Víc jak čtyři roky se formovala nová hudební tvář Törru. Dvojice Henych (bg, vox) - Izaiáš (g, vox) bedlivě sledovala nejžhavější světové trendy cloumající tvrdou muzikou, učila se zacházet s revolučními studiovými technologiemi a postupně se sžívala s posledními výkřiky muzikantské techniky. A musím hned na úvod konstatovat, že tohle dávání si na čas se náramně vyplatilo. Novinka Tanec Svatýho Víta totiž přináší porci řádně nabroušené muziky v atraktivním, třeskutě moderním provedení. Smyčky bicích, samply, počítačové efekty, to jsou hudební dominanty alba, jehož vůdčím byť značně kontroverzním symbolem je přeškrtnutý vozíčkář. Klasické instrumenty jsou upozaděny a plní jen základní funkce. Do dnešních dnů totiž přežila jen samotná podstata tvorby Törru. Rokenrol a satanismus. Texty jsou ostřejší a tvrdší než kdy jindy, berou si totiž na paškál především aktuální sociální situaci, a ta je temná a chladná mnohem více než smyšlenky o kdejakých čertech s ocasy a vidlemi. Na závěr už jen přidávám své tipy na nejsilnější skladby alba (Láska až za hrob, Lolita Twist, Pravá ruka ďábla, Žijem v městě) a jednu radu: chcete-li být opět u toho, když se tvoří další milník tuzemských hudebních dějin, pořiďte si TSV!

Hodnocení: 6/7

František Kovač