Archiv autora: fk

Reportáže

Nashville Pussy, Black Bull, Thunderbirds

NASHVILLE PUSSY, BLACK BULL, THUNDERBIRDS
20. února 2011, Praha, Exit Chmelnice

Začnu záměrně od konce. Právě jsem potřetí v životě na vlastní kůži prožil pekelnou koncertní jízdu s americkou dirty rock’n’rollovou formací Nashville Pussy. Po všech stránkách zcela ukojen se chystám opustit žižkovský klub Chmelnice, avšak u stolku s kapelním merchandisingem mě s vytřeštěnýma očima chytá za předloktí Jirka ‚Hroch‘ Kaiser a žadoní o radu, který že nosič si má přímo od zpocené, sličné a smyslné kytaristky Ruyter pro opakované domácí potěšení zakoupit. Když mu odpovídám, že jediné z pěti řadových alb není slabé, jeho nadšení se na okamžik změní v zoufalost. Jakmile ale po chvilce taktického přemítání padne volba definitivně na poslední From Hell To Texas z roku 2009, začne náčelník fanklubu Vitacitu na adresu dnešních headlinerů, a speciálně právě jejich blonďaté sólové kytaristky, vršit superlativy. Pokračování textu Nashville Pussy, Black Bull, Thunderbirds →

Reportáže

Sleazy RoXxX

SLEAZY ROXXX
24. listopadu 2010, Praha, Exit Chmelnice

Na tenhle koncert jsem chtěl hodně rychle zapomenout. Když jsem ovšem zjistil, že se panáčci chystají v březnu 20211 hned třikrát předskakovat slovutnému americkému dirty rock’n’rollovému kytaristovi Adamu Bombovi (13. 3. Poděbrady, 15. 3. Liberec, 16. 3. Plzeň), briskně jsem ze svého ‚chytrého‘ telefonu vylovil autentické zápisky, které jsem si onoho osudového večera na sklonku loňského listopadu učinil. Důvod má celá tahle opožděná reportáž jediný, srazit následující tvrdou kritikou začínající kvartet z nadoblačných výšin zpátky na zem, a předejít tak ostudě vpravdě mezinárodního formátu. Pokračování textu Sleazy RoXxX →

Recenze

Motörhead – The Wörld Is Yours

MOTÖRHEAD – The Wörld Is Yours
Motörhead Music / 39:15

Nová deska Motörhead je jedním slovem – perfektní. A to už ji poslouchám nepřetržitě, doslova alespoň jednou každý den, od Vánoc. Přestaňte se řehtat absurdní představě, že bych kdy o téhle partě nebo jejích dílech napsal něco diametrálně odlišného, a čtěte laskavě dál. Nahrávce The Wörld Is Yours totiž nic nechybí, a dokonce ani nepřebývá. Máme tu jako na dlani, koncentrovaně a v té nejvyšší kvalitě vše, na co jsme u těchhle veteránů zvyklí, co na nich tolik milujeme. Ptáte se, jak je to možné? Pokračování textu Motörhead – The Wörld Is Yours →

Rozhovory

Kresta – Deliberate Offence Deskou měsíce srpna 2010

Čtenáři magazínu Rockshock zvolili Deskou měsíce srpna 2010 novou studiovou nahrávku skupiny KRESTA Deliberate Offence. Vítěznou sestavu jsme pochopitelně oslovili s naším profilovým dotazníkem. Odpovídal nám sám frontman souboru PETER KRESTA. Pokračování textu Kresta – Deliberate Offence Deskou měsíce srpna 2010 →

Rozhovory

Praetorian – Ambivalent Deskou měsíce června 2010

Čtenáři magazínu Rockshock zvolili Deskou měsíce června 2010 novou studiovou nahrávku skupiny PRAETORIAN Ambivalent. Vítěznou sestavu jsme pochopitelně oslovili s naším profilovým dotazníkem. S nezbytnou podporou zbytku souboru nám odpovídal kytarista a zpěvák LADISLAV VÝMOLA. Pokračování textu Praetorian – Ambivalent Deskou měsíce června 2010 →

Rozhovory

Adolf ‚Baude‘ Vitáček – Je to hra Deskou měsíce července 2010

Čtenáři magazínu Rockshock zvolili Deskou měsíce července 2010 novou studiovou nahrávku ADOLFA VITÁČKA Je to hra. Vítěze jsme pochopitelně oslovili s naším profilovým dotazníkem. Pokračování textu Adolf ‚Baude‘ Vitáček – Je to hra Deskou měsíce července 2010 →

Rozhovory

Crate – Broken Society And Too Many Lies Deskou měsíce května 2010

Čtenáři magazínu Rockshock zvolili Deskou měsíce května 2010 novou studiovou nahrávku skupiny CRATE Broken Society And Too Many Lies. Vítěznou sestavu jsme pochopitelně oslovili s naším profilovým dotazníkem. Odpovídali nám bubeník ZDRÁŽA a kytarista WOBRECZ. Pokračování textu Crate – Broken Society And Too Many Lies Deskou měsíce května 2010 →

Reportáže

Ray Manzarek & Robby Krieger

RAY MANZAREK & ROBBY KRIEGER
13. července 2010, Praha, Kongresové centrum

Vůbec poprvé přijeli do Prahy společně koncertovat dva zakládající členové legendární kultovní formace z Los Angeles jménem The Doors, jednasedmdesátiletý klávesista a skladatel RAY MANZAREK a čtyřiašedesátiletý kytarista a skladatel ROBBY KRIEGER. A odehráli tu se svou doprovodnou skupinou ve složení Miljenko Matijevic (zpěv), Phil Chen (baskytara), Ty Dennis (bicí) strhující koncert, jehož playlist lze bez nadsázky označit za nepřetržitou šňůru perel, vytaženou z té nejblyštivější rockové klenotnice. Ale vezměme to hezky popořadě. Pokračování textu Ray Manzarek & Robby Krieger →

Recenze

Ozzy Osbourne – Scream

OZZY OSBOURNE – Scream
Epic / 47:41

Spousta lidí ho už dávno přestala brát vážně. Jen málokdo naopak poslední dobou věřil, že by ještě někdy mohl natočit novou desku. A vyloženě zanedbatelné procento populace bylo skálopevně přesvědčeno, že by eventuálně mohla mít i nějaký valnější smysl a uměleckou hodnotu. Světe div se … Scream je Ozzyho přímým direktem do obličeje všech škarohlídů! Pokračování textu Ozzy Osbourne – Scream →

Reportáže

Sonisphere Festival 2010

SONISPHERE FESTIVAL 2010
19. června 2010, Milovice, letiště

Velký metalový svátek jménem Sonisphere dorazil třetí červnovou sobotu na milovické letiště. Bývalý neprodyšný sovětský vojenský prostor provětrala někdejší velká americká thrashmetalová čtyřka Anthrax, Megadeth, Metallica, Slayer (řazeno abecedně) – a symbolicky tak potvrdila vítězství imperialistů v našich zeměpisných šířkách. Co na tom, že si kapely myslely, že hrají „v Praze“… Pokračování textu Sonisphere Festival 2010 →

Reportáže

Slash & Friends

SLASH & FRIENDS
8. června 2010, Praha, Tesla Arena

Amerika rovná se rock’n’roll. Opravdový, poctivý, s duší. Bez ohledu na jakékoliv další muzikologické či sociologické přívlastky. A mohou se obyvatelé všech ostatních koutů světa snažit, jak chtějí, třeba i stavět na hlavu, v jejich podání ‚to‘ prostě nikdy nebude úplně ono, takříkajíc ‚pravé ořechové‘. Chybět jim totiž vždycky bude právě samotný americký faktor. (Čímž nijak nepopírám a nesnižuji jejich schopnosti tvořit úžasnou hudbu jiných kytarových žánrů a pochopitelně nejen jich). Potvrdit tuhle známou pravdu přijel druhé červnové úterý do našeho hlavního města se svými Přáteli kytarista a skladatel SLASH, vlastním jménem Saul Hudson, někdejší instrumentální mozek Guns N‘ Roses, aktuálně člen hibernovaných Velvet Revolver. Pokračování textu Slash & Friends →

Reportáže

Bob Dylan

BOB DYLAN
11. června 2010, Praha, O2 Arena

Když jsem ho viděl před dvěma lety v Ostravě, působil dojmem starého unaveného muže, který svůj set sice odehrál bez sebemenší chyby či zaváhání – ovšem bez většího nasazení, dosti bezkrevně. Dnes to ale byl rozpustilý stařík, kterého jeho job očividně baví, a proto si ho plnými doušky užívá. Dokonce se usmíval a do publika v průběhu koncertu vyslal i pár vzdušných polibků! Téměř nepřetržitě se pod širokou rovnou střechou svého bílého širáku a v naleštěných černých špičatých koních pohupoval do rytmu, při hraní na kytaru se mocně zakláněl a prohýbal v kolenou, a u varhan naopak stál celou dobu v předklonu, důrazně opřený o klaviaturu, jako by chtěl nástroj silou přimět k poslušnosti nebo alespoň přetlačit. Pokračování textu Bob Dylan →

Recenze

Wirebrush – Tak bacha!

WIREBRUSH – Tak bacha!
vlastní náklad / 25:45

Byla by škoda, kdyby tohle, v naší redakční poště nedopatřením zapadlé, již vloni vydané CD, skončilo v propadlišti dějin bez jakékoliv odezvy. Neříkám tedy, že by se v opačném případě zbořil svět, že by lidstvo přišlo o nějaký neskonale úžasný a jedinečný hudební zážitek. Tak výjimečný zase (ještě stále) aktuální počin obnovené pražské kapely Wirebrush není. Na druhou stranu samotná skutečnost, že se k nahrávce s vemlouvavým názvem Tak bacha! vlastně ‚vracíme‘, má taky jistou kvalitativně vypovídající hodnotu. Pokračování textu Wirebrush – Tak bacha! →

Rozhovory

Gate Crasher – Recycled Deskou měsíce dubna 2010

Čtenáři magazínu Rockshock zvolili Deskou měsíce dubna 2010 novou studiovou nahrávku skupiny GATE CRASHER Recycled. Vítěznou sestavu jsme pochopitelně oslovili s naším profilovým dotazníkem. S nezbytnou podporou zbytku souboru nám odpovídal zpěvák ONDŘEJ NOVÁK. Pokračování textu Gate Crasher – Recycled Deskou měsíce dubna 2010 →

Recenze

Pipes And Pints – Until We Die

PIPES AND PINTS – Until We Die
Wolverine Records / 39:24

Určitě znáte ten zvláštní pocit, když na vás něco zapůsobí jako blesk z čistého nebe, jako svého druhu zjevení. Nejste si úplně jisti, jestli můžete tak docela věřit tomu, co právě vidíte, slyšíte i jinak zažíváte, na druhou stranu vás to samo o sobě neskutečně těší, takže snad ani nechcete vědět, jestli je to všechno vůbec pravda. Česko-americká čtveřice Pipes And Pints, která právě debutuje svým třináctiskladbovým albem Until We Die na mne osobně napoprvé zapůsobila přesně tak. Než jsem stačil přitáhnout svou dolní čelist zpátky k její horní sestřičce, už jsem znovu zuřivě mačkal v mezičase bezděčně poslintané tlačítko ‚play‘ na svém přehrávači. Pokračování textu Pipes And Pints – Until We Die →

Recenze

Black Bull – Demo 2010

BLACK BULL – Demo 2010
vlastní náklad / 14:16

Od samého prapočátku mých intimních styků s paní hudbou mě maximálně vzrušuje možnost být bezprostředně přítomen komplikovanému procesu vzniku jejích nových potomků. Pochopitelně, čím více znám zainteresované rodiče, tím více rajcovní situace to – na rozdíl od běžného života, pokřiveného šablonami stereotypů – pro mě osobně je. Opravdu neznám v těchto souvislostech napínavější moment, než když ve finále do přehrávače zasunuji disk, jehož pachateli jsou právě moji přátelé. Z budoucích vjemů a dojmů totiž mívám obdobně mrazivý strach, jako když se přede mnou svléká důvěrně známá žena. Bude to ono?! Pokračování textu Black Bull – Demo 2010 →

Recenze

The Kingsize Boogiemen – Budeme kácet, pokud nemáte

THE KINGSIZE BOOGIEMEN – Budeme kácet, pokud nemáte
vlastní náklad / 44:47

Kapela, která se v dnešní době nežinýruje hrát opravdový, postmoderními vlivy nikterak pokřivený dřevní blues/rock’n’roll, si nezaslouží nic jiného než pochvalu a obdiv. Pochopitelně čím přesvědčivěji daný materiál servíruje, tím větší. A toto tvrzení roste doslova exponenciální řadou v okamžiku, kdy hovoříme o kapele české – která navíc jako česká vůbec nezní. Tedy žádné oslizlé knedlíky a teplé pivo, žádný venkovsky zatuchlý smrádek, ale teplíčko, žádné neumělé kašírování a hraní si na hraní něčeho, čemu v jádru nerozumím. Právě naopak! Pokračování textu The Kingsize Boogiemen – Budeme kácet, pokud nemáte →

Recenze

Merlin – Tibet

MERLIN – Tibet
vlastní náklad / 45:48

Na tuhle desku, ve finále zcela příznačně pojmenovanou Tibet, jsme čekali od roku 1992. Tehdy světlo našeho čerstvě svobodného světa spatřilo a šedivé post-normalizační kulturní obzory rázem rozzářilo výtečné, zámořským glamrockovým a dirty rock’n’rollovým odérem načichlé album Nevada z autorské dílny pánů Dana Horyny (zpěv), Marka Podskalského (kytara), Miloše Landsmana (baskytara) a Tomáše Zoubka (bicí), kteří se jím bez diskuse nesmazatelně zapsali do dějin českého, potažmo československého rocku. Pokračování textu Merlin – Tibet →

Reportáže

Alice Cooper, Interitus

ALICE COOPER, INTERITUS
20. listopadu 2009, Plzeň, ČEZ arena

Se svrchovanou veličinou světového shock rocku, jedním ze zakladatelů hudebního žánru notně vyšperkovaného krvavě šťavnatou teatrální pódiovou show, účinkující na prknech znamenajících slávu, peníze, sex, drogy a alkohol již více jak čtyřicet let pod uměleckým jménem Alice Cooper, měli tuzemští fanoušci velmi neobvykle tu čest hned dvakrát během posledního (dokonce necelého) roku. První návštěvu České republiky, pohříchu po dlouhých osmi letech od minulé audience, vykonal Vincent Damon Furnier s početnou doprovodnou družinou 2. prosince 2008, kdy jejich představení hostila brněnská hala Rondo. Šlo tehdy o vůbec poslední zastávku světové šňůry Psycho Drama Tour, v jejímž rámci byla představována albová novinka Along Came A Spider. Letos se charismatický zpěvák, geniální skladatel a šílený performer v jedné osobě a se šesti křížky na zátylku vrátil, aby se svou suitou Plzni předvedl inovovaný program Theatre Of Death. Pokračování textu Alice Cooper, Interitus →

Reportáže

Therapy?, Ricky Warwick

THERAPY?, RICKY WARWICK
18. listopadu 2009, Praha, Lucerna Music Bar

Svrchovaně punkrockovou sonickou bouři a zemětřas předvedli třetí listopadovou středu v malém sále pražské Lucerny severoirští THERAPY? v rámci promo turné ke své letos 23. března vydané desáté řadové nahrávce Crooked Timber. Základní premisou jejich zběsilé show, vystavěné na neprostupných zvukových hradbách opentlených přehršlí kytarových efektů, přitom byla redukce sestavy těchto crossoverových ‚alternativců‘, píšících své dějiny stejně dlouho jako novodobá demokracie v naší republice, na klasické trio. Pokračování textu Therapy?, Ricky Warwick →