Ladně sestupuje po schodišti na pravoboku scény, ihned po úvodní promluvě bezpáteřního mutanta z jakési kybersvatyně uprostřed pódia, vítajícího slabé tři tisícovky příchozích na mistrově Brutální planetě. Oděn v předlouhý kožený kabátec šarlatové barvy, s viditelnými růžky zapletenými v havraních vlasech a samurajským mečem připevněným na zádech je Alice Satan sám. Image totálního mocipána dokonale dotváří klasický make-up vyvedený na vrásčité rockerově tváři. K tomu úzké černé kožené kalhoty, přiléhavé tílko, černé rukavice, vysoké oplechované boty a sukovice s řádnými bodáky na koncích. Prostě musíte mít trochu strach a zatraceně dobře se bavit. Pětice doprovodných muzikantů šlape od úvodních taktů jak hodinky (aby taky ne, když s Cooperem trajdají po světě takové staré páky jako Eric Singer (ds) nebo Tedy Zig Zag (keys)), kvalitní zvuk dává plně vyniknout jejich snažení. I druhá skladba pochází z výtečné našlapané novinky. Alice odhazuje kabát, na druhý pokus (jedná se o teprve pátou zastávku turné…) zabodává lesklý meč do jeviště a začíná si pohrávat s pověstným bičíkem. Gimme. První vzpomínku jménem Go To Hell uvádí tajemná tanečnice s latexovou maskou na obličeji. Cooper ji následně zlobně sráží k zemi. Tohle je jeho show! Blow Me A Kiss je novinkou číslo tři. Netřeba ani zdůrazňovat, že každou skladbu doplňuje, když ne zrovna nějaký komplexnější tyjátr, tak alespoň speciální kostým či rekvizita. Jako třeba následnou I´m 18 berle, s níž strýček Alice mává, ech, jako za mlada. Pick Up The Bones. Černokněžník v motorkářské vestě s nápisem Brutal Planet na zádech, pošité vpředu východními symboly, s teatrální lítostí sbírá po celé ploše pódia poházené kosti. Chce se vám taky plakat? Vak s torzy je však náhle odmrštěn s prvním hutným riffem Feed My Frankenstein. Cooper zběsile poskakuje po jevišti a tentokrát hledá bezprizorní kusy rozmetaného těla, aby je následně vložil do figurálního generátoru. Wicked Young Man. Na scénu vjíždí ošetřovatelka s kočárkem a nikdo nepochybuje, že se vykopávka Dead Babies odehraje se vším všudy. Imperátor zapichuje do kočárku meč, aby ho v okamžiku triumfálně pozvedl a publiku zjevil nabodnutého dvouhlavého bastarda anděla/ďábla. Za tento spásný čin je však znenadání maskovanými pochopy sešněrován do svěrací kazajky. Následné tajné vyproštění se z ní se mu však stává osudným. Je odvlečen ke gilotině a za zvuků skladby I Love The Dead je exemplárně sťat. Na pódiu zůstává pouze kapela, která celou píseň společnými silami odvádí. Po jednotlivých vkusných a decentních sólech přichází zlom, Cooper se nečekaně zjevuje na scéně. Vystupuje znovuzrozený z inkubátoru, kde ještě před chvílí dlely ostatky Frankensteinovy. Bílý frak, štramácká hůlka, No More Mr. Niceguy. It´s Hot Tonight, oblek je rázem dole, přiléhavý trikot do toho vedra přece stačí... Poison, přituhuje, radši si vezmi křiváka, strýčku. Take It Like A Woman, Only Women Bleed. Feministický dvojblok na jehož závěru Cooper nejdříve fackuje a následně líbá imaginární ženu. A pak v rychlém sledu už jen staré vypalovačky Under My Wheels (cylindr), School´s Out (propichování obřích balónů přelomenou hůlkou), Billion Dollar Babies (kord s napíchanými bankovkami pro fanoušky), My Generation (triko s nápisem ”Britney Wants Me”) a klasicky závěrečná Elected, při níž vitální padesátník mává na rozloučenou českou a americkou zástavou, zatímco jistý prezident klátí nejmenovanou sekretářku. Téhle show nechybělo nic - jednotící myšlenka ani gradace, profesionální provedení ani vtip a nadhled. Je vidět, že Alice Cooper opravdu ještě zdaleka nedosthrashil. Je ve skvělé formě, jak fyzické tak hlasové. Ať mu vydrží!

Ještě před započetím výše popsaného futuristicko-hororového spektáklu vystoupily dvě předkapely. Očekávání splnili slovenští heavymetalisté vzývající kult Iron Maiden Hammerheart a neurazili moravští drsňáci Flood.

František Kovač