Bylo jen otázkou času, kdy se v tuzemsku, zemi všemožným revivalům a předělávkám - díky čtyřicetileté, jakékoliv originální vlivy 'nepřátelské západní kultury' brutálně potlačující nadvládě komunistů - zaslíbené, objeví soubor uctívající nejhlasitější rock'n'rollovou sebranku všech dob okolo absolutně charismatického naturalizovaného Američana Iana Frasera Kilmistera, kterému snad ani vlastní matka neřekla jinak než 'Lemmy'.

MOTÖRHEAD REVIVAL pocházející od Veselí na Moravě předčil již během úvodní Iron Fist veškeré mé – vzhledem k tomu, že Lemmyho kumpanii poznám i po čuchu - skromné a despektivní očekávání. Zpěvák s falešnými licousy totiž nejenom že velmi zdařile vychytával Kilmisterovu dikci při zpěvu, on jako Lemmy i mluvil mezi jednotlivými skladbami. Jedna osvědčená formulka střídala druhou, čeština zazněla během hodinového koncertu jen dvakrát. Když pak na přetřes přišly kromě letitých prověřených klasik takové chuťovky jakou Louie, Louie nebo Ramones nemohl jsem než vyjádřit svůj obdiv. Tahle parta má Motörhead vskutku nejen v paži, ale i v krvi, což jasně dokázala na úplném závěru svého setu, kdy s řádně vyhuleným aparátem nebrala ohled na noční klid okolních nájemníků a limit desáté večerní přetáhla o dobrých dvacet minut. I´m so bad, baby, I don´t care!

František Kovač