V půlce listopadu 2024 jsme se s Janou a Čendou vydali Gandalfem na krátký vanlife roadtrip do Itálie. Z Prahy jsme vyráželi v sobotu 11. listopadu v podvečer a zpět se vraceli v noci na čtvrtek 14. listopadu. Najeli jsme celkem 1656 kilometrů. Na cestě jsme se postupně zastavili ve městech Aquileia, Monfalcone, Terst a Cividale del Friuli. Prošli jsme si přírodní rezervace Lido di Staranzano, Riva Lunga a Riserva Naturale Regionale della Foce dell’Isonzo Isola della Cona v okolí Monfalcone a Marina Nova, skalní Rilke trail, spojující městečka Duino a Sistiana, viděli zámek Miramare.
Pokračování textu Itálie – listopad 2024
Archiv autora: fk
Maďarsko – říjen 2024
Ve druhé polovině října 2024 jsme se s Janou a Čendou vydali Gandalfem na krátký vanlife roadtrip do Maďarska. Z Prahy jsme vyráželi v pátek 18. října ráno a zpět se vraceli v noci na úterý 22. října. Pro cestu do Maďarska jsme zvolili směr Brno a dále pak přes Rakouska, zpáteční cestu jsme naopak jeli přes Slovensko. Celkem jsme najeli 1296 kilometrů. V Maďarsku jsme si prošli chráněnou přírodní oblast u sladkovodního jezera Kis-Balaton a město Tata, navštívili buddhistickou stůpu a meditační centrum v lesích nedaleko obce Zalaszántói, zastavili se v městečku Révfülöp u legendárního velkého Balatonu a také u plovoucích domků Bokodi-tó horgászstégek nedaleko Oroszlány.
Pokračování textu Maďarsko – říjen 2024
Jizerské hory – září 2024
Na začátku září jsme s Janou a Čendou vyrazili Gandalfem na náš vůbec první společný vanlife & hiking víkend – do Jizerských hor. Prošli jsme si okolí vodní nádrže Souš, přírodní rezervace Klečové louky a Prales Jizera, stezku podél vodopádů Jedlová až na Pekelné skály, vystoupali na vrchol hory Jizera (1122 metrů), viděli Protrženou přehradu na Bílé Desné a Mariánskohorské Boudy.
Pokračování textu Jizerské hory – září 2024
Metallica – 72 Seasons
METALLICA – 72 Seasons
Blackened Recordings / 77:10
Jedenácté řadové album celkem, druhé originálně vydané na vlastním labelu Blackened Recordings, zároveň druhé pod taktovkou producenta Grega Fidelmana. 72 Seasons vychází sedm let od posledního studiového počinu Hardwired…To Self-Destruct, datovaného do roku 2016.
Většina finální nahrávky vznikla v kalifornském Metallica’s HQ studiu v šedesátitisícovém městečku San Rafael poblíž San Franciska v období března až listopadu 2021. Materiál samotný dávala čtveřice James Hetfield (zpěv, kytara), Kirk Hammett (kytara), Robert Trujillo (baskytara, vokály) a Lars Ulrich (bicí) dohromady především během covidové karantény roku předchozího. (Ne)pěkně na dálku, každý nuceně zavřený ve vlastním domácím studiu. Jednou za čas, v intenzivní fázi prý i několikrát za den probíhal skupinový video call, na němž si sdíleli nápady a vybrané se snažili společně dál rozpracovat. Nakonec je Hammett uveden jako spoluautor u čtyřech a Trujillo u tří kompozic, pět má připsaných tradiční duo Hetfield – Ulrich. Pokračování textu Metallica – 72 Seasons
Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 5. Závěr
V této části se budu věnovat následujícím tématům: Tým, Studium, Další etapa = Sparta Girls. Připojeny jsou Seznam použité literatury a Přílohy. Pokračování textu Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 5. Závěr
Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 4. Výsledková část
V této části se budu věnovat následujícím tématům: Průběh soutěžní sezóny 2019/20; Stav družstva na konci RTC 2019/20, hodnocení hráček; Vyhodnocení jednotlivých mezocyklů; Vyhodnocení specifických cílů sezóny 2019/20; Vyhodnocení nespecifických cílů sezóny 2019/20. Pokračování textu Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 4. Výsledková část
Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 3. Metodika práce
V této části se budu věnovat následujícím tématům: Charakteristika družstva dorostenek Sparty Praha; Stanovení cílů nejen pro sezónu 2019/20; RTC harmonogram. Pokračování textu Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 3. Metodika práce
Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 2.2 Teoretická příprava klubu
V této části se budu věnovat následujícím tématům: Vize a perspektivní plán klubu; Sportovní proces, trenéři a hráči; Definice hry a hráčky kategorie Dorostenky. Pokračování textu Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 2.2 Teoretická příprava klubu
Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 2.1 Teorie sportovního tréninku
V této části se budu věnovat následujícím tématům: Teorie sportovního tréninku; Pohybové schopnosti a dovednosti, technika a taktika; Etapy a složky sportovního tréninku; Fyziologie sportovního výkonu; Řízení tréninkového procesu; Periodizace sportovní přípravy; Základní specifika kategorie Dorostenky. Pokračování textu Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 2.1 Teorie sportovního tréninku
Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 1. Úvod
Hlavním tématem tohoto textu, který jsem připravil jako závěrečnou práci v rámci studia florbalové trenérské licence B Českého florbalu, je problematika plánování ročního tréninkového cyklu ve sportovních hrách, respektive kolektivním sportu, s logickým zaměřením právě na florbal. Pokračování textu Florbal: Závěrečná práce – Trenér licence B – 1. Úvod
The Rolling Stones – Blue & Lonesome
THE ROLLING STONES – Blue & Lonesome
Promotone B.V. / Polydor / Universal / 42:44
Na Blue & Lonesome není zaznamenána jediná píseň, kterou by složil tvůrčí tandem Mick Jagger & Keith Richards. Natáčení trvalo všeho všudy tři dny a proběhlo přesně před rokem. Většina stop je sejmuta při živém skupinovém hraní, postprodukce byla minimalistická. Ústřední čtveřici je dohromady 289 let. Z téhle základní faktografie se může leckterému fanouškovi nepříjemně zatočit hlava. Mají taková alba legendární hudebníci ve svém požehnaném věku zapotřebí? Došla pánům inspirace, peníze, skrupule, duševní nebo fyzické zdraví? Jsou to ještě vůbec ‚Stouni‘ (nebo už jen nějaký bohapustý producentský projekt)? Pokračování textu The Rolling Stones – Blue & Lonesome
Asmodeus – Past na Davida Kleinera
ASMODEUS – Past na Davida Kleinera
Magick Disk Musick / 40:07
Opus. První slovo, které mě po úvodním poslechu nového koncepčního díla klatovských Asmodeus napadlo. A hned vzápětí myšlenky, zda v případě Pasti na Davida Kleinera slouží texty hudbě, hudba textům, nebo zda jde o jejich vyrovnanou symbiózu. S dalšími poslechy jsem postupně docházel k přesvědčení, že univerzální odpověď na tuto otázku neexistuje, protože je tomu v každé pasáži alba jinak. A že je to tak dobře a správně, neboť díky tomu může mít celý příběh svůj neschematický rytmus a vývojový spád, každá jeho část vlastní osobitý akcent. Pokračování textu Asmodeus – Past na Davida Kleinera
Lemmy – Kašlu na důchod!
Jako by se všemohoucí opakovaně přesvědčoval, jestli je ‚to‘ ještě pořád pravda, jestli ‚to‘ ještě pořád platí. Nesmrtelný LEMMY. On a Keith Richards, vyvoleni v pravěku minulého tisíciletí samotným ďáblem, aby na matičce zemi zvěstovali rock’n’roll nesčetným generacím až do skonání světa. Žádný oběd sice není zadarmo, a vlastní krví podepsaná smlouva s nejvyšším z vyvrhelů už vůbec není žádná sranda – na druhé straně zrcadla by nejspíš řekli, že je to ‚řehole‘ – jenže kdo by se dal v tomhle případě na modlení, propadl by se hned do horoucích pekel zatracení. Pokračování textu Lemmy – Kašlu na důchod!
Bob Dylan – Tempest
BOB DYLAN – Tempest
Sony Music / 68:31
Minimálně posledních deset let se ke každé nové studiové nahrávce Boba Dylana přistupuje, jako by měla být tou úplně poslední. A že už jich bylo pět. Na jednu stranu není divu, tenhle gentleman má na závěr kariéry takříkajíc věk, navíc nikdy nebyl vzorem zdravého životního stylu. Na stranu druhou ovšem, kdo ho alespoň trochu lépe zná a nepodléhá tupému mediálnímu klišé věčného mrzouta, psí hlavě, kterou mu bulvár už více jak čtvrtstoletí neumně nasazuje, dobře ví, jak moc ho tvorba – ten neustálý souboj s múzami a vnitřním hlasem na straně jedné a venkovním světem se všemi jeho krásami a bolestmi, zarytými fanoušky i škarohlídy na protější – těší, jak ho osvobozuje. Proto ostatně po šedesátce místo důchodového spánku na vavřínech pro umělce, jež změnili svou dobu, nepolevuje v kadenci emisí nového materiálu. Pokračování textu Bob Dylan – Tempest
Výslech speciál: Malignant Tumour
Již tento pátek, 25. listopadu 2011, proběhne v ostravském klubu Fabric monstrózní oslava dvaceti let nepřetržité existence metalové mlátičky jménem MALIGNANT TUMOUR. Proto jsme ani na okamžik neváhali, využili vhodné příležitosti a v rámci prvního ‚Výslechu‘ speciál podrobili našim všetečným otázkám celou kapelu. Kloudné slovo jsme nakonec ovšem vypáčili pouze z tria ŠIMEK – BILOS – DAVID, tedy Robert Šimek (baskytara, zpěv), Martin Bílek (kytara, zpěv), David Ševčík (bicí). Pokračování textu Výslech speciál: Malignant Tumour
Titanic – Zpátky na hladině!
Kapelu TITANIC jistě nemusíme znalcům tuzemské rockové scény dlouze představovat. Vznikla v roce 1984 v Brně, tehdy ve složení Z. Černý (zpěv, kytara), M. Horňák (kytara), J. Hradecký (baskytara) a S. Fric (bicí). Hned v následující sezóně vystřídal Hradeckého u čtyř strun Milan Hanák, kterého můžeme považovat za historicky nejstabilnějšího člena celé formace; byl totiž od té doby v každé inkarnaci souboru působící pod hlavičkou Titanic. Že návraty legend nebývají jednoduché, se obnovená skupina natvrdo přesvědčila v nedávné minulosti. Letos se ale každopádně Titanik chystá vynořit na hladinu znovu! Pokračování textu Titanic – Zpátky na hladině!
Ringo Starr & All Starr Band
RINGO STARR & ALL STARR BAND
29. června 2011, Praha, Kongresové centrum
Johna Lennona považuji za největšího umělce dvacátého století, Ringo Starr je pro mne kvintesencí pojmu ‚Beatles‘, který díky němu ve své čiré podobě chutě přežívá do dnešních dní. Zatímco se Paul McCartney po rozpadu nejslavnější kapely v dějinách takzvaně moderní hudby vrhl střemhlav do vln bezpohlavní pop music, aby tyto vody bez zásadnějších karambolů a stylových změn brázdil až do konce svých sil, a George Harrison ještě více pohroužil do a priori vícerozměrného, hloubavého, etnickými prvky ovlivněného rocku, umně balancujícího na ostří alternativy a undergroundu, byl Lennon kulturní ikonou, osobitým performerem doširoka rozkročeným mezi uměním a politikou. Jen Ringo, který do České republiky přijíždí poprvé v životě zahrát až jedenadvacet let po pádu komunistické strany, vlády a železné opony, zůstal navždy Broukem. Pokračování textu Ringo Starr & All Starr Band
Roger Waters – The Wall Live
ROGER WATERS – THE WALL LIVE
15. dubna 2011, Praha, O2 Arena
Kéž by byl svět tak jednoduše černo-bílý, jak nám ho v ideově aktualizovaném a technologicky modernizovaném spektakulárním představení dvojalba The Wall prezentuje někdejší mozek Pink Floyd, toho času sedmašedesátiletý sólový umělec, skladatel, baskytarista a zpěvák ROGER WATERS, který se do Prahy vrátil téměř přesně po čtyřech letech od okamžiku, kdy českému publiku samostatně přehrál jiné kolosální dílo z dob svého působení v PF, Dark Side Of The Moon. Kéž by za veškerou bídu chudých mohli ti bohatí, kéž by šlo svobodu a spravedlnost vždy obhájit nenásilnou cestou, kéž by všichni na světě byli tak morálně silné a sociálně zakořeněné osobnosti, že by žádná církevní, politická či ekonomická organizace neměla šanci jimi manipulovat, kéž by pravda byla vždycky jenom jedna, kéž by láska byla univerzální hodnotou. Pokračování textu Roger Waters – The Wall Live
Škwor – Banda komiků z drsnýho kraje?
Své šesté studiové album Drsnej kraj právě vydává pražské rockové kvarteto ŠKWOR, působící poslední dekádu ve složení Petr Hrdlička (zpěv, kytara), Leo Holan (kytara, programming), Tomáš Kmec (baskytara), MARTIN PELC (bicí). Právě posledně jmenovaný, služebně nejmladší člen formace odpovídal na mé otázky. Pokračování textu Škwor – Banda komiků z drsnýho kraje?
Nashville Pussy, Black Bull, Thunderbirds
NASHVILLE PUSSY, BLACK BULL, THUNDERBIRDS
20. února 2011, Praha, Exit Chmelnice
Začnu záměrně od konce. Právě jsem potřetí v životě na vlastní kůži prožil pekelnou koncertní jízdu s americkou dirty rock’n’rollovou formací Nashville Pussy. Po všech stránkách zcela ukojen se chystám opustit žižkovský klub Chmelnice, avšak u stolku s kapelním merchandisingem mě s vytřeštěnýma očima chytá za předloktí Jirka ‚Hroch‘ Kaiser a žadoní o radu, který že nosič si má přímo od zpocené, sličné a smyslné kytaristky Ruyter pro opakované domácí potěšení zakoupit. Když mu odpovídám, že jediné z pěti řadových alb není slabé, jeho nadšení se na okamžik změní v zoufalost. Jakmile ale po chvilce taktického přemítání padne volba definitivně na poslední From Hell To Texas z roku 2009, začne náčelník fanklubu Vitacitu na adresu dnešních headlinerů, a speciálně právě jejich blonďaté sólové kytaristky, vršit superlativy. Pokračování textu Nashville Pussy, Black Bull, Thunderbirds