MARDUK, MYSTIC CIRCLE, DORNENREICH, DEPRESY
8. 4. 2001, Praha, Akropolis

Bude to letos již celých deset let, co si parta švédských mladíků posedlých temnotou, sdružených okolo kytaristy Hakanssona, přivlastnila jméno starobabylónského boha Slunce Marduka. Ten podle legendy pokořil přestárlou zlovolnou babici Tiamat věru efektně: vyslal do jejího hrdla rozvášněné vichry a roztrhl ji tak ve dví. Z kusů jejího těla pak dotvořil prosluněnou zemi a nebesa. Ikona satanského black metalu zavítala do Prahy těsně před Velikonocemi…

Čtveřice Morgan Steinmeyer Hakansson (g), B. War (bg), Fredrik Andersson (ds) a Legion (voc) přijela fanouškům představit svůj zbrusunový výlisek La Grande Danse Macabre, takto sedmý řadový a třináctý albový počin MARDUK vůbec. Kdo však čekal lehké zvolnění živé produkce v návaznosti na aktuální materiál, přepočítal se. Celý koncert byl klasickou zběsilou jízdou na kozlových zádech. Přestože si patřičně nalíčení muzikanti mezi jednotlivými skladbami vybírali decentní time-outy, napětí v žádném případě neopadalo. Měli jste vidět ten rachot, když frontman Legion několikrát svěřil fanouškům nejprve mikrofon a pak i vlastní tělo. Efektní ostatně byla i B. Warova rozlučka – holou rukou přetrhal všechny struny na své base, jimiž podělil nejoddanější ctitele.

Z původně avizovaných pěti předkapel nakonec vystoupili jen tři. Vše zahajovali trenčínští DEPRESY, jejichž narychlo sestavený aparát (přijeli pozdě) rozhodně nepřidal na kvalitě předváděné standardní neoblackové produkci s příměsí deathmetalu. Rakouští DORNENREICH pak o poznání příjemněji rozřízli atmosféru očekávání ostrým orchestrálním black metalem, ještě více naježeným hřmotnou němčinou. Sympatický dojem však bohužel kazil vokalista, který ve zřetelných pomalých pasážích pěl úplně mimo jakýkoliv rytmus a tempo. Němečtí MYSTIC CIRCLE sice hráli již s logem Marduk za zády, jejich produkce však patří do zcela jiného ranku. Jedná se, podobně jako u Dornenreich, o ostrý orchestrálními pasážemi proložený black. Jen koeficient pestrosti a původnosti dosahuje ve druhém případě o poznání vyšších hodnot (především víceméně klasická heavymetalová kytara tvrdila muziku). Jasnou řečí ostatně hovoří i aktuální počin The Greatest Beast, jež byl oplechovanými borci propagován především.

František Kovač