Předák thrashmetalové legendy Sodom Tom Angelripper je takový malý německý Lemmy. Heslo hesel ”sex & drugs & rock´n´roll” v modifikaci sex & beer & metal mu totiž rozhodně není cizí. To ostatně dokazuje i následný rozhovor, který jsme stylově zakončili domluvou na malou párty v zákulisí letošního litoměřickém Dynamo North Power Jamu, v jehož rámci Tomova domovská skupina vystoupí, aby prezentovala své nové album Code Red (recenze v tomto čísle).

Vaši novou desku Code Red už poslouchám druhý týden a opravdu se mi hodně líbí. Jaké jste zatím zaznamenali reakce?
Díky za tu chválu, to potěší. Musím říct, že doma rozhodně nejsme proroky, i když zas tak moc nás neztrhali … každopádně reakce z britských ostrovů a potažmo z Ameriky jsou velmi pozitivní. V několika anglicky psaných časopisech jsme dokonce dostali plný počet bodů. Také naši fanoušci si povětšinou návrat ke klasice osmdesátých let pochvalují.

Tome, prozraď mi, kde neustále bereš inspiraci pro texty po těch mnoha letech, co je píšeš?
Víš, ono to není zas tak těžké. Stačí se umět dívat kolem sebe a je to tam. Kolem nás se děje tolik věcí, že si dokonce můžeš vybírat. Život je ta nejlepší inspirace. Navíc máš televizi, rádio, tisk, prostě média, která ti ty potřebné informace profesionálně zprostředkují, takže vlastně ani nemusíš vylézt z bytu a stejně detailně víš, co se okolo tebe děje. Navíc tím, že poukazuji na reálné problémy, otevírám oči spoustě našich fanoušků. Proč psát nějaké satanistické a okultní báchorky, když se ve světě děje to, co se děje.

Sodom je kapela, která hrne svůj klasický thrash metal spoustu let podle stále stejného mustru. Zaznamenal jsi v poslední době nějaké nové styly nebo technologie, které by vaši hudbu mohly ovlivnit do budoucna?
Ne! My jsme pravověrná thrash metalová kapela a nehodláme naše fanoušky zradit. S thrashem jsme de facto začínali a s ním také skončíme. Nezajímá nás, že se ostatní kapely snaží tenhle styl nějak obohatit nebo vylepšit, nám se líbí takový, jaký je a tak ho taky budeme hrát až do našeho úplného konce. Nemám nic proti experimentům, ale to není nic pro nás. Pokud totiž nejsi sám sebou, nejsi vůbec.

Můžeš poradit mladým kapelám, jak se udržet na vrcholu tak dlouho?
Kromě toho, že by neměli brát drogy - ty je totiž totálně odepíšou; vezmi si, kolik skvělých muzikantů už na to svinstvo dojelo - a moc chlastat, by měli především být rádi za každý živý koncert, který mohou odehrát. Muziku nedělají pro sebe, ale pro lidi. A když svou show odfláknou, zklamou tím své příznivce a to je to nejhorší, co může kapela udělat. Bez fanoušků by totiž byla absolutní nic.

Vraťme se ještě k albu Code Red. Nejen po hudební stránce je návratem do osmdesátých let. Z obrázku na bookletu klasicky krev jen stříká…
Ano, přesně tak. Jsem rád, že to takhle cítíš. Booklet nám dělal můj starý kamarád Axel Hermann a myslím si, že odvedl zatraceně dobrou práci, protože jeho kresba přesně vystihuje myšlenku skladby Code Red, která je o militantních sklonech některých lidí. Rozhodně nečekáme problémy, které nastaly s přebalem minulé desky, na kterém byly zvěčněny dvě proti sobě stojící těhotné ženy kterak svými zakulacenými břichy přidržují ve vzduchu lebku. Navíc voják-bojovník je pro obal metalové desky velmi vděčným námětem.

Jaké pocity v tobě vyvolává skutečnost, že se blíží konec století, potažmo tisíciletí? Co byste ještě chtěli stihnout…?
Já jsme především rád, že Sodom existují tak dlouho, jak existují, to je od nějakého sedmdesátého devátého roku a doufám, že ještě dlouho existovat budou. Pro mě je víc než nějaký letopočet důležitější aktuální forma kapely. Žiji muzikou a ne numerologií. Jsem hrdý na to, co jsme se Sodom za těch dvacet let dokázali a i když se občas věnuji svým sólovým aktivitám, zůstávají pro mě Sodom záležitostí číslo jedna. Každopádně chci dělat muziku jak v příštím století, tak i tisíciletí… (smích). Teď vážně, docela reálnými se jeví šňůry po Japonsku a Spojených státech v době okolo letošních Vánoc, pak přijde nejspíš na řadu nová deska, no znáš to, ten starý známý hudební kolotoč, který nás tak všechny dostává.

Připravujete nějakou specialitu pro české fanoušky, kteří vás uvidí na letošním litoměřickém Dynamo North Power Jamu?
Já bych rád. Mám v plánu přivézt s sebou nějaké girls, ale show tohoto typu se prý u vás moc nenosí a když tak se smí dělat až po desáté večer…