Velkolepým osmihodinovým finálovým večerem vyvrcholil 2. září v Kuřimi u Brna třetí ročník prestižní vyhledávací soutěže začínajících rockových kapel Rock Made In Gambrinus. Přihlášeno bylo rekordních 927 souborů (z toho 330 ze Slovenska), z nichž kostra odborné poroty ve složení Roman Izaiáš (Doga, Törr), Ota Hereš (Alkehol, Harlej), Radim Pařízek (Citron), Jaroslav Špulák (BigBeng!), Karel Balčirák (Spark) a František Kovač (RockReport) během prvního květnového týdne vybrala 36 nejzajímavějších, jež postoupily do 12 základních kol (8x ČR, 4x SR). Cestovní itineráře byly vypracovány, hotelové pokoje připraveny, postele rozestlány, fanynky a fanoušci nažhaveni. Kolotoč čtyřměsíčního víkendového sjíždění republiky mohl tedy začít. Naplno se poprvé roztočil 19. května v Krumvíři.

Aby bylo jasno, aneb pravidla
Do soutěže se mohla přihlásit (tj. zaslat svou demokazetu se dvěma skladbami) jakákoliv skupina z České i Slovenské republiky, která si o sobě myslí, že hraje rockovou muziku, a to v celé škále její všeobjímající formy. Podmínkou byla pouze skutečnost, že kapela nesmí mít vydán více jak jeden oficiální nosič. Pohlaví, věk ani náboženské vyznání nebyly určující. Všech 12 skupin postoupivších ze základních kol mělo jako bonus zajištěnu účast na třineckém hudebním monstrfestivalu Noc plná hvězd a vánočním CD sampleru časopisu Spark. Celkový vítěz pak jako hlavní cenu získal možnost nahrát album v ostravském studiu C, o které se následně po vydavatelské a distribuční stránce postará firma Popron Music. Kapele byla navíc nabídnuta možnost odjet celý příští ročník RMIG v roli jednoho z hostů. Souboryna druhém a třetím místě pak získaly krom obligátního kartonu piva Gambrinus po jedné elektrické kytaře a base. Současně probíhala i internetová hitparáda na >www.gambrinus.cz, ve které bylo možno odevzdat hlas jedné z 36 vybraných kapel. Nejúspěšnější vystoupila co host finálového večera. Na vítěze fanouškovské ankety o nejlepší slogan pro pivo určené rockerům pak čekala motorka Yamaha Virago.

Základní kola
Dvanáctka základních kol byla ku spokojenosti fanoušků spravedlivě rozdělena mezi Čechy, Moravu i Slovensko. Začínalo se 19. 5. v Krumvíři, končilo po šesti týdnech 24. 6. v Žilině. Díky povaze soutěže nemělo žádné z klání svého papírového vítěze, a tak se mezi oddychovými bloky hostů (Doga, Citron, Alkehol v ČR, Grexa a Gladiátor na Slovensku) vždy urputně bojovalo až do samého konce vyhrazených dvacetiminutovek. Nezměrné úsilí i neoddiskutovatelná kvalita ruku v ruce se stylovým rozptylem jednotlivých účinkujících jen potvrzovaly prestiž soutěže. Rozšířená porota tak neměla – nutno podotknout, že ke své spokojenosti – svou úlohu vůbec jednoduchou.

Na Noci plné hvězd si nakonec zahráli: plzeňská písničková Palice (Krumvíř, 19. 5. – nepostoupili Trins, Flood), pražský poprockový Zeus (Jilemnice, 20. 5. – Providence, Piggery), pražští crossisté Last Minute (Poběžovice u Domažlic, 26. 5. – Skwar, Medvěd 009), pražští HCkáři Worm (Spálené Poříčí, 27. 5. – Thorn, Descruath), frýdecko-místečtí elektronici DUST INC. (Zlín, 2. 6. – Capoeira, Denet), příborští melancholičtí deathers Greedy Invalid (Měřín, 3. 6. - Nová strašidla, Cháron), jablonecká funková Mandagora (Toužim, 9. 6. – Schlak, Walking Fish), srnovští grungers MastneeBrutwan (Kardašova Řečice, 10. 6. – Ležerně a vleže, F.O.B.), pražští samplisti Hell Fish (Bratislava, 16. 6. - Magic Route, Deus Pacis), pražský pseudohardrockový Grand Slam (Trenčín, 17. 6. – Digitus In Recto, Answer), hronovský pubrockový Sitňan (Banská Bystrica, 23. 6. – Čadi, Ananta) a prešovský funkrockový Fade Out (Žilina, 24. 6. – Lament, Šibenica.)

Hosté
Jak už jsem předznamenal, zásadní součástí karavany RMIG2000 byla pětice mediálně prověřených hostů, jejichž sety měly hned několik strategických významů. Hlavním úkolem bylo nalákat váhavé diváky, navíc jejich frontmani působili jako fundovaní porotci. Na mě osobně udělala největší dojem karvinská pětice Doga, která všechna soutěžní kola sjezdila již loni spolu s Arakainem. Kapela se rok od roku zlepšuje jak hudebně, tak i co se pódiové show týče, a i když její poslední album Já se na to… celkově nepřekonalo dvojku No a co!! nahranou na Propasti pod režijní taktovkou samotného Petra Jandy, živé koncerty patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co lze v našich zeměpisných šířkách zhlédnout. Gejzíry energie na fanoušky z pódia doslova stříkají, Izziho osobitý vokál skutečně nelze zaměnit, instrumentální výkony jsou nejen profesionálně na výši ale mají také hlavu a patu a pódiové show se málokterá skupina věnuje právě tak jako Doga. Nová smlouva s Warner Music na čtvrtou studiovou desku a výběrovou kompilaci ostatně mluví za vše. Legenda Citron bohužel občas žehrala na svou pozici vzkříšených hvězd, a tak ne každý jejich výkon byl stoprocentní a na plný plyn. O vysloveně špatném koncertě však mluvit nelze, a to především díky vitálním výkonům Vaška Vlasáka (bg) a Standy Balka (g). Alkehol je jednoduše Alkehol. Tahle parta už jiná nebude – berte, nebo nechte ležet. Vzhledem k názvu soutěže a jejímu sponzorovi bylo její angažmá jaksi neoddiskutovatelné… Slovenský veterán Marián Grexa se svou doprovodnou kapelou do hudební dramaturgie soutěže zapadl taktéž bez problémů. Řízný bigbít okořeněný hrstkou coververzí rozhodně nenudil. To se bohužel nedalo říci o druhé slovenské akvizici Gladiator. Druhdy tvrdě metalová sebranka sklouzla do bahnitých komerčních vod, odkud se jen skutečně velmi těžko stoupá vzhůru k srdcím fanoušků poctivé rockové muziky.

Semifinále
Po Noci plné hvězd, kde soutěžní kapely vystupovaly na nepříliš hojně navštěvované B scéně, přišla na řadu tři – opět hojně navštívená - semifinálová klání. První proběhlo 8. července v Újezdě u Cerhovic. Ze čtveřice Last Minute, Worm, Palice a Mandragora, nakonec těsně postoupili Plzeňáci, kteří předvedli set plný lehkých rockových skladeb stravitelných širokou posluchačskou obcí. Palice vůbec ze všech do semifinále postoupivších kapel předváděla nejjednodušeji konzumovatelnou, a tudíž i komerčně nejzajímavější hudbu. To byla ostatně pro nadcházející finále její nejhodnotnější deviza. Last Minute zradila technika a tak odehráli půl koncertu bez baskytary, Mandragora doplatila na nevýraznost repertoáru a Worm sice prokázali nejvíce invence, o masové zábavě však z jejich strany hovořit nelze. Toto byl ostatně nejzásadnější rozpor uvnitř poroty, objevující se po všechna kola – má zvítězit dobrá kapela, která se bude potenciálně nejlépe prodávat, nebo soubor o poznání méně komerční, o to však originálnější? Já sám jsem vždy razil druhou variantu a kapelu, která nakonec celou soutěž vyhrála, jsem – i když její kvality samozřejmě uznávám - ani jednou nedal na první místo. Přesto si nemyslím, že je její výhra nezasloužená. Všechny do finále postoupivší kapely totiž měly na to vyhrát. Druhé semifinále proběhlo 22. července v Bzenci za účasti soutěžních souborů Hell Fish, MastneeBrutwan, DUST INC. a Zeus. Nejméně bodů, a tudíž i vítězství si odvezli vtipný elektronický crossover mastící Frýdečáci DUST INC. Zeus byl totiž moc tancovačkově jednoduchý, Hell Fish přehnaně samploví a MastneeBrutwan netakticky nepůvodní. Poslední semifinálová štace se odehrála 29. 7. v košickém amfiteátru, kde byl zlomen návštěvnický rekord, jenž do té doby s dvanáctistovkami příchozích držel Měřín u Jihlavy. Do historického centra Košic si totiž našlo cestu neuvěřitelných 2700 nažhavených fanoušků rockové hudby. Ze čtveřice Greedy Invalid, Fade Out, Sitňan a Grand Slam zaznamenal největší úspěch funkovými dechy prodchnutý žilinský hard rock. S prázdnou nakonec krom vítězů Fade Out neodešli ani Greedy Invalid, již bezkonkurenčně vyhráli internetové hlasování 4107 hlasy.

Finále
Velký okamžik nadešel. Všechny soutěžní kapely dohrály před zaplněným hledištěm (cca 1700 diváků), jedenáctičlenná porota se schází. Předseda sčítá hlasy. Výsledek sice není tak těsný jako loni (kdy byly kapely od sebe po bodu), o vítězi rozhodly tři hlasy, zbylé dvě kapely ovšem mají bodů stejně. Rezultát je následující (čísla určují pořadí, na které jednotliví porotci kapelu umístili) : DUST INC. – 1, 3, 1, 1, 2, 2, 2, 3, 2, 3, 3. Fade Out – 3, 2, 3, 2, 1, 3, 2, 1, 3 ,1, 2. Palice - 3, 3, 1, 3, 1, 1, 2, 1, 2, 1, 2. Nejméně bodů, a tudíž i celkovou první cenu v Kuřimi vybojovala plzeňská Palice. Při slavnostním vyhlášení všem děkují sotva minutovým a capella vystřiženým šlehem. Jak jsem již napsal, vyhrát a zařadit se po bok Feratu a Ayerdallu mohla kterákoliv ze skupin. Každá by se stala důstojným pokračovatelem vítězné série Rock Made In Gambrinus. Palice je každopádně vítězem, který dodá soutěži asi největší kredit – v okamžiku svého vítězství byla totiž mediálně nejznámější. A co víc, bude se nejspíš i nejlépe prodávat. Její písničky jsou jistě stravitelnější pro širší posluchačskou obec než tvorba zmíněného drsně metalového Feratu či heavyrockového Ayerdallu. A protože zástupci Gambrinusu, kteří finále zhlédli, konstatovali, že rock a jejich pivo patří jednoduše neodmyslitelně k sobě, můžeme se už teď těšit na čtvrtý ročník této bohulibé soutěže.