Archiv autora: fk

Reportáže

Morbid Angel, Hatesphere, Pandemia

MORBID ANGEL, HATESPHERE, PANDEMIA
2. 4. 2005, Praha, KD Domovina

Čím jsem starší, tím menší úctu ve mne vzbuzuje většina spolků z drsně-metalového ranku. Co mi v útlém pubertálním věku přišlo ‚fakt hustý‘, mi dnes, s odstupem času, přijde – eufemisticky řečeno – ‚úsměvné‘. Pokud bych měl být upřímný a nebrat si servítky, většina z nich mi připadá trapná a směšná. Ovšem nelze házet všechny démony a satanáše do jednoho kotle! Právě floridští Morbid Angel patří k těm několika málo spolkům, jejichž alba si doma stále s velkým zaujetím pouštím a vychutnávám. Proto jsem neváhal a jejich pražský koncert v obnovené sestavě navštívil. Měl jsem totiž velkou chuť srovnávat pro mnohé nesrovnatelné – Morbid Angel s Davidem Vincentem z minulého tisíciletí, Morbid Angel se Stevem Tuckerem z přelomu tisíciletí a Morbid Angel s Davidem Vincentem model 21st century. Pokračování textu Morbid Angel, Hatesphere, Pandemia →

Reportáže

Vypsaná fiXa, Chocolate Jesus

VYPSANÁ FIXA, CHOCOLATE JESUS
20. dubna 2005, Praha, Futurum

Vypsaná fiXa včera večer v pražském klubu Futurum pokřtila své zbrusunové album Krása nesmírná. Hlavní postavou slavnostního aktu byl režisér Petr Zelenka, který stříbrný kotouček v polovině koncertu tradičně zalil sektem a následně vhodil do lačného davu. V něm měly značnou početní převahu mladší ročníky. Lidi v tzv. produktivním věku by šlo hravě spočítat na prstech rukou zdravě rostlého člověka, zatímco za ‚děti‘ by se dala označit dobře polovina všech platících. A to je setsakra dobře! Pokračování textu Vypsaná fiXa, Chocolate Jesus →

Reportáže

Robert Plant & The Strange Sensation, Royal Playboy Cartel

ROBERT PLANT & THE STRANGE SENSATION, ROYAL PLAYBOY CARTEL
8. dubna 2005, Praha, Sazka Arena

Už opravdu hodně dlouho se mi nestalo, aby mi nějaký koncert ležel v hlavě tak, jako tohle pražské vystoupení Roberta Planta. A teď nemyslím předem, byť klidně přiznám, že jsem se na ně těšil. Ovšem o nic víc než na ostatní koncerty, které mě skutečně zajímají. To až zpětně mi opanoval podstatnou část mozkové kapacity. Když jsem ho totiž aktuálně, na vlastní buňky, prožíval v prostorách Sazka Areny, mé vnitřní pocity nebyly zrovna jednoznačné. Má signální soustava byla jaksi v rozporu sama se sebou. Pokračování textu Robert Plant & The Strange Sensation, Royal Playboy Cartel →

Reportáže

Marky Ramone & Band, Tarakany, SPS

MARKY RAMONE & BAND, TARAKANY, SPS
29. 1. 2005, Praha, Futurum

Není to tak dlouho, co bubeník MARKY RAMONE v Praze vystupoval jako člen obnovených horror-punks Misfits a už ho tu máme zase v plné kráse! Polodlouhé černé vlasy zastřižené podle kastrólu těsně nad obočím do ofinky, úzké rifle, triko s názorem, černý oválený křivák a klasické kecky. Tahle figura prostě nejde přehlédnout! Však taky měla jeho osobní gorila co dělat, když mu v prostorách slušně zaplněného Futura razila cestu ocvočkovaným číratým davem do a ze zákulisí. Tenhle bubenický enfant-terrible sice nepatří do takzvaně klasické sestavy falešných bratří Ramoneů, nicméně je to nyní už jen a právě on, kdo slávu hudebně nesmrtelných newyorských otců punku nenechává zahnívat spolu s ostatky svých již zemřelých spoluhráčů a provětrává hity prošpikovaný repertoár křížem krážem civilizovaným světem. Ostatně, jak sám říká, nic jiného ani neumí, tak jaképak copak… Pokračování textu Marky Ramone & Band, Tarakany, SPS →

Profily

Dimebag Darrel – RIP

Je středa osmého prosince (8. 12. 2004) večer a v klubu Alrosa Villa v severní části města Columbus v americkém státě Ohio se schyluje ke koncertu formace Damageplan, která vznikla na troskách thrashových pionýrů Pantera. K tourbusu, jímž kapela přijela z Buffala, kde hrála včera, přichází rozložitý, dohola ostříhaný chlapík v dresu místního hokejového týmu Blue Jackets a ptá se zvukaře Aarona Barnse, zda jsou vůdčí postavy souboru, kytarista Dimebag Darrell a bubeník Vinnie Paul, ještě uvnitř. Dostalo se mu odpovědi, že oba bratři jsou už v klubu. Pokračování textu Dimebag Darrel – RIP →

Rozhovory

Törr & Root – Pekelný bootleg

Tuzemské metalové jaro 2004 bylo černé. Dva naši nejzásadnější blackmetaloví stařešinové spojili své síly a spolu se svými spoluhráči vyrazili bok po boku potěšit své věrné nohsledy. TÖRR a ROOT vyrazili na Hell Tour 2004 a co čert nechtěl – amatérská videonahrávka jejich společného koncertu z pražského Futura dosahovala takové kvality, že se jí duo VLASTA HENYCH – JIŘÍ VALTER rozhodlo oficiálně vydat coby DVD bootleg. Co je k tomu vedlo, jaké peripetie samotnou realizaci projektu provázely a v neposlední řadě jak s odstupem hodnotí celé turné se dočtete na následujících řádcích. Pokračování textu Törr & Root – Pekelný bootleg →

Rozhovory

L. L. Jetel – Heavy (metal) blues

RADIM HLADÍK, FRANTA KOTVA, ERNO ŠEDIVÝ, ‚PLECH‘ NOVOTNÝ a v neposlední řadě ONDŘEJ HEJMA. Co jméno, to nezpochybnitelný pojem tuzemské rockové scény. A přesto stále zatraceně vitální muzikanti! Původně se jejich společná kapela, kterou před dvěma lety založili, aby jen tak pro radost ze společného hraní šířili v post-moderním světě odkaz původní rockové hudby šedesátých let minulého století pevně zakořeněné v tradicích rhythm’n’blues, jmenovala Los Losos. Dnes vydávají své debutové album (jak při křtu trefně poznamenal šéf vydavatelské společnosti Zbyněk Knobloch „V životě jsem nekřtil debutovou desku starší kapele.“) pod hlavičkou Ondřej Hejma & L. L. JETEL. Co je k tomu – a nejen k tomu – vedlo, se dočtete v následujícím rozhovoru, který jsem spáchal s téměř kompletním osazenstvem souboru. Pokračování textu L. L. Jetel – Heavy (metal) blues →

Rozhovory

Doga – Kurvasmetady! (už 15 let)

Původně jich bylo pět. Měli sólového zpěváka a vyznávali rychlý těžký kov. Důkazem budiž debutový videoklip Svatá inkvizice, který před třinácti drahnými lety karvinští natočili v rámci televizního projektu Rockmapa Petra Jandy. Časem se ale sestava i styl vytříbily. Před kašírovanou přetvářkou dostaly přednost písničky. DOGA získala svou vlastní tvář v okamžiku, kdy se za mikrofon postavil kytarista Roman Izaiáš. Sebevědomý showman s jasnou představou věcí budoucích dnes patří k nejosobitějším tuzemským frontmanům. Loni to bylo rovných patnáct let, co kapelu zakládal. Z původní sestavy zbyl sám. K jubileu skupina sobě i svým věrným fanouškům nadělila DVD Live & History se záznamem výročního koncertu z loňského třineckého festivalu, kompletní kolekcí videoklipů, obsáhlým rozhovorem a dalšími bonusy. Pokračování textu Doga – Kurvasmetady! (už 15 let) →

Rozhovory

Chaos In Head – Křížené opium

Moravská parta CHAOS IN HEAD neodmyslitelně patří k tuzemské crossoverové scéně. Dokonce by se dala bez přehánění označit za jedny z jejích úplně prvních pionýrů. Jak se přesto horko-těžko, a až v těchto dnech, dopracovala ke své první oficiální desce, mi povyprávěla vůdčí persona souboru, bubeník KOPEC. (Ano, ten Kopec, který před drahnými léty otloukal škopky v deathmetalovém Krabathoru. To už snad ale ani není pravda, že?) Pokračování textu Chaos In Head – Křížené opium →

Rozhovory

Cocotte Minute – GangstaMadraFakrz

Loni odešli z finálového klání soutěže Jim Beam Music jako poražení hrdinové. Na rozdíl od vítězné kapely jménem Bludy od té doby vydali regulérní debutové album, zazářili na letních festivalech a momentálně jim v televizi rotují rovnou dva klipy. Dámy a pánové, COCOTTE MINUTE, naostro, bez zbytečného dokrášlování… Pokračování textu Cocotte Minute – GangstaMadraFakrz →

Rozhovory

Phantoms On Fire – Horror punk’n’roll

Vzhledem k tomu, že v samotném textu rozhovoru je řečeno vše podstatné, uvedu na začátek (na pravou míru) pouze sestavu, která ho se mnou páchala. Za přízviskem David se skrývá zpěvák BRUNO FERRARI, Jakub rovná se kytarista WARHAMMER a Vikk je zase alterego baskytaristy ALEXE KIDDA. A propos, PHANTOMS ON FIRE jsou českou kapelou. Pokračování textu Phantoms On Fire – Horror punk’n’roll →

Rozhovory

Waltari – No Limit!

U příležitosti oficiálního uvedení alba Rare Species na český trh nám byla nabídnuta možnost telefonického rozhovoru s ústřední postavou u nás tolik populárních kultovních finských bořičů hudebních konvencí WALTARI, charismatickým zpěvákem, baskytaristou a klávesistou KÄRTSY HATAKKOU. Nezaváhal jsem ani na okamžik, přestože jsem se už letos s tímto protřelým chameleónem viděl naživo. Pokračování textu Waltari – No Limit! →

Rozhovory

Wohnout – Pérokněžník randí s panem Bendou

WOHNOUT patří k těm představitelům nastoupivším mladé generace rockerů, kteří si s přehledem dokážou zachovat svou vlastní tvář a zároveň úspěšně spolupracovat s nadnárodním vydavatelem. Aktuální počin Rande s panem Bendou vychází po uplynutí standardního dvouletého intervalu. Křtít se tentokrát ovšem nebude v žádném z profláklých pražských klubů, ale rovnou ve velkém sále Lucerny. Změna je život a tahle čtyřka na to jednoduše má! Následující rozhovor jsem vedl s ústřední bratrskou dvojicí MATĚJEM a HONZOU HOMOLOVÝMI. Pokračování textu Wohnout – Pérokněžník randí s panem Bendou →

Rozhovory

Glock 22 – Správně zamířeno

Pražská úderka GLOCK 22 právě vydala nový počin Síla v nás, kterým stvrdila svou aktuální velmi dobrou formu, známou fanouškům především z nesčetných koncertních vystoupení křížem krážem republikou. O aktuálním dění v kapele referují jeho tři čtvrtiny – kytarista FILIP ŠIMBERA, baskytarista PETR BUŘIČ a zpěvák MILAN VESELÝ. Pokračování textu Glock 22 – Správně zamířeno →

Rozhovory

Coward – Na startu třetí pětiletky

Na úvod budeme trochu bilancovat. Ostatně se to sluší, když slavíte výročí existence pod názvem COWARD. Proto se taky rozhovoru účastníte celá současná sestava. Pokračování textu Coward – Na startu třetí pětiletky →

Rozhovory

Glayzy – Napříč žánry i národy

Další ze zajímavých nadějí tuzemské pop-rockové scény, které bychom vám rádi v rámci naší (ne)pravidelné mládežnické sondy představili, jsou GLAYZY. Zaregistrovat jste je mohli už při čtení reportáže z pražského Babyfestu. Nyní vám přinášíme rozhovor, ke kterému se sešla celá mezinárodní pohlavně-smíšená šestičlenná sestava, která ovšem mluvila jako jeden muž, nebo žena? Pokračování textu Glayzy – Napříč žánry i národy →

Profily

Jakub Ali – Mohamedova Alimania

Původně mělo album Alimania vyjít pod hlavičkou nového seskupení Old School Gang. Nakonec ale na trh míří jako debutový počin sólového performera JAKUBA MOHAMEDA ALIHO. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že se na tomto projektu zásadním způsobem podílel Daniel Landa jako producent a ex-Lunetic Martin Kocián jako spoluautor. Pokračování textu Jakub Ali – Mohamedova Alimania →

Rozhovory

Pankix – Naděje (umírá poslední)

PANKIX patří k nejvýraznějším představitelům nastupující rockové generace. Nedávno se umístili na druhé příčce vyhledávací soutěže Naděje Beatu pořádané stejnojmennou rozhlasovou stanicí. Momentálně připravují debutové album a chystají se licitovat o nahrávací smlouvě. K rozhovoru jsem se sešel s téměř kompletní sestavou. Pokračování textu Pankix – Naděje (umírá poslední) →

Profily

Red Hot Chili Peppers – Odskočili jsme si zahrát … jen tak, po dvaceti letech

Kalifornští milionářští floutkové RED HOT CHILI PEPPERS vydávají své první oficiální koncertní album. Děje se tak rovnou na dvou discích a přesně dvacet let poté, co jim vyšla první eponymní nahrávka! Live In Hyde Park šlo na pulty obchodů 26. července 2004 současně v Evropě, Asii, Austrálii a Novém Zélandu. Ve Spojených státech bude k mání pouze jako speciálně ceněný import. Jedná se v krátké době již o druhý počin zachycující živé vystoupení sladce pálivé čtveřice, navazující na předchozí DVD emisi Live At Slane Castle, respektive Off The Map z roku 2001. Soubor své jubileum zároveň připomíná i kolekcí Greatest Hits v MC, CD a DVD formátu. Pokračování textu Red Hot Chili Peppers – Odskočili jsme si zahrát … jen tak, po dvaceti letech →

Rozhovory

Colp – Lomoz z Budějic

Českobudějovičtí COLP patří k tomu nejtvrdšímu a nejdrsnějšímu, s čím se v tuzemských hudebních luzích a hájích můžete setkat. Jejich agresivita a brutalita se navíc stupňuje s každým dalším vydaným počinem. Aktuální nahrávka Submissive oficiálně vyšla již na sklonku loňského roku a tak je nejvyšší čas dát slovo vůdci téhle smečky slyšícímu na nick B. C. RAJČE.
 Pokračování textu Colp – Lomoz z Budějic →