Sepultura, Psycore
Malá sportovní hala – Praha, 17. 12. 1999
Je to přesně dva roky a dvanáct dní co brazilská královna drsného metalu Sepultura navštívila Prahu poprvé. Za těchto 742 čtyřiadvacetihodinových period stačila nahradit odešlého charismatického zpěváka Maxe Cavaleru neméně sympatickým a výkonným Derrickem Greenem a nahrát další řadové album Against (Roadrunner/Globus). Nahromadil se dostatek důvodů přijet se prezentovat znova…
Deset minut po sedmé večerní přicházejí ztuhlou halu rozhýbat švédští brutalisti PSYCORE, kteří na této společné šňůře představují svůj debut Your Problem (V2 Music Scandinavia AB). Hrají pro slabou tisícovku diváků. Je to typická mladá kapela, která na sobě musí ještě zapracovat – nadějný kytarista a basák, značně flegmatický zpěvák, nevýrazný bubeník. Z jejich půlhodinového bloku výrazně vyčnívali jen Chocolate Milkshake a Medication. Nezávadný předkrm.
Intro vyklepávané na rituální bubny přechází pozvolna v mnohočetnou salvu Igorových bicích. Boycott z novinky Against jako otvírák druhého pražského vystoupení jihoamerické Sepultury ve 20:10 hod seč.. Hned od začátku je jasné, jak výborným zpěvákem Derrick Green je. Bez jediné známky nervozity či rozpaků, s mikrofonem až v krku, naprosto sebejistě a bohorovně, střídá jednu hlasovou polohu za druhou. Choke. Kytarový kumštýř (s pravým nefalšovaným brazilským jménem) Andreas Kisser, oblečen v nový model fotbalového dresu české reprezentace, precizně rozehrává jemné strunné hromobití. Na basu mu stejně útlocitně přizvukuje Paulo ”Junior” Pinto. Následuje Rumors, další novinka. Hromovládce Igor ve sparťanském fotbalovém dresu (více viz rozhovor v příštím čísle –pozn. fk) obsluhuje svou mašinérii bicích opravdu švýcarsky přesně. Andy česky (!) zdraví všechny přítomné, děkuje za přijetí a představuje novice Greena. Fans nadšeně aplaudují. Biotech Is Godzilla, Arise. Derrick brnká na kytaru a kryje tak záda sólujícímu Andreasovi. Troops Of Doom, Green se už poněkolikáté staví ke dvojici bubínků, aby názorně ukázal svou všenástrojovou zručnost. Malá sportovní hala zaplněná ani ne ze dvou třetin je v extatické euforii. Pomalu každý pohyb na scéně je doprovázen hlasitou odezvou v publiku. Territory. Pamatujete si ještě to báječné video, ve kterém kapela moshuje po pás zapadlá v bažině. Chuťovka, stačí si jen vzpomenout… Ze zamyšlení mě po chvíli vytrhává frenetický jekot davu pod pódiem, jehož miláčkové si po hodině hraní dovolili odejít do zákulisí. Za chvilku se vrací spolu s Psycore a několika bedňáky, kteří vypomáhají proklepávat blány baterie speciálních ”přírodních” bubínků. V půl desáté končí brazilští metaloví věrozvěsti své poslední evropské vystoupení nesmrtelnou klasikou Roots Bloody Roots z minulé (!) desky.
Teď už jen promptně zabalit aparaturu a hurá na letiště! Za chvíli se totiž odlétá směr Sao Paulo, dovolená, vánoce v kruhu rodinném. Sepultura v Praze opět potvrdila, že patří i nadále k těm kapelám, které nehodlají ustrnout na místě a experimentují, co to dá. Vždycky musí být někdo první…
František Kovač