DOGA
Utržení ze řetězu

Doga je momentálně v laufu. Aktuální studiovka Jsem trochu divnej (Warner music) je jejím zatím vůbec nejlepším albovým počinem, navíc před pár dny skončené celorepublikové turné s ultra-populárním Kabátem bylo také hodnoceno značně pozitivně. Jak současnou situaci okolo své kapely vidí zpěvák Roman Izaiáš?

Čtvrtá řadová deska, první u nadnárodního vydavatelství, co to pro vás znamená?
Jednoznačně zhodnocení veškeré naší práce předchozích jedenácti let. Je totiž velký rozdíl jen tak vydat desku a vydat desku u velké firmy, která ji vydat opravdu chce a nedělá to jen z nějaké setrvačnosti nebo pouhého kalkulu. A my ten pocit, že za námi firma stojí a nebere nás jen jako pouhopouhé zboží, máme. Co ti budu povídat, když přijdeš do kanceláře šéfa Warnerů Emila Bartoviče, uvidíš na stěně náš starý plakát, který dostal, když se loni v létě přišel osobně podívat na náš koncert. Je domluvená a probíhá spousta rozhovorů v rádiích po celé republice, nějaké účinkování v televizích, klip, celostátní distribuce. Shrnul bych to: velká firma – velké možnosti a o to větší příležitost.

Jsem trochu divnej je hudebně zase o krok dál. Kromě toho, že poprvé skutečně zpíváš, je na desce mnohem víc potenciálních hitů. Je za tím nějaký šetrný zásah ze strany firmy?
S tím zpěvem to byl – na férovku – promyšlený tah. Měl jsem takovou představu, že bych už konečně občas mohl přestat řvát a tlačit tolik na pilu a začít s hlasem víc pracovat. V reálu to ale byl docela tvrdý oříšek, za jeho – alespoň částečné - rozlousknutí vděčím především našemu producentovi a kamarádovi Aleši Brichtovi, s nímž jsem ve studiu u španěly strávil moře času. Jinak jsme ale nijak nekalkulovali, co je a co není potenciální hit. My se s nahráváním nikdy moc nemažeme. Na koleně nahrajeme demáč, oslovíme textaře a ve studiu to nejradši servírujeme z první. Samozřejmě je občas potřeba něco doladit, dotáhnout, předělat, ale ten základ je už daný. Nedumáme nad každým tónem ani neujíždíme na tom, že bychom si ve studiu hráli s čudlíkama. Navíc tentokrát jsme museli jít do studia s dvouměsíčním předstihem, protože jsme chtěli točit v Pařízkově ostravském Céčku a jiný než povánoční termín jednoduše nebyl volný. Ten tlak nám ale ve finále spíš ještě pomohl.

Na desce se podílel zástup externích textařů, jak se takový tým kočíruje?
Aleš Brichta napsal tři texty, Jarek Nohavica, Petr Šiška a Lou Fanánek Hagen po jednom, zbytek mám na svědomí já. Žádné konkrétní zadání jsme jim nedávali, dostali každý svůj demáč a po čase nám odevzdali text, který podle nich seděl jak k dané skladbě, tak i k Doze jako celku. Jediná lehká komplikace byla s Fanánkem, který napoprvé poslal hodně temný text, to se nám moc nezamlouvalo, ale byla to otázka jednoho telefonátu aby Fanánek druhý den dodal text perfektně předělaný, přesně podle našich představ. Jinak co se týče toho rozdělování, tak jsem měl jistou představu, kdo by ke které muzice mohl napsat nejvhodnější text a podle toho jsem se intuitivně řídil. Nakonec to dopadlo, myslím, velmi dobře.

Jak bys zpětně zhodnotil nedávné česko-moravské turné s Kabátem?
Splnilo a v některých ohledech dokonce překonalo naše představy. Jsme s jeho průběhem maximálně spokojeni. Vždyť nás během nějakých čtrnácti dnů vidělo na čtyřicet tisíc lidí, kteří navíc na naši muziku velmi dobře reagovali. Co víc si můžeš přát, než když má plný sál ruce nad hlavou a zpívá s tebou tvoje písničky? Samozřejmě jsme nepočítali s tím, že budeme mít stejně dobrý zvuk jako hlavní hvězdy nebo že budeme moct použít veškerá jejich světla, na druhou stranu jsme ale mohli použít svoje pyrotechnické efekty, svoje logo i představit novou desku. Byl to kompromis, který se rozhodně vyplatil, protože v pozici, že by nás mohl zaříznout, kdo by si vzpomněl, jsme tam rozhodně nebyli. Naše díky patří všem, kteří se na tom turné nějak podíleli!

A budoucnost?
Křest desky proběhne na domácí půdě, na festivalu Noc plná hvězd v Třinci. V bookletu je přiložený kupón, na který mohou fanoušci uplatnit až do konce června slevu na vstupné a pořídit tak lístek za 250 korun. Navíc se budou moct fyzicky, přímo na pódiu, zúčastnit samotného křtu. Chceme se totiž pokusit o zápis do Guinnesovy knihy rekordů s nejvyšším počtem kmotrů! Jinak samozřejmě bude autogramiáda, nějaké to pivo zdarma, prostě pařba s Dogou. Na podzim pak plánujeme regulérní turné 21 koncertů, které by mělo začínat 19. října. Z nové desky budeme hrát nejspíš 8 věcí, hosty bude Krucüpüsk.

František Kovač