Litoměřice, 14. - 16. 8. 1998

Areál kynologického cvičiště v prostoru terezínské kotliny mezi Litoměřicemi a Terezínem letos hostí pátý ročník festivalu North Power Jam, pořádaného místním klubem Dynamo HardRockKafee, vlastnícím exkluzivní licenci od samotných Eindhoveňanů.

Pátek – After Hard Core action Death metal satisfaction
Přijíždím krátce po poledni. Vyřizuji nezbytné formality a vybírám si nejvhodnější parkovací místo pro svou ložnici na kolečkách značky Škoda Felicia. Poté vyrážím na obhlídku ”psí tělocvičny”, která se má stát mým improvizovaným domovem po dobu následujících dvou dnů. Vrcholí poslední fáze příprav. Pár minut před půl třetí jsou do areálu vpuštěni první nedočkavci. Hrát se začíná přesně v 15:00.

Celý festival zahajují Švédi MÖGEL před cca dvěma sty fans. Jejich hutný neo-punk je dost podobný tomu Offspringovskému. Ani následující Frozen Sun z Holandska nejsou nikterak invenční kapela. Jejich podprůměrný hardcore mě vyprovokoval k první (pivní?, ech…) exkurzi po místních stáncích. Domácí KURTIZÁNY Z 25. AVENUE předkládají jen další porci standardního HC. Malým zpestřením je zpěvák v modré šusťákové kombinéze s kapucou a nápisem Mazda na zádech, který působí v 25 ^oC mírně úsměvně. BLOODSESSIONS jsou dalšími Holanďany na NPJ98. Jejich brutální metal ala Sepultura je pro mě osobně vítaným osvěžením po kolovrátkovitých HC rytmech. Škoda jen špatného zvuku s extrémně vytaženými bicími přehlušujícími ostatní nástroje i zpěv. TAGADA JONES, předvádějící skočný punk-core-metal, nedají dopustit na svou mateřštinu. Jejich set se tak stává - pro nás franštináře – vybranou lahůdkou. Naši prvotřídní deathmetalisté KRABATHOR jsou jakýmsi slavnostním zahájením festivalu. Pod pódiem se tísní dobré dvě tisícovky rozvášněných fans. Báječná světelná show podporuje skvělý instrumentální výkon celé kapely. Jsou jedním slovem výteční. Vyrážím do občerstvovacího stanu v backstage, kde se dá naštěstí platit normálními penězi. Sotva stačím vystát frontu na jedno a už začínají hrát Benediction. Anglická death-thrashová legenda sice nehraje na svou nástrojovku (ta byla zapomenuta kdesi v Německu na letišti), přesto ale exceluje. Tihle pánové, to je brutalita sama. Cheers! Druhá švédská akvizice dne IN FLAMES míchá melodický black s dřevním heavíkem. Syntéza je to sice zajímavá, leč slabý zpěv a časté keybordové vsuvky srážejí veškeré ostatní snažení na kolena. To jejich krajané THERION, předvádějící pohádkový mix death metalu a symfoniky, to je jiná káva. Když se navíc trio ”operních” sólistů (jejich zpěv je tak čistý, že se ani nechce věřit…) odporoučí ze scény a začne se hrát “some old heavy metal”, to je teprv infern. Do spacáku se chystám s přesvědčením, že nejlepší byli Krabathor a Benediction, nejzajímavější pak Therion. Usínám ovšem (co usínám, upadám vysílením do kómatu) až v sobotu v 6:23. Právě v ten okamžik totiž skončila celonoční houseová produkce jistých DJs na hlavním pódiu (!).

Sobota – Music Time Out
Je to až k nevíře - vzhledem k hodině, kdy jsem ”usnul” - ale Angličany LABRAD, začínající přesně v 10:00, vidím od začátku. Dávají k dobrému trochu toho skočného HC na probuzení. Nutno podotknout, že stoprocentní pozornost jim věnuje tak třicet lidí. Holanďané BROTHERHOOD FOUNDATION nabízejí nevýraznou produkci obdobného typu. Nic nového pod sluncem. To platí i o jejich krajanech SILICON HEAD. Tááák a ještě jednou všichni se mnou: hááárd cóóór. MALFORMED THOUGHT jsou to samé v bleděmodrém. Jen mezi jednotlivými kusy mluví česky. Kýžená změna přichází až dvě hodiny po poledni. GOD DETHRONED jsou z  Holandska a hrají melodický black/death. Na kvalitním B/D festu by se asi těžko prosadili, ale tady, po té předcházející hrůze … ruce líbat. GANG ALIEN a SQUAD 96 předvádějí tuctový punk-rock české provenience. Pár číratců poguje pod pódiem, ostatní diváci hojně doplňují tekutiny (je asi 30 ^oC ve stínu) a sledují bykerskou dirt-jump exhibici. Další česká sebranka MUTE DEAFNES před dvěma lety platila za český HC objev, ale podle mě nestojí za nic. To ANARCHUZ, to je setsakra vyzrálá kapela. Jejich power-core řádně rozhýbal už pomalu ztuhlé diváctvo. Osobně obdivuji Jirku Lánského i Tomáše Borovce, kteří se dokázali oprostit od pořadatelských problémů a odvedli perfektní muzikantskou práci. LUNATIC GODS ze Slovenska mi se svým temným atmosférickým metalem nepřipadají moc originální a tak zase jednou navštěvuji náš Rock Report-í stánek, kde se zrovna vybavuje Ota Husák (Ferat) s kolegou fotografem Pepou Kůdou. Jedny naše sousedy střídají druzí. Germnánští gothic-rockový zoufalci LOVE LIKE BLOOD mi ale také nemají co říct. Při jejich vystoupení jaksi ztrácím (ech, nenalézám!) hudební souvislosti… HEADCRASH jsou sice také z  Německa, ale s klasickým germánským soundem nemají naštěstí nic společného. Předvádějí neobyčejně brutální crossoverový hukot. Jejich umělá computerová takyhudba sice není mou krevní skupinou, práce je to ovšem odvedená dost dobře. Česká Sepultura jménem FERAT nahrazuje Kanaďany Voivod, kteří ošklivě bourali v Německu. Jejich set je dokonale silový. Druhý den NPJ98 zakončuje seskupení mého mladičkého redakčního kolegy J. J. ”Šumáka” Šimona AGNUS DEI. Celý ansámbl stojí na začátku své cesty a nápady jsou to vskutku neotřelé. Jen tak dál. Dnešní závěrečné hodnocení je velmi jednoduché, bezkonkurenčně nejlepší byl Anarchuz. Ještě než začíná další noční techno-peklo vyrážím směr Praha. Poslední den festu vám přiblíží právě kolega J.J.