Jednoznačně nejlepší hudebně-festivalový zážitek tohoto léta mi připravila plzeňská agentura Sokol´s Power Voice. Jí pořádaný tradiční malebný Czech Rock Block na plasské Velké louce se totiž i letos odehrál ve skutečně pohodové rodinné atmosféře. A to přesto, že si do hlediště našlo cestu skoro dva tisíce tvrdého rocku chtivých fanoušků. Navíc všechny zúčastněné soubory předvedenou produkcí minimálně splnily očekávání a počasí celé akci taktéž nevídaně přálo (po cestě z Prahy jsme se nejdříve smažili ve sluneční výhni a poté třikrát zmokli). Dokonce ani hrubého násilí nebylo proti fanouškům prolamujícím bariéry pod pódiem použito. Jedním slovem - idylka.

Vše nastartovala řádně brutální třičtvrtěhodinka mladoboleslaváků DEBUSTROL, kteří o týden později tak nadchli litoměřický North Power Jam. Perfektní souhra, tradiční prasácká image, neskutečná energie, přímočarost sdělení a především absolutní přesvědčení o sobě samých, to byly hlavní trumfy čtveřice Kolins (g, voc), Cizák (bg, voc), Volák (g, voc) a Skull (ds). KRUCIPÜSK s impulsivním frontmanem Hájíčkem a místním tradičním trhačem strun Karlem Adamem (bg) poté s větším důrazem na instrumentální propracovanost udržoval zažehnutý oheň pod kotlem emocí a připravil tak živnou půdu následující festivalové akvizici, legendárnímu ostravskému CITRONU. Ten v relativním poklidu přehrál výběr svých největších hitů za necelou půlhodinku a tak musel přidávat. Pro zkušenou pětici Hranický (voc), Vlasák (bg), Bartoň (g), Balko (g) a Pařízek (ds) to však nebylo nic, s čím by se lehce nepopasovala. Těžkotonážní odér odlehčilo až vystoupení ALKEHOLU. I když, bariéry byly prolomeny právě během jejich vystoupení… Ota Hereš měl ponožky opět barevně sladěné s tričkem (červená), Kuna nový fotbalový dres Hattricku s číslem 7. Kdo už dopředu věděl, že "je príma bejt nalitej", se podle toho zařídil a byl nejvíc v pohodě. Dokud tedy na scénu nevtrhlo tříčlenné maskované komando TÖRR. Jednomu z jeho posledních vystoupení prošpikovaném starými peckami dodávala grácii i skutečnost, že předcházející den hrál soubor poprvé za dobu své existence na svatbě. HARLEJ dal poté několika svéráznými písněmi a tanci hudebně odpočinout pod pódiem srocenému davu a připravil ho tak na hlavní hvězdy večera ARAKAIN. Ty však vypálily rybník všem, kdo očekávali od začátku ukázněnou a seriózní show. Místo Jiřího Urbana totiž na scénu napochodoval Tonda Rauer a předstírajíc hru na Urbanovu náhradní kytaru, třepal hlavou ozdobenou psím náhubkem a sádrovými maxi-ušisky. Oděn byl pouze v šusťákové trenýrky se srdíčky. Nic ale netrvá věčně a zbytek koncertu se již nesl v důstojné atmosféře. Už ho vezou, Global Street Debil, Adrien, Princess, A zvony zvoní, Mám to za pár, Promiňte slečno, Farao, Slečna závist, Proč, Apage Satanas. Tolik setlist. Půlnoc obstaral monstrózní ohňostroj a šlo se pít (nebo spát, to podle nátury…). Každopádně radostně a spokojeně.

František Kovač