Areál technických sportů – Písek, 9. a 10. 7. 1999

Letošní Rock Písek se opravdu nevydařil. Jako by nestačilo, že pršelo skoro nepřetržitě celé dva dny a nepřijely jedny z hlavních hvězd argentinští TODOS TUS MUERTOS, k tomu všemu ještě musela skřípat organizace – a to pěkně nahlas. První problémy organizačního rázu okusila naše redakční výprava už při příjezdu do Areálu technických sportů v Písku-Hradišti – na guest listu byl napsán jen jeden zástupce RR a to i přesto, že jsme měli faxem potvrzeny akreditace tři. Teprve po pěti minutách handrkování pochopili rádobydrsňáci z místní ochranky, že se nedáme a jali se vysílačkami shánět nějakou vyšší pořadatelskou instanci. Přivolaná nadřízená sice uvedla naše problémy se žlutými páskami na pravou míru, ovšem opomněla nás vybavit V. I. P. kartami. Tento nedostatek jsme pocítili na vlastní kůži za okamžik, obsluha nás odmítla vpustit do zákulisního V. I. P. stanu. Když jsme onu vyšší pořadatelskou šarži hledali v produkci, kde měla své sídlo, mladík v modrém triku s nápisem ”security” u dveří (už jsme tušili další problémy) nám sdělil, že nikoho takového jména nezná a kde má šéfovou, že neví… Aby toho nebylo málo, ve V. I. P. stanu, jehož kapacita byla sotva patnáct osob mi odmítli nalít víc jak dva panáky. Tak na co, k čertu, ty visačky? Ale pojďme radši k samotné náplni festivalu, tedy k hudbě. Hned na začátek musím konstatovat, že zvukař byl absolutní antitalent, pro kterého měl jen málokdo z účinkujících nějaké to vlídné slovo. Na takhle špatně nazvučeném festivalu jsem opravdu ještě nebyl. Samozřejmě, není žádná legrace zvučit každou hodinu někoho jiného, ale každá profese si žádá odborníky. Zvuk byl prostě tou poslední kapkou jedu, která mě v Písku dostala do kolen.

Jelikož se jihoameričané TODOS TUS MUERTOS při své údajně první cestě do Evropy kdesi ztratili, bylo na švýcarských hlukotvůrcích SAMAEL, aby první večer, jež proběhl v těžkotonážní režii předních českých kovových souborů (Törr, Krabathor, Arakain atd.), zakončili. Zvučili na to víc jak hodinu. Dominantou sobotního programu, který byl na rozdíl od pátečního laděn více alternativně (žádné pravověrně metalové uskupení byste v rozpisu nenašli, vystupovali např. Phil Shöenfelt & Southern Cross, Kurtizány z 25. avenue, Plexis atd.) pak bylo první semifinále soutěže začínajících kapel JIM BEAM ROCK, v jehož rámci vystoupila trojice postoupivších semifinalistů PIPIPING ZIP PONG, TETA a AGNUS DEI. První jmenovaní, podle mého názoru projevově nejméně výrazní a hudebně velmi průměrní plagiátoři Red Hot Chili Peppers nakonec stanuli po verdiktu poroty na nejvyšším stupínku, což jim zaručuje účast v podzimním finále.

Loni se v Písku nekonal špatný festival, i když byl z velké čtyřky (spolu s Nocí plnou Hvězd, Rock For People a Dynamo North Power Jam) tím nejnenápadnějším a nejméně navštíveným. Letos ale každopádně na jihu Čech došlo na sestup do druhé ligy.