Když se dal před devíti lety v Pardubicích dohromady zpěvák a kytarista Márdi (ex- K.R.K) s torzem již nefunkčního tělesa The Toys Mejlou (g), Dejmalem (bg) a Pítrsem (ds), málokdo jim věnoval větší pozornost, než ostatním puberťáckým spolkům s úvodní premisou: nemáme co dělat - založíme kapelu! Po prvních dvou "standardních" demokazetách ovšem začalo přituhovat. Smutné a veselé vraždy i následující počin Lunapark už zasáhly mnohem početnější posluchačskou obec než jen zasvěcené návštěvníky jejich koncertů - tehdy totiž kopírování hudbu ještě nezabíjelo! Skladby se vyznačovaly nejen texty které měly hlavu a patu, ale také vkusně chytlavými refrény. Tedy přesně ono devizou, která odděluje pomyslné zrno od plev. Pověst kapely, která má publiku naladěnému na stejnou vlnu skutečně co říct, se šířila velmi rychle. V současné době už má vypsaná fiXa na kontě více jak šest stovek odehraných koncertů. A přesně tahle poctivá klubová dřina se vyplatila: vydávali vlastními náklady další demokazety a CD, nesčetnými výjezdy rozšiřovali svou posluchačskou základnu po celé republice, až si jich prostě tuzemské labely nemohly nevšimnout. První album Brutální všechno (BMG, 2001) bylo především jakousi rekapitulací toho nejlepšího, co za svou kariéru skupina svépomocí vydala. Doposud se ho prodalo ke čtyřem tisícům kusů. Aktuální počin Bestiálně šťastní (BMG) navazuje nit dál. Nejen o tom už ale se samotnou kapelou.

Hned po vydání oficiálního debutu jste začali mít personální problémy. To není zrovna šťastný začátek .
Márdi: "Bohužel nápor koncertů nevydržel basák Dejmal. Najednou nám začal sdělovat, že tam a tam nejede protože prostě nemůže. Rovnice byla jasná: dobře placená náročná práce + dívka snů = takhle to dál nejde! Největší psycho bylo sehnat náhradníka, který by se za den naučil co nejvíce písní a vyrazil s námi do dalšího boje. Do toho druhý kytarista Mejla dlouho nejezdil z důvodu nemoci. Sestava já, Pítrs plus někdo objela řadu akcí - pamatuju se, že jsme tak hráli i u tebe v Infernu. Zpětně to hodnotím jako výborné dobrodružství, kde jsme sami sobě dokázali, že to fakt myslíme vážně. Nakonec začal místo Dejmala pravidelně zaskakovat jeho spolužák ze střední školy Mejn, kterého koncerty i to okolo bavilo a tak z nich nespěchal. Jednou jsme se vraceli z Litvínova a Pítrs sdělil Dejmalovi krutou pravdu. Krutá pravda většinou všechno rychle vyřeší. Dejmal to pochopil a odešel. Místo něho nastálo nastoupil Mejn. A protože se Mejla mezitím dal dohromady začali jsme zase být regulérní silný kmen. Auto bylo opět plné správných psychopatů!"

Jak se nový člen zapracoval do sestavy jako takové?
Márdi: "Ta změna nás neuvěřitelně nakopla byli jsme pořád zalezlí ve vymrzlé zkušebně a jamovali. Bylo to nutné, protože pro kapelu našeho typu je dost těžké někoho vyměnit. Naštěstí Mejn do sestavy brzy zapadl a opět přišlo to, že jsme se nemuseli o ničem bavit a ono to fungovalo."
Mejn: "Rok 2002 pro mě byl muzikantsky jednoznačně nejhektičtějším. Chodil jsme - jako všichni - do práce a k tomu odehrál asi 130 koncertů. Nevím, jestli bych to dokázal absolvovat jako nájemný záskok. Vědomí, že jsem do fiXy byl najednou skutečně zainteresovaný, pro mě hodně znamenalo. Kluci mají zájem o moje nápady a mě zase baví to, co přinášejí oni. Vycházíme výborně."

Poté, co vyšlo album Brutální všechno ve vás nejen label ale i spousta kritiků a dalších lidí činných kolem muziky začala vkládat naděje typu "konečně kapela, která tu může rozhýbat mladou scénu." Jak jste se s tím vyrovnávali?
Márdi: "Tohle prostě nesmíš vůbec řešit, jinak se z toho zblázníš. Musíš si dál jet po svojí vlastní koleji, to je jediná možná cesta. Můj pocit teď po devíti letech je takový, že si troufám odhadnout, že ještě takových minimálně osm deset let budeme fungovat…neplánujeme žádný zásadní zlom, který by nám měl tyhle "plány" zkazit, prostě to zvolna pojede dál, až to jednou dojede a bude konec."
Mejla: "Když se totiž do toho zapleteš, začneš být extrémně sebestředný, soustředíš se na to být takzvaně sám sebou víc než na cokoliv jiného a to potom tvojí tvorbu hodně poznamená. Myslím poznamená v negativním slova smyslu. Ztrácíš totiž ten nadhled …a to je základ!"
Mejn: "Pro nás jsou nejdůležitější koncerty, to jak lidi reagují a taky samozřejmě, jak si kupují desky. A pokud v tom chce někdo hledat něco víc, je to jeho boj. Nám spíš vadí, když nás házejí do jednoho pytle s takovými těmi vykalkulovanými produkty jako je třeba Kryštof. Náš vývoj je oproti nim kontinuální, de facto nepoznamenaný zásahy z vnějšku."

To ostatně potvrzuje i vaše dohoda s firmou o ceně obou vydaných albu.
Márdi: "Přesně tak! To byla naše podmínka, když jsme do smlouvy s firmou šli. Jinak by ta naše spolupráce dost postrádala smysl, kdyby si lidi nemohli desku dovolit koupit a museli jen vypalovat - to by z toho pak ani jedna strana nic neměla. Na první desku byla dohoda 225 korun za desku. Na novinku je to 299, protože s tou první neměla firma skoro žádné výdaje, teď ovšem platila nahrávání. Proto ten rozdíl. My jí každopádně budeme na koncertech prodávat za 250 Kč, což je vlastně nákupní cena."
Mejn: "Na nás neschudnou, je živí úplně jiné kapely a jiní zákazníci…Na druhou stranu ale musím říct, že nám firma vychází maximálně vstříc. Klipy budeme točit hned dva a to na Domácího motokrosaře a Odvážného mladého muže."

Zbrusu nový výlisek Bestiálně šťastní přišli 13. března do pražského klubu Futurum pokřtít členové spřízněných spolků Wohnout, Divokej Bill, Lety Mimo a také Marek Žežulka. První koncertní ochutnávka novinek pak dopadla velmi slibně. Spousta z nich (např. Štěstí Jima Dixona, Drogový večírek, Čistíra peří) má totiž onu úžasnou moc zaseknout vám drápek pod kůži již během úvodních tónů, takže se hravě vyrovná prověřeným tutovkám jako Stereoid, Huny Bunny, Uganda, Lunapark, Lorenová nebo Čáp. Rýsuje se velmi silný playlist na letní festivaly, máme se na co těšit!

založeno: 1994, Pardubice
současná sestava: Michal Mareda (g, voc), Michal Kukulsku (g), Petr Martínek (ds), Mejn (bg)
diskografie: No burp! (MC, 1994), Z Nietzcheho nic (MC, 1995), Smutné a Veselé vraždy (MC, 1996), Lunapark (miniCD, 1997), Lunapark (MCD, 1998), Nová jarní kolekce (CD, 2000), Brutální všechno (CD, 2001), Bestiálně šťastní (CD, 2003)

František Kovač