Harlej započal letošní sezónu v obnovené sestavě, kdy ústřední duo Šafránek - Rauer doplnila sehraná (nejen)instrumentálně všehoschopná debustrolská trojice Martin Volák (g), Kolins (bg) a Libor Fanta (ds). Jedni téhle sestavě předpovídali hladký atak hvězdných kabátích pozic, druzí nevěřili v její příliš dlouhé trvání. Pravda je, jak už to tak bývá, kdesi uprostřed. Čtveřice super eg se na forbíně nakonec jakž takž srovnala (ještě že Fanta musí sedět za bicími), a instrumentální kvality jež dodala mladoboleslavská trojice posouvají kapelu o značný kvalitativní krok vpřed, všechno je ovšem stále málo k dosažení zmiňovaného úspěchu. Kamenem úrazu, známým již z dřívějších let, jsou nedostatečně kvalitní texty. Ať už je páchají samotní členové kapely či externista Miřátský. Textová složka prostě jistojistě táhne kapelu zpět do tancovačkového marasmu, což je vzhledem k jejímu hráčskému a skladatelskému potenciálu opravdová škoda. Ty tam jsou totiž doby, kdy Harlej býval pouhou oddechovou bokovkou členů a spřátelených duší pub-rockového Alkeholu se zpívajícím kašpárkem Šafránkem v čele. Dnes máme tu čest se svébytnou kapelou, jejíž snažení bohužel sráží do kolen povětšinou příliš primitivní texty.

Kompakt obohacený home-videem ke skladbě Horší to nebude začíná tak trochu kabátovským intrem Stará kára, aby se následně rozjel šílenou saxofonovou jízdou s Žáčkovým textem Z deníčku Pepíka důchodce a implantovanou reminiscencí na Visací zámek a jeho (bohužel) neopakovatelný Traktor. V nastoleném tempu se pak sice vesele pokračuje dál, začínají už ovšem pokulhávat texty. Něco může znít jako tradiční harlejovská ležérní úchylárna, třeba Z Cuby kiwi či Začalo to nevinně, někdy však situaci nezachrání ani instrumentální trumfování rozjetých muzikantů - viz refrén Kdyby papež věděl nebo Vidláci v Chicagu. Rozporuplnou kapitolou samou pro sebe jsou pak "balady" Odcházím a Oči na dně moří, stejně jako tečka v podobě koncertního trháku - pohádkového remaku Lásko má, já stůňu, který naživo vychází díky syrovějšímu podání o sto procent lépe.

Závěrečný rezultát je jasný: živý Harlej je zatím mnohem větší jízda. A to i pro to, že si Šafránek texty často předělává k momentálnímu obrazu svému.

Hodnocení: 4/7