylku vrátil, aby se svou suitou Plzni předvedl inovovaný program Theatre Of Death. Pokračování textu Alice Cooper, Interitus →

Reportáže

Therapy?, Ricky Warwick

THERAPY?, RICKY WARWICK
18. listopadu 2009, Praha, Lucerna Music Bar

Svrchovaně punkrockovou sonickou bouři a zemětřas předvedli třetí listopadovou středu v malém sále pražské Lucerny severoirští THERAPY? v rámci promo turné ke své letos 23. března vydané desáté řadové nahrávce Crooked Timber. Základní premisou jejich zběsilé show, vystavěné na neprostupných zvukových hradbách opentlených přehršlí kytarových efektů, přitom byla redukce sestavy těchto crossoverových ‚alternativců‘, píšících své dějiny stejně dlouho jako novodobá demokracie v naší republice, na klasické trio. Pokračování textu Therapy?, Ricky Warwick →

Reportáže

Adam Bomb, Bitch & Chips

ADAM BOMB, BITCH & CHIPS
8. listopadu 2009, Praha, 007

Ten chlap je snad ďábel sám! V pátek chtěl po zatraceně vydařeném koncertě v Poděbradech podpalovat na tamním zámeckém nádvoří vánoční výzdobu (stromeček byl nakonec zachráněn za hysterického dámského řevu „ty skrčku, dej sem ten benzín!“), v sobotu v Berlíně pařil s veškerou pompou a grácií sobě vlastní až do ranního rozbřesku s hitparádovými hvězdičkami z Arctic Monkeys a v neděli si na kultovní strahovské Sedmičce opět ultimativně, po necelém roce, podmanil naše hlavní město. ADAM BOMB, americký dirty rock’n’rollový kytarový střelec a ekvilibrista, showman non plus ultra. Toho času na turné k desce Rock Like Fuck, pojmenovaném Crazy Mother Fucker Tour! Pokračování textu Adam Bomb, Bitch & Chips →

Rozhovory

… a vůbec! – kapela zbavená pout hudební vzdělanosti

Letos vydali své druhé řadové album Bar Marie, na následovníkovi však již intenzivně pracují. Ustáli řadu nejen personálních turbulencí, právě proto si jdou stále odhodlaně za svým. Respektive i naopak. Sami o sobě s nefalšovanou hrdostí prohlašují, že jsou „kapela zbavená pout hudební vzdělanosti“. Za pražskou rockovou formaci …A VŮBEC! se mnou hovořili zpěvák a kytarista MIREK JECH a bubeník SVÁŤA ŠUTERA. Pokračování textu … a vůbec! – kapela zbavená pout hudební vzdělanosti →

Reportáže

W.A.S.P.

W.A.S.P.
11. listopadu 2009, Praha, Retro Music Hall

Včerejší glamrockový večírek v pražské Retro Music Hall se náramně vyvedl. Ostatně, taky probíhal pod taktovkou zatraceně zkušeného dirigenta – páně Blackieho Lawlesse z americké formace W.A.S.P. A hned dodávám, že zahanbit se v žádném případě nedali ani jeho soukmenovci Doug Blair (kytara), Mike Duda (baskytara) a Mike Dupke (bicí). Svědkem mého tvrzení budiž více jak tisícihlavý dav, tísnící se v příjemných prostorách bývalé vyhlášené vinohradské diskotéky. Pokračování textu W.A.S.P. →

Rozhovory

Empire – Jsme zatraceně pozitivní

První otázka, kterou jsem položil dvojici zakládajících členů česko-italské rockové skupiny EMPIRE, zpěváku RADKU KURCOVI a baskytaristovi MICHALU ŽĎÁNSKÉMU, de facto ultimativně vystihuje aktuální situaci okolo téhle party, jíž dominuje start velkého republikového turné se skupinou Merlin tento pátek. Pokračování textu Empire – Jsme zatraceně pozitivní →

Reportáže

Faith No More

FAITH NO MORE
17. srpna 2009, Praha, Tesla Arena

Comeback americké ostentativně neortodoxní, apriori progresivní ‚rockové‘ formace FAITH NO MORE po více jak jedenáctileté odmlce, má – na rozdíl od mnoha jiných – rozhodně smysl. A to ať už ho nazíráme prizmatem svébytně uměleckým nebo obecně komerčním. Zjednodušeně řečeno, faktem dokazujícím první polovinu mého tvrzení, byl samotný hudební obsah show pětice ve složení Mike Patton – Jon Hudson – Bill Gould – Mike Bordin – Roddy Bottum; neoddiskutovatelným argumentem, podporujícím naopak druhou část výše uvedeného, byla absolutně vyprodaná pražská sportovní hala, jejíž kapacita byla v průběhu příprav koncertu několikrát pomyslně přifouknuta (původně mělo být pódium umístěno v polovině sálu). Pokračování textu Faith No More →

Reportáže

Aleš Brichta – 50 let

ALEŠ BRICHTA – 50 LET
9. srpna 2009, Praha, Tesla Arena

Druhou srpnovou neděli, na den přesně u příležitosti svých padesátých narozenin, uspořádal ALEŠ BRICHTA veřejnou koncertní oslavu tohoto svého životního jubilea, jež obratně relativizoval hláškou „spokojenej budu, až se dožiju svý váhy“ – tedy že klidné spočinutí v houpacím křesle přichází v jeho případě do úvahy až v okamžiku, kdy číslovka určující jeho věk bude odpovídat alespoň cifře jeho tělesné hmotnosti. Přesto, respektive právě proto, se 9. srpna na pódiu pražské Tesla Areny, domovského to stánku sparťanských hokejistů, známého pod letitým kódovým označením Sportovní hala, vystřídal nejen početný zástup gratulantů, ale především tři typově i stylově velmi rozličné formace, v jejichž čele legenda českého metalového zpěvu a textařství v průběhu posledních dvou dekád stála – aktuální ABBand, v letech 2000 a 2004 oživený projekt s primárně fotbalovou tematikou Hattrick a v první polovině devadesátých let bodující tribute band Zemětřesení aneb netradiční pocta hvězdnému kolegovi Jiřímu Schelingerovi. Pokračování textu Aleš Brichta – 50 let →

Reportáže

Trojboj otce šéfredaktora

TROJBOJ OTCE ŠÉFREDAKTORA
14. srpna 2009, Rokycany, letiště
15. srpna 2009, Oleško, V jezírkách
16. srpna 2009, Vyškov, letiště

Tenhle víkend pro mě byl ve všech směrech opravdu náročný. A to ani nepočítám následující pondělní pražský koncert obnovených Faith No More, kterému se budeme s kolegou Janem Martinkem v blízké době věnovat v samostatné reportáži. Během tří dnů jsem totiž navštívil hned tři festivaly; každý v jiném koutě republiky, každý jinak dramaturgicky i organizačně pojatý a především každý zaměřený na jinou cílovou skupinu. A protože jsem se právě nacházel v samém středu své letošní letní dovolené, spojil jsem takříkajíc příjemné s užitečným, své šéfredaktorské a rodinné povinnosti vyřešil průnikem, a v pátek do Rokycan a v neděli do Vyškova cestoval s manželkou i dcerou. Pokračování textu Trojboj otce šéfredaktora →

Reportáže

Nine Inch Nails, Alec Empire

NINE INCH NAILS, ALEC EMPIRE
24. června 2009, Praha, 02 Arena

Rozhodně k nám nepřijeli poprvé, zato prý určitě naposledy. Alespoň podle slov svého jediného stálého člena, filozofického guru, geniálního skladatele, progresivního zvukového vizionáře, šíleného frontmana, signifikantního zpěváka a v neposlední řadě multiinstrumentalisty Trenta Reznora. Proto jsem neváhal a vyrazil vůbec poprvé v životě na koncertní show téhle po všech stránkách neortodoxní kapely, jejíž nahrávky jsem dosud užíval pouze jako svého druhu specifický chill-out. A viděno zpětně, zatraceně dobře jsem udělal, že jsem onu poslední červnovou středu nezůstal sedět doma! Pokračování textu Nine Inch Nails, Alec Empire →

Reportáže

Motörhead Fest

MOTÖRHEAD FEST
4. července 2009, Brno, Velodrom

Na den přesně u příležitosti 233. výročí amerického státního svátku Independence Day, připomínajícího formální vyhlášení nezávislosti USA na Velké Británii, přivítalo Brno ve Spojených státech domestikovanou anglickou legendu dirty rock’n’rollu Motörhead. U příležitosti této výjimečné hudební události se organizátoři rozhodli pro hudebně velkorysé pojetí akce a k headlinerům přivěsili hned trojici domácích a jednu slovenskou hvězdu. Formulaci ‚hudebně velkorysé‘ z předchozí věty bych rád zdůraznil a podtrhnul. Pokračování textu Motörhead Fest →

Rozhovory

Aleš Brichta – Na cestě půl století není znát

Zpěvák, textař, muzikant, Sparťan a v neposlední řadě taky podnikatel ALEŠ BRICHTA oslaví v neděli 9. srpna 2009 padesátiny. Pogratulovat mu budete moci osobně v pražské Tesla areně, kde u té příležitosti pořádá velkou koncertní show. Aby vám čekání příjemně ubíhalo, a taky aby se vám lépe vzpomínalo, připravili jsme pro vás tento rozhovor. Pokračování textu Aleš Brichta – Na cestě půl století není znát →

Recenze

Green Day – 21st Century Breakdown

GREEN DAY – 21st Century Breakdown
Warner Music / 69:15

‚Kalkul‘ bylo první slovo, které mě v průběhu iniciačního poslechu aktuálního počinu amerických novodobých punkrockerů Green Day 21st Century Breakdown napadlo. A dlužno podotknout, že se mi ho z mysli nepodařilo vypudit ani několika poctivě opakovanými poslechy. Holt Billie Joe Armstrong, Mike Dirnt a Tré Cool už nejsou žádní mladíci, táhne jim pozvolna na čtvrtý křížek, a tak mají ve spoustě věcí jasno. Zatraceně jasno. Třeba v tom, jak bezbolestně a hlavně spolehlivě navázat na svůj předchozí, pět let starý opus magnum American Idiot. Pokračování textu Green Day – 21st Century Breakdown →

Recenze

Iron Maiden – Flight 666

IRON MAIDEN – Flight 666
EMI / 104:00 2CD

Mám nepříjemný, avšak značně neodbytný pocit, že se po zásluze legendární Iron Maiden stávají postupem času trapnou karikaturou sebe sama. Důkazem budiž jejich aktuální 2CD soundtrack k autobiografickému dokumentu Flight 666, který by klidně mohl mít podtitul ‚co všechno jsme nemuseli slyšet‘. Pokračování textu Iron Maiden – Flight 666 →