Je brzké odpoledne 10. června 2000 a na pražskou Štvanici se pozvolna sjíždí vpravdě různorodá a svébytná fanouškovská obec Tří sester. Legendární pražský Soubor Kreténů se právě nachází uprostřed patnáctého roku své alkoholem prodchnuté existence, což je víc než pádný důvod k uspořádání kolosální akce s názvem Hlavně, že je VEČÍREK! Spíš méně než více mediálně vyhonění gratulanti přednášejí pod otevřeným nebem svá upřímně míněná blahopřání, zatímco hlavní aktéři (až na generálního spíkra a organizátora večera ing. Magora) dokončují svá individuálně- skupinová kovárenská soustředění. Holt Na Kovárně, to je nářez!

Prapůvodní kořeny dnešních Tří sester tlejí kdesi hluboko v osmdesátých bolševických letech, kdy se mladící Jírovec, Karásek a Doležal pod mávalem prvních hudebních a sexuálních zkušeností rozhodli založit rockovou kapelu a tím pádem si zajistit všeobecnou slávu, balík peněz a především nehynoucí obdiv osob ženského pohlaví. První zkouška proběhla v Hodkovičkách, ve vile rodičů baskytaristy Doležala. František Moravec, který později pilnou prací nabyl inženýrského titulu a bůhvíjak i uměleckého pseudonymu Lou Fanánek Hagen tehdy neuspěl jako adept na post zpěváka. Jírovec však zanedlouho nezaplatil splátku za bicí a ty mu byly původním majitelem rázně zkonfiskovány. Pokřivené osobnosti i jimi obsluhované rádobynástoje se pak střídali mnohem rychleji než názvy a zaměření tohoto proklatě amatérského ansámblu, v němž lze vystopovat jádro pozdějších Tří sester. Okolo roku 1983 to byla Spálená tlumivka, po jednom svazácky neuvědomělém vystoupení zase Kombo Františka Moravce. Až na jaře 1985, v legendami opředené branické hospodě Na Kovárně, padla definitiva. V kapele v té době byly přítomny postavy Ing. Magor (bg), Hadr (ds), Sup (harmon), a Dachau Jírovec (g). Koncertní premiéra pod novým názvem se konala na večírku uspořádaném u příležitosti inženýrových dvacetin. Následně se během jedné kovárenské pitky k souboru opět přidružil kdysi odmítnutý Fanánek. Personální kolotoč se sice ještě zdaleka nezastavil, ”Ségry” však byly znovuobnovenou spolupráci Doležala s Moravcem nadobro ustanoveny.

V létě 1990 přichází první opravdu seriózní šance na prosazení se. Agilní polistopadový label Monitor vydává kompilaci Punk´n´Oi, kde jsou Tři sestry zastoupeny hned trojicí skladeb – Ztráta imunity, Nuselský Horky a Nechci do ústavu. O tom, jak kapela zabodovala svědčí vydání prvního dlouhohrajícího alba v listopadu téhož roku. To neslo všeříkající název Na Kovárně, to je nářez a sestava byla vpravdě historická: Lou Fanánek Hagen (voc,), Ing. Magor Doležal (bg), Nikotin (g), Sup (harmon), Hadr (ds), Blázen (bg) a František Sahula (g, voc). Následná cena ”Objev roku”, v té době ještě nejprestižnějšího tuzemského hudebního časopisu Melodie, mluví za vše. Od roku 1991 vyšlo Souboru Kreténů dalších sedm regulérních alb.

Hudební kredit hostů samozřejmě stoupá spolu s časem. Otevírají ležérní Faul na music, kteří vzdávají hold oslavencům předělávkou stařičké Nechci do ústavu. Následní nevýrazní Doktor P. P. nesahají tak mocně proti proudu času a končí skladbou z alba Švédské trojka Lidojedi. Prohrála v kartách a Zvlášňý škola si bohatě vystačí sami. Jen s tím rozdílem že první jmenovaní mají co dělat se svým repertoárem a druzí sami se sebou. Objev sezóny Divokej Bill přispěchal pogratulovat s plnohodnotnou show (tzn. ohně i za světla) a vlastní verzí hitu Pijánovka. Personálně i jinak spřízněné Lety mimo se loučí nadmíru důstojně skladbou Lepší časy. Našrot jsou prostě Našrot (kdo tam chtěl napsat to malé en?!!), Plexis svůj a nadržený na vydání nové desky a Visací zámek mírně rozladěn, což ovšem není na škodu – Věci maj divnej spád. Pak je chvíli ticho, na kraji pódia je nainstalována opravdová funkční pípa a finále Večírku může začít. Entrée neopakovatelně obstarává Macho Sid Hošek a po něm už úplně první albová skladba Tří sester Ztráta imunity.