Původně se tahle akce měla konat v kapacitně třetinových prostorách klubu Roxy. Smysl pro podnikatelský risk nakonec ruku v ruce se zdravým rozumem zvítězil a tak si dobré tři tisícovky příchozích mohly koncert vychutnat v o mnoho adekvátnějším prostředí sportovní haly na Brumlovce, kde byla nakonec stejně hlava na hlavě. Guano Apes holt nejsou žádné sotva rozžehnuté hvězdičky a v tuzemsku nevystupují poprvé.

Nejpříjemnější překvapení večera přichystala většině přítomných hned tak trochu nečekaná předkapela VYPSANÁ FIXA. Nejen že jsme nemuseli trpět při poslechu nějakého s hlavní hvězdou večera spřáteleného germánského souboru sotva lokálního významu a kvality (jak už na podobných akcích bývá nedobrým zvykem), naopak, pardubičtí nasadili kvalitativní laťku zatraceně vysoko. Však se taky Guano Apes snažili na scénu naběhnout co nejrychleji. Na samý kraj forbíny vystrčená předskokanská nástrojovka byla sklizena během rekordních dvou minut! Ostatně to, jaký vztah mají headliners ke svým rozehřívačům davů bylo jasné už z toho, že Márdiho a spol. ozařovaly z každé strany jeviště pouhopouhé dva bílé reflektory. A tak nebyl frontman (o bubeníkovi ani nemluvě) téměř vidět. Každopádně slyšet byla celá kapela – kupodivu – celkem dobře. A kdo byl v sále od začátku, mohl si vychutnat i všeříkající zdravici. Místo aby nezasvěceným představil svou kapelu, zavtipkoval "My jsme takové černé divadlo před hlavním chodem," a bez dalšího upozorňování spustil jeden z největších fixáckých hitů Čáp. Ten ve striktně vymezené půlhodině následovaly další vypalovačky jak z debutu tak z aktuální novinky Bestiálně šťastní, které od sebe neoddělovalo víc jak jedno nadechnutí. Zahřívací set se vším všudy, přesně jak má být! Však ze čtveřice spokojenost při odchodu ze scény doslova vyzařovala.

21:22. Mužská část GUANO APES pozvolna nastupuje. Ostrá světla i zvuk. Frontwoman Sanda v bílé kšiltovce, riflích, mikině s kapucou a kožených rukavicích za okamžik živelně vybíhá zpoza bubenického praktikáblu a rázem zcela opanuje přední prostor jeviště. Od prvních tónů zpívá lehce a s přehledem přechází mezi několika hlasovými polohami. Na první pohled i poslech mě napadá, že tenhle komerční crossover je o poznání poslouchatelnější než třeba produkce vycházející zaoceánské post punkové hvězdičky Avrile Lavigne. No Speech. Hala bouří a se zdviženýma rukama skáče do rytmu hned při druhé skladbě. Nasic nejen svým oblečením ale i pohyby ala stará HC páka (jen si odplivnout...) dává jasně najevo, že nehodlá přijmout povrchní roly sexy frontmanky. Henning Rumenapp (g) a Stefan Ude (bg) se přesto většinu času zdržují na rozšířeném praktikáblu a přední linii přenechávají odbarvené zpěvuli. Škoda jen, že se kapela rozhodla při sestavování setlistu sáhnout spíše po střednětempých skladbách, když právě ostřejší vypalovačky jsou to, co dělá čest jejímu jménu. Díky zvolené poloze ale zase mladší část příznivců na vlastní kůži poznala, že pojem popmusic nemusí mít vždy hanlivý nádech. Ba naopak, v případě Guano Apes, stejně jako třeba v případě předskakující Vypsané Fixy, je na rozdíl od mnoha jiných komerčních kýčů, na svém místě. Open Your Eyes, hala zpívá refrén z plných plic sama. Když si Sandra po čase sundá jak čepici a rukavice tak mikinu, najedenou už nepůsobí tak sebejistě. Jakoby měla jen tak v nátělníku problém potlačit své ženství. A tak si alespoň častěji dává ruku do kapsy a nohu na odposlech. Aktuální singl You Can´t Stop Me je jednou z mála novinkových skladeb, na které hala reaguje – první odvážlivci plují na rukou kotle k (pod)pódiu. Ne snad, že by se jednalo o kvalitativně slabší materiál, jen se projevuje syndrom začátku turné, kdy fanoušci nemají ještě nové album dostatečně naposlouchané. Na závěr hlavního setu vrací náboj do hlediště hitová převzatka Alphavile Big In Japan, úplný závěr pak obstarává hymna Lords Of The Boards. Poslední slovo však má rytmická sekce. Stefan demoluje bicí soupravu a Dennis na rozloučenou předvádí zpětné salto z deflorovaného kopáku.

PS: Bohužel jsem byl celý koncert odříznutý od přísunu nápojů, takže ani na závěr nemůžu prohlásit, že ta Sandra je vlastně celkem pěkná holka… Na druhou ale nemůžete tento můj názor brát až tak váženě. Pod pódiem stojící ochrankář Lukáš po letmém Sandřině pohlazení jeho vyholené lebky dokonce na mikrofon okatě tvrdil, že nemá přítelkyni, za což sklidil všeobecné opovržení a dokonce se stal i hrdinou předposledního refrénu – Don´t Lie To Me Lukas pěje pobaveně Nasic nakrucující se náhle u mikrofonového stojanu jak barová tanečnice u chromované tyče.

Setlist Guano Apes:
Quietly, No Speech, Money And Milk, We Use The Pain, Kiss The Dawn, Pretty In Scarlet, Heaven, Open Your Eyes, Dick, Sing That Song, Mine All Mine, Plastic Mouth, Living In A Lie, Sugar Skin, You Can´t Stop Me, Scratch The Pitch, Big In Japan.### Trompeter, Goran, Wash It Down, Move A Little Closer, Diokhan, Lords Of The Board.

František Kovač