Cradle Of Filth, Old Man´s Child, Einherjer
11. 5. 1998, Praha, Roxy
Protože jsem o iluze ohledně zachování teplotních rozdílů (venku ve stínu nesnesitelných 28 oC, uvnitř Roxy příjemných 18 oC) přišel už po úvodní půlhodince, doufal jsem alespoň, že mě posílení OMC příjemně překvapí skvěle odehraným setem, leč nestalo se (o kvalitách COF jsem po vyslechnutí jejich albové novinky nepochyboval). Krom toho, že mě lehce pobavila spousta nalíčených a všelijak pomalovaných mániček před klubem, se mi totiž už nic zábavného přihodit nemělo, ba právě naopak – měl jsem se celý večer jen a jen divit… První údiv se dostavil ihned po zorientování se v interiéru. Místní pořadatelé, aby zamezili kontaktu muzikantů s fanoušky (po "problémech" při Morbid Angel), nainstalovali před pódium kovové zátarasy známé z open-air akcí, ech…
Začíná se s půlhodinovým zpožděním. Ve 20:30 nastupují za zvuků temně romantického intra první předskokani,
Einherjer. Klasický severský přízvuk v angličtině, klasická thrash/deathová rytmika, klasické metalové figury na kytaru. Temperamentní frontman, jehož není přes přívaly kouře - bohužel - moc vidět, všechno vyzpívává klasicky metalově, po nějakém murmuru ani slechu. Z jejich půlhodinové produkce ale zbytečně čpí notná dávka patosu. Znatelně osobitým vkladem souboru je zakomponování národních motivů do jednotlivých skladeb (viz aktuální album Far Far North). Příjemných třicet minut, pokažených dost nekvalitním zvukem.Peklo – peklo - peklíčko, hlavně, že je teplíčko! Ve 21: 13 přichází na scénu rozvážným krokem pětice postav v bojovém make-upu. Už podle nalíčení to nemohou být jiní borci než
Old Man´s Child. Klávesový uragán made in sever odstartoval přidělenou půlhodinu, ve kterém zazněly jak novinky z připravovaného alba tak osvědčené kompozice z The Pagan Prosperity. K pokračující zvukové mizérii se bohužel přidává i velmi přezíravé, chladně (ne)profesionální, chování "hvězd" na jevišti – žádné rozhovory s publikem, žádná představovačka, jen strnulé odehrání si svého. Až na pár ohnivých efektů s pochodní toho OMC opravdu mnoho nepředvedli. Škoda, rozhodně se čekalo víc. Taky podle toho vypadala odezva v sále, jež nebyla o moc šťavnatější než při Einherjer.Před vystoupením hlavní akvizice večera, britských atmosféricko-blackových králů
Cradle Of Filth, je hlediště zaplněno z více jak 80 %. Ve 22:22 se rozjíždí sladce naivní intro, doprovázené prvními náznaky pozdější světelné show (hned nasazuji černé brýle). Není nic lehčího, než si představit ty krásné, mladé a nevinné jeptišky, kterak prozpěvují tento bohulibý chorál. Za kouřovou clonou se šikuje instrumentální část souboru, čeká se jen na Daniho. Když malý - velký muž s nabíleným ksichtem a modrým pramenem vlasů v havraní hřívě vtrhne na scénu a bez jakéhokoliv upozornění začne vyřvávat tak pronikavě, že by snad i diamant popraskal, dostává se kotel ihned do varu. Kapela střídá tempa tak rychle, že než si stačíte zvyknout na zběsilý úprk před spravedlností boží, už je tu pozvolné rouhání se. Dani pulsuje po scéně zběsilou rychlostí a pokukuje po fans. Mám takový dojem, že kdyby mohl zabíjet pohledem, vypochoduje po představení ze sálu – k jeho velké radosti – houf kostřiček. Představuje se převážně nový opus Cruelty and the Beast, na Dusk and Her Embrance se však také nezapomíná. Krátce před jedenáctou kapela poprvé odchází z pódia. Po pár desítkách vteřin se ale vrací, aby ukojila chtíč svých oddaných. Na vystoupení sličné (svlečené) slečny však nedošlo. Přidává se hned několikrát. Dani mění hlasové polohy bez mrknutí oka, vyje i vrčí, ječí i mrmlá. Končí se krátce před půl dvanáctou.František Kovač