Sthrashí tu už devatenáctou sezónu. Přesto neumdlévají, právě naopak, stále přikládají pod kotel!

Původní idea jak natáčet novou desku byla, že půjdete do studia s důkladně předpřipraveným materiálem a jasnou představou o finální podobě alba. Podařilo se?
Brichta: Naše původní dohoda zněla následovně: do konce října budou demáče, během listopadu budu vymejšlet zpěvový linky a texty, v prosinci to zkusmo nahrajeme a pak se uvidí, co s tím dál. Skutečnost ale byla taková, že první demáče byli v půlce listopadu od Zdeňka, v půlce prosince jsem dostal další čtyři věci od Mirka a Jirka mi ty svoje přinesl až těsně před Silvestrem…
Urban: Aby to ale nevypadalo, že se zbytek kapely fláká, zatímco Aleš je nažhavenej, tak musím podotknout, že přesto, že už v listopadu dostal devět věcí od Zdeňka, neměl, jako vždycky, celej hotovej jedinej text.
Brichta: Což není pravda, protože před nástupem do studia už byly napsaný čtyři.
Urban: Žes nám je teda nedal přečíst… (smích)
Brichta: Kdybys nekecal… (smích). Ve finále bylo dvaadvacet demáčů, z nich se natočilo sedmnáct věcí a vybralo finálních čtrnáct. Což byl zase samozřejmě boj jako vždycky, protože každej samozřejmě hájil svoje barvy…
Urban: Dali jsme si navzájem nože na krky, trochu se přiškrtili, udělali si válečky a nakonec vybrali čtrnáct skladeb, co jsou na desce. Ale aby to nevypadalo tak drasticky – stejně to musí bejt každýmu jasný, když moje hrubá síla nezvítězila - používáme klasickej bodovací systém, kdy každej z nás sestaví svůj žebříček natočenejch skladeb a ty nejmíň oblíbený pak jednoduše vypadnou.
Brichta: Jinak co se nějaký celkový koncepce týče, to jsme nikdy neřešili, bylo nám akorát jasný, že to bude novej Arakain.

Ani co se textů samotných týče?
Brichta: Tak samozřejmě že jsem měl i tentokrát připravený určitý témata, na jejichž zpracování jsem se těšil, chtěl si je vychutnat. I nějaký pasáže a mustry byly hotový dopředu, ale z velký části píšu až na muziku. Což se mi někteří spoluhráči snaží všemožně komplikovat, třeba tím, že si na svůj demáč vymyslí i nějakou vlastní zpěvovou linku. To si pak fakt občas připadám jako textovej robot.
Urban: Jen mě baví vymejšlet ty písničky celý…
Brichta: Každopádně úplně první byl hotovej Černej švihák, to jsme ještě uvažovali, že by nás mohl sponzorovat Fernet, pak Na dně, tam je ta atmosféra jasná a taky klasická sabbathovská Bulldog, tam taky nebylo co řešit.

Vidíš nějaký zásadní posun ve svých textech, co se témat a jejich zpracování týče?
Brichta: Ne, myslím si, že ty témata jsou vlastně pořád stejný.
Urban: Písničkovej text, alespoň co se rockový muziky týče, by podle mě neměl zase tolik vřít problémama a nabízet jejich rychlý řešení. Rocková písnička má především bavit. Dvou-tří slovný chytlavý slogany a už to jede. Na druhou stranu jsem po Alešovi ale opět chtěl, aby napsal nějakej hezkej text, s pěknejma slovníma obratama, trochu víc se rozbásnil a tak. On o tom ale takhle hrozně nerad mluví…
Brichta: Protože je spousta kapel, který zpívaj fakt o hovnu, jen ho zabalili do hezkejch slovíček. To bytostně nesnáším. Nebo když se v každý druhý skladbě zpívá o tom samým, třeba o netopýrech…
Urban: V tom máš pravdu, ale přecejenom bych si příště už konečně rád časově pohlídal i přípravu textů, abychom se na jejich finální podobě mohli víc podílet."

Vím že proběhly nějaké pikantní dohady okolo zpěvu v Dežovi.
Brichta: Já to chtěl zpívat cikánsky. Myslím, že by to byl dobrej fór (názorně předvádí). Ale Zdeněk mi to zakázal, že se to prej k nám nehodí. No, uvidím na koncertech, tam mě má v odposlechu jenom Jirka, kterýmu tohle konkrétně bylo zrovna úplně jedno…
Urban: Jedno, jedno, já si vždycky hlídám hlavně vlastní věci, o těch mám nějakou ucelenou představu. Ve sporech ostatních spoluhráčů se můžu jen přidávat na jednu nebo druhou stranu podle svýho subjektivního dojmu. Konkrétně v tomhle případě si myslím, že proč ne. Riziko tam je ale určitě větší, než kdyby se jednalo o Fanánka a Tři sestry.

Narazils na živé hraní, jak bude vypadat turné na propagaci alba Forrest Gump?
Brichta: Už je hotovej jak ferman, tak playlist! Z nový desky budeme hrát sedm věcí – Magora, Forrest Gump, Zmizím pryč, Deža, Peníze, Černýho šviháka a Fčelku Máju. Tu bysme rádi uvozovali německou verzí její znělky, kterou nazpíval Karel Gott.
Urban: Do starejch desek jsme moc nešahali, protože napřesrok pojedeme vzpomínkový turné k jubilejním dvaceti letům existence Arakainu, takže starejch věcí si ještě užijeme dost a dost.
Brichta: Ze starších desek budeme hrát třeba Proč?, Slečnu závist, Thrash The Trash nebo Trip.

Za rok vás, jak sami říkáte, čeká velké jubileum. Jak spřádáte plány na jeho oslavu?
Brichta: Chceme natočit album Arakain v roce nula, který by mělo obsahovat ty nejzásadnější pecky z prvních let naší existence, který se zatím neobjevili na žádným našem kompaktu - snad se podaří nahrávat i s Luckou Bílou…
Urban: Pak taky chystáme knížku, která by spíš než nějakej román měla bejt takovým faktografickým přehledem naší dosavadní existence se spoustou fotek, profilama jednotlivejch členů, historickýma sestavama, textama atakdál. Uvažuje se i o podobě CD-ROMu…
Brichta: Ta finální podoba ještě není úplně dořešená… Taky bysme ještě chtěli udělat halový zhruba deseti koncertní česko-slovenský Barča tour, na kterým by s náma vystoupili starý sestavy spřízněnýho Vitacitu a Törru se svejma starejma peckama z doby, na kterou budeme vzpomínat. Masivní podpora celýho projektu samozřejmě proběhne na našich webovejch stránkách, kde se fanoušci už teď můžou dozvědět víc a třeba i poslat hlas svejm oblíbenejm skladbám připadajícím v úvahu na připravovanou výroční desku.

Abychom ale zase tolik nepředbíhali, v létě se chystáte koncertovat do USA.
Brichta: Už se těšíme. Jsem pozvaný spolu s Kabátem, Elánem, Teamem a dalšíma na konec srpna, na druhej ročník česko-slovenskýho Rockfestu nedaleko Chicaga.

František Kovač