TANZWUT
23/01/01, Praha – Akropolis
Hutný industriál je u našich nejbližších západních sousedů momentálně maximálně v kurzu.A to ať už je podbarven a orámován jakýmikoliv nesouvisejícími hudebními žánry. Od moderní elektronické dance music třeba až po skočný středověký folklór. Takováto masivní vlna popularity ovšem vždy kromě neotřele novátorských seskupení vyplavuje i přímo úměrné množství nezásadních plagiátorů. A tak se na německé scéně kromě takových velikánů jako Rammstein či In Extremo objevili i Tanzwut. Jejich debutové album zaujalo jen netradiční předělávkou sabbathovského šlágru Iron Man (zde Eisenmann), loňská dvojka Labyrinth Der Sinne nezabodovalo o moc víc. Ani jejich první tuzemské vystoupení, na litoměřickém North Power Jamu před dvěma roky, nedokázalo oslovit větší než jen malé množství diváků. Očekávání spojené s dnešním pražským koncertem proto nebylo nikterak vysoké.
Večer zahájila netradiční Tribo performance. Při ní skupinka mladých, nonkonformně vypadajících kejklířů předvedla přímo mezi diváky, jak umí zacházet s ohněm. Hořící louče, pochodně a další propriety létaly (ne)bezpečně vzduchem, zatímco na plátně na jevišti probíhal videomix s všeříkajícím názvem Tatto & piercing. Vše podbarveno hustou houseovou muzikou. Vskutku netradiční ”předskokani”.
Tanzwut si pak dávali nepřiměřeně dlouho na čas. Po více jak půlhodinové pauze se na scéně poprvé sešikovali ve svých kožešinovo-plechových oblečcích až ve 20:35. Zprvu zněli jako ti nejobyčejnější metalisté amatérsky experimentující s jednoduchými samply. Když ovšem došlo na všemožné netradiční nástroje (dudy, píšťaly, konga i další perkuse) a tudíž i spojení chladné elektroniky s horoucí akustikou, nedala se předváděným kompozicím upřít jistá zajímavost. Ta se ovšem s postupujícím časem opět vytrácela, a to na margo často splývajících nevýrazných aranží. Nejzajímavějším se tak stal okamžik, kdy se všichni členové souboru (kromě bubeníka, jenž ve spolupráci se samplerem držel rytmus) sešikovali na hraně pódia navlečeni do dud a mocně do nich zaduli. Žel, takto nevšedních momentů jejich set nabídl jen poskrovnu.
Nebyl to od základu špatný koncert, kdo chtěl především skákat a tancovat na netradiční muziku, měl možností k seberealizaci dost a dost. Posluchačovu pozornost však skutečnost, že zná mnohem lepší kapely stejného ranku, přímo rozežírala.
Playlist: Extase, Labyrinth, Auferstehung, Exkremento, Bannkereis, Die Balz, Die Drohne, Wächter, Lügner, Niemals Ohne Dich, Bitte, Bitte, Gigolo, Im Rausch, Was Soll Der Teufel Im Paridies, Seelenverkäufer, Dämmerung, Königreich, Götterfunken, Labyrinth, Das Schicksal.
František Kovač