Jednoznačným vrcholem celého festivalu byl set druhdy ostře black metalového TÖRRU. Trio polité živou vodou s kódovým označením TSV loni zhusta zabrousilo do dusavých tanečních rytmů, beatů a breaků, na něž naroubovalo své představy o moderním tvrdém kytarovém rock´n´rollu. Přiznám se, že po roce, během něhož jsem měl možnost vidět nový materiál na živo minimálně dvacetkrát, mě staré provařené fláky už zdaleka tak neberou. Novinky totiž srší energií s jednoznačně pozitivním nábojem! Odvaha vystoupit z řady, notabene přímo z rozjetého vlaku, se pánům Henychovi, Izaiášovi a Vajdovi vyplatila minimálně stoprocentně. Zatracená škoda, že místo velkých hal stále objíždí tradiční vesnické sokolovny…

To papírové hvězdy ARAKAIN jen bohužel potvrdili, že ač je jejich poslední studiové album Forrest Gump opravdu výtečné a jen upevňuje jejich výsadní pozici v našem těžkotonážním rocku, na živo momentálně celému programu chybí patřičná energie. Nechce se mi věřit, že by se kapela šetřila před nadcházejícím jubilejním monstr-tourné ke svému dvacátému výročí. Přesto, pár pyrotechnických efektů rozhodně nemůže vynahradit fakt, že nové skladby na živo značně splývají a starým hitům jaksi chybí ono neopakovatelné kouzlo doby. Tak snad napřesrok!

ALKEHOL i HARLEJ publiku bezprostředně předložili standardní porci svých tradičních hitovek, jež opět bezpečně zafungovaly a udrželi publikum v patřičné provozní teplotě, jež svými vystoupeními navodili DEBUSTROL a KRUCIPÜSK. Tyto soubory se momentálně nacházejí v procesu příprav nahrávání nových alb, takže jejich nažhavení na živé hraní bylo skutečně znatelné. Vítaným oživením celé akce pak byla karvinská čtveřice DOGA, která kromě tutovek z prvních tří alb především obšírněji představila aktuální výlisek Jsem trochu divnej.

Tak zase za rok, o další kvalitativní stupínek víš!

František Kovač