SUPPORT LESBIENS, 100´C
18. 10. 2003, Praha - Brumlovka
“Supporti“ jsou v současné době díky svému průniku na rozhlasové frekvence komerčních stanic tak v kurzu, že se jim s přehledem podařilo vyprodat pražský Sky Club Brumlovka dva dny po sobě. Nebylo to ovšem zadarmo, což jasně naznačil i sobotní koncert, jehož jsem byl svědkem. Podobně jako v květnu před Lucií i nyní SL předvedli, že to tam je jejich živelné nasazení a nespoutaná energie, kterou kapela hýřila před svým odmlčením. Současná comebacková tvorba je totiž nejen z desky, ale i na živo značně uhlazená a unylá. Přesně tak, aby se líbila co největšímu možnému spektru posluchačů. Jistě, je to jen jejich volba a dle prodejnosti posledních dvou alb a koncertních návštěv se vyplatila, mně osobně ale Support Lesbiens umělecky zklamali a to nemálo. Na druhou stranu ale rovnou předesílám, že profesně byl koncert na velmi vysoké úrovni. Perfektně nazvučen, nasvícen i odehrán. Včetně videoprojekce a konstrukce scény jako takové.
Večer otevírali mariánskolázeňští 100´C (stostupňůcelsia), vítězové prvního ročníku vyhledávací soutěže Coca-Cola Pop Stars, do něhož se přihlásilo 767 kapel. A byla to celkem zajímavá jízda, která mně osobně dostala mnohem více než následný blok headlinerů. Konkrétně moderní, instrumentálně sice dost jednoduchá ale o to chytlavější, inteligentní kytarovka ostrovního střihu s tanečními a reggae přesahy. Klasickou sestavu kytara-basa-bicí doplňovala dvoučlenná dechová sekce a DJ scratcher. Jediným faux pas jejich vystoupení bylo uvedení skladby Babyloln, která byla představena jako “antiglobalizační“. Což při vědomí toho, v jaké soutěži soubor zvítězil a jakým jazykem zpívá (anglicky) vyznělo opravdu úsměvně. Pecka to byla ovšem řádně houpavá a kvalitní, možná i nejvýraznější.
“Lezby“ začali dle očekávání titulkou aktuálního počinu Tune Da Radio, aby následně na přeskáčku prošmejdili oba disky své “moderní“ éry. Kdyby takto odehráli čtyřicet pět minut čistého času, bylo by vše zřejmě v tom nejlepším pořádku. S přibývajícím časem ale kapela sama sebe rozmělňovala čím dál tím víc, takže ke konci jsem se nejen já často pral s palčivou otázkou “Tohle už přece hráli…?“ Je to škoda, protože SL v sobě nezpochybnitelný potenciál rozhodně mají a pokud by například blok novinek rozsekli dvěmi, třemi historickými skladbami, udělali by jen dobře. Stejně tak, jako kdyby alespoň bezesporu kvalitní albový materiál prezentovali tak poctivě živelně a energicky, jak jsme u nich oceňovali a vlastně si i navykli před lety. Zakopaný pes totiž zdaleka není ve studiové produkci jako takové, ale v její živé prezentaci. A nakopnutí téhle kapelní entity bývá podstatně zásadnějším oříškem. Dvojkapitola Regeneration-Tune Da Radio je prý tímhle posledním koncertem turné definitivně uzavřena a soubor se hodlá za čas opět zavřít do studia. Nechme se tedy překvapit!
František Kovač