ALICE COOPER – The Life And Crimes Of Alice Cooper
Warner Bros./Rhino

"Každý se mě ptá, která píseň Alice Coopera je má nejoblíbenější. Vybírat nejoblíbenější píseň je ale jako vybírat nejoblíbenější dítě. Nejde to. Všechny to jsou taková malá psychodramata. Některá příjemná, legrační, dokonce i romantická. Některá zase nepříjemné noční můry. Ale všechna byla napsána pro vás nebo o vás. Některá z nich jsem omlel milionkrát. Na některá jsem se sotva rozvzpomínal. Opravdu nemám žádnou nejoblíbenější Aliceovu skladbu. Možná jsem ji ještě neudělal. Mimochodem, nenechávejte žádné psychoanalytiky prohrabávat tuto kolekci, nebo se dostanu zpátky do cvokárny…"  Alice Cooper, 1999

Tento roztomilý vzkaz strýčka Alice uvozuje výpravnou osmdesátistránkovou knihu, nedílnou to součást archivní 4CD kolekce příznačně nazvané Život a zločiny Alice Coopera, obsahující kromě obligátní life-story a diskografie i autentické komentáře předkládaných skladeb od samotných interpretů, vzkazy a názory takových spřízněných osobností jako jsou např. Lemmy, Slash nebo Johnny Rotten a samozřejmě i spousty zajímavých archivních fotografií.
Ale k muzice samotné. Tato retrospektivní kompilace začíná Furnierovými počiny se soubory The Spiders a The Nazz, aby pak plynule – přes různé raritní demoverze a podobné chuťovky – přešla do období Alice Coopera a jeho bandu. Nejstarší uváděnou skladbou je singl Why Don´t You Love Me (1965, The Spiders), nejnovější pak Is Anyone Home? (1997). Na čtyřech našlapaných discích je kromě reprezentativního výběru klasických albových pecek celkem 12 nikdy předtím neuveřejněných skladeb, 19 skladeb v jiných než albových verzích, 9 písní z filmových soundtracků a 5 písní nahraných se zvláštními hosty. Suma sumárum opravdová sběratelská lahůdka. Nemá proto cenu vyzdvihovat některou ze skladeb, všechny si jsou více jak rovnocenné. Ať už se totiž jedná o archivní raritu nebo prověřenou hitovku, vždycky je skrz na skrz prodchnuta Aliceovým nezměrným šarmem a schopností dělat kvalitní, nenucenou a pohodovou muziku. Hleďte, i s pomalovaným ksichtem to jde…

František Kovač