ZÁBLESK POZNÁNÍ - deník (24-08-09) Na základě několika dotazů, které jsem obdržel po publikaci svého posledního příspěvku z minulé středy, jsem se rozhodl ještě jednou, naposledy, zcela jasně a transparentně prohlásit následující: To, co si můžete přečíst níže, výše i napravo o hledání investora či producenta pro nové profesionální natáčení filmu Záblesk poznání, podle mé románové předlohy a scénáře, pro mě v žádném případě neznamená definitivní konec původního nízkorozpočtového projektu. Ten nastane až v okamžiku, kdy se mně a mým případným novým spolupracovníkům podaří nastartovat zmiňované nové natáčení, respektive jeho samotný projekt. Do té doby za mnou může producent a kameraman prvního pokusu o realizaci snímku Roman Rezek přijít s konstruktivním návrhem, jak původní materiál dokončit. Byl to totiž právě on, kdo se mnou přestal zcela komunikovat. Já jsem mu varianty svých představ předložil a pro absolutní transparentnost těchto svých návrhů je i zveřejnil na těchto stránkách. Že se doposud nesetkaly s vůbec žádnou odezvou z jeho strany svědčí pouze o tom, jak si tento můj dnes již bývalý kolega váží práce všech ostatních a jak své osobní a zřejmě i obchodní zájmy upřednostňuje před svou profesionální i lidskou ctí. Jak jsem již několikrát veřejně deklaroval, jsem ochoten a připraven zcela odhlédnout od osobní stránky věci a film po případné vzájemné dohodě, která uspokojí požadavky nás obou, dokončit i jako původně započaté společné dílo. fk (19-08-09) Dnes v poledne jsem všem svým filmovým kolegům, kteří se podíleli na přípravách, realizaci nebo postprodukci Záblesku poznání rozeslal následující email. Vážení kamarádi, přátelé, kolegové, většina z vás asi ví, že se výroba našeho společného uměleckého díla, filmu Záblesk poznání, jemuž jsme v předchozích cca dvou letech věnovali nemálo vlastního času, energie, finančních i jiných prostředků, před nějakým časem zasekla a již delší dobu se nachází na mrtvém bodě. Protože je mi jasné, že někteří z vás nemají čas ani možnost průběžně a kontinuálně sledovat vývoj situace okolo kritické postprodukce snímku - tak jak ho vidím, cítím, vnímám, hodnotím a popisuji já, na svých internetových stránkách www.frantisekkovac.com/film.htm - rozhodl jsem se vše krátce shrnout v tomto emailu. Byl bych totiž velmi rád, abychom mezi sebou měli ve věci ZP zcela jasno, respektive nerad, aby vaše případné pochybnosti či mylné domněnky jakkoliv znehodnotili naše dosavadní perfektní vztahy. Na začátku července mi kameraman a dnes již bývalý producent filmu Záblesk poznání Roman Rezek emailem oznámil, že se mnou končí spolupráci a přestává komunikovat. Tomuto jeho rozhodnutí a jednostrannému aktu předcházely naše určité tvůrčí spory o výslednou podobu našeho společného díla, které (bývalý) kolega odmítal řešit dohodou či kompromisem a naopak je - pro mě zcela nepochopitelně - přenesl z profesionální do osobní roviny. Překvapení to celé pro mě bylo o to větší, že jsem se domníval, že právě v daných, najednou z ničeho nic sporných záležitostech máme dlouhodobě, koncepčně a principielně jasno. Protože mi na dokončení a zveřejnění společného úsilí nás všech nesmírně záleželo a záleží, obratem jsem Romanu Rezkovi nabídl možnost odkoupení rozpracovaného materiálu a jeho dokončení s jiným producentem či investorem, vše za podmínek, které budou reflektovat jeho případné požadavky. Na tuto moji nabídku však nijak nereagoval. Na emaily neodepisuje, telefony nezvedá, sms ignoruje. Po diskusi s Petrem Mašínem alias filmovým Janem, který je s Romanem v jakéms takéms nepravidelném kontaktu, jsem Rezkovi nabídl i variantu odprodeje veškerých svých práv, tak aby mohl film legálně dokončit sám, podle svých představ, pod svým jménem, pouze s uvedením mého jména jakožto autora předlohy a scénáře. Ani na tuto nabídku jsem však od Romana Rezka neobdržel vůbec žádnou reakci. Je mi to velmi líto, ale veškeré možnosti, jak film legálně dokončit - ať už z mojí či Rezkovy strany - jsem tímto vyčerpal. Osud Záblesku poznání tak je nyní již zcela definitivně mimo moje ruce, schopnosti a kompetence. Jediné, co mohu sám za sebe slíbit, je, že jakmile se mi v budoucnu naskytne možnost původní Záblesk poznání dokončit nebo ho natočit znovu, udělám to. A všechny, s nimiž se mi dobře spolupracovalo, pochopitelně s nabídkou další spolupráce znovu oslovím! Pokud by kohokoliv z vás zajímaly jakékoliv detaily celé kauzy, neváhejte si mi ozvat, rád vám vše osobně zodpovím, vysvětlím a doložím. Spoustu informací lze pochopitelně dohledat i na výše uvedených stránkách www.frantisekkovac.com/film.htm Díky všem za dosavadní podporu a důvěru! Z reakcí, které jsem v průběhu odpoledne a večera obdržel, jsem jednak nabyl přesvědčení, že skutečně není pravda, co tvrdí Roman Rezek na svých stránkách, a sice že: "Všem protagonistům jsem se omluvil a vysvětlil jim důvody svého rozhodnutí ukončit spolupráci s Františkem Kovačem a v projektu Záblesk poznání dále nepokračovat," druhak se rozhodl k následujícímu kroku - abych všem, kteří si to zaslouží, poděkoval za jejich dosavadní důvěru a všem ostatním dokázal, že mým slovům lze opravdu věřit a že když něco řeknu, tak to myslím vážně, oficiálně na tomto místě vyhlašuji, že hledám investora či producenta pro nové natáčení filmu Záblesk poznání, jehož předlohy a scénáře jsem autorem! fk (04-08-09) Můj deníkový zápisek ze včerejší noci padl evidentně na úrodnou půdu. A jen tak mimochodem potvrdil, že informace, které na svých stránkách prezentuje bývalý producent Záblesku poznání Roman Rezek, se jednak příliš nezakládají na pravdě, druhak jsou, schovány za neveřejným linkem, běžnému čtenáři téměř zcela nepřístupné. Mých posledních slov, respektive všech souvisejících informací, se každopádně chytil hlavní mužský hrdina filmu Petr Mašín alias Jan, zvedl telefon a Romanovi zavolal. Na rozdíl ode mě mu to Rezek zvedl a Petrova následná SMS mi otevřela obě oči! Konečně jsem pochopil, jak se věci mají a kde je onen pověstný zakopaný pes. Věc se má totiž (podle Petra) tak, že Roman Rezek momentálně odmítá materiál komukoliv za jakýchkoliv podmínek vydat a jediný způsob, jak by film teoreticky mohl spatřit světlo tohoto světa, je ten, že by ho dokončil zcela sám, podle sebe. Zda došel v průběhu času k osvícenému zjištění, že by z toho všeho snad nakonec opravdu mohlo něco být a tak chce na vítězném piedestalu stát sám, se mohu jen domnívat. Stejně jako třeba jak by asi za takové situace dopadly moje původní nápady a mnou následně prosazované úpravy pořízeného materiálu. Domýšlet to opravdu radši ani nechci. Ostatně proč taky, můj film by to již nebyl ... na druhou stranu, jak jsem tak pochopil, nikdy ani nebude, byť bych se třeba rozkrájel a nádavkem dovezl do Kladna modré z nebe. Rozhodování, před které jsem takto zprostředkovaně postaven, není věru lehké. Protože si ovšem, na rozdíl od bývalého kamaráda a kolegy Rezka, nehodlám brát ve věci svých vlastních zájmů za rukojmí své někdejší skvělé spolupracovníky, kteří se v minulosti na realizaci filmu ve vlastním volném čase a bez reálné vidiny honoráře podíleli, jsem nakonec připraven učinit následující - zdůrazňuji, že v dané záležitosti opravdu definitivně poslední - vstřícný krok. A činím ho radši, pro apriorní zpochybnění všech případných desinformací a spekulací, takto zcela transparentně veřejně. Pokud má Roman Rezek zájem film Záblesk poznání, jehož románové předlohy i scénáře jsem jediným autorem a který jsem na place i doposud ve střižně režíroval, dokončit sám, bez dalšího tvůrčího vkladu mé osoby, je to možné za následujících podmínek: 1. uhrazení všech mých prokazatelných přímých nákladů, souvisejících s natáčením filmu; 2. budoucí uvádění mého jména pouze jakožto jediného autora románové předlohy a scénáře Záblesku poznání (tj. ne režie, ne střih atd.). Já na oplátku nabízím: 1. postoupení svých autorských práv k inkriminovanému materiálu jeho osobě pro libovolné užití; 2. snížení svého v minulosti dojednaného percentuálního podílu na eventuálním budoucím zisku filmu na polovinu. Vážení přátelé i nepřátelé, toto je má opravdu poslední, a myslím že opět férová, nabídka. Ostatně, žádná další možnost, respektive model mojí spolupráce s Romanem Rezkem už ani neexistuje. Možnost společné práce je - jak jsem z dosavadních Rezkových slov pochopil - navěky pohřbena a na možnost postoupení rozpracovaného materiálu mé či třetí osobě, za jím definovaných podmínek, vůbec nereflektoval. Díky všem za jejich dosavadní podporu a důvěru! Osud Záblesku poznání je definitivně mimo moje ruce, schopnosti a kompetence. fk (03-08-09) Právě jsem se na webu bývalého producenta Záblesku poznání Romana Rezka dozvěděl následující informace, vztahující se k původně našemu společnému filmu (kopíruji doslova a dopísmene, včetně pravopisných chyb): "Tento projekt jsem zastavil počátkem července 2009 a nadále nebudu s Františkem Kovačem spolupracovat. Všem protagonistům jsem se omluvil a vysvětlil důvody svého rozhodnutí. Aby autoři tohoto díla nemohly být nařčeni z podvodného jednání ze strany kohokoli, jako producent a kameraman prohlašuji, že smlouvy s protagonisty filmu budou ukončeny z důvodu mé neschopnosti tyto smlouvy nadále plnit. Tím ztratím současně i právo herecké výkony protagonistů filmu užít nebo dokonce toto právo převést na třetí osobu." Pokud bývalý kolega svým slovům ohledně výpovědí smluv skutečně dostojí, bude to zřejmě znamenat definitivní konec kolektivního snažení náš všech. Jediná cesta, jak v realizaci dnes rozpracovaného filmu legálně pokračovat, totiž začínala právě převedením oněch práv a povinností, souvisejících s držením natočeného materiálu, buď přímo na mě nebo na nějakou třetí osobu - jiného producenta, investora či sponzora. Ke společné smůle nás všech se mnou momentálně Roman opět vůbec nekomunikuje, na mé návrhy řešení situace nijak nereaguje, své výše uvedené rozhodnutí mi nedal žádným způsobem vědět. Proto mi nezbývá než konstatovat, že jediným člověkem, nesoucím veškerou vinu a odpovědnost za krach filmového projektu Záblesk poznání, je Roman Rezek. Nechci se opakovat, ale skutečnost, že někdo nedokáže upřednostnit profesionální stránku věci před osobní, mi prostě hlava nebere. Tím spíš, když si dotyčný jako rukojmí bere všechny ostatní na společném projektu zainteresované osoby. Nechci být pesimistický, ale světlo na konci tunelu momentálně opravdu nevidím. I když, jako režisér a autor románové předlohy a scénáře v jedné osobě, mám, na rozdíl od producenta, možnost danou látku natočit znovu, s jiným producentem, jiným kameramanem ... a třeba stejnými herci. Nebo minimálně s těmi, s nimiž se mi dobře spolupracovalo! To je asi to jediné, co mohu dnes slíbit. fk (08-07-09) Právě jsem si ve fóru na www.zableskpoznani.net přečetl následující vzkaz od Romana Rezka, který je jeho reakcí na můj poslední deníkový záznam z 5. července. Když už nic jiného, je samo o sobě smutné, že mi to nedokázal sdělit nějakou více osobní či alespoň formální cestou. Je holt evidentní, že není schopen se chovat profesionálně, respektive překročit emocionální hráz svých antipatií k mé osobě a vše alespoň elegantně ukončit. "Psát o mě takovýhle polopravdy na můj web, je drzost. již dlouho pracuješ na tom, abys mě vytočil do té míry, abych odstoupil. Právě se ti to povedlo. Víš, spolupracovat se mnou stylem "teď Rezku zaplať nebo udělej tohle a tak, jak já chci, a když to neuděláš, tak o tobě napíšu na web, že blokuješ výrobu filmu", to vůbec není vydírání. Ano, výrok "...chci mít hotový čistý střih..." jsem si sice mohl přeložit jako " Romane, měl bys prosím teď někdy tak deset hodin času, chtěl bych to dodělat na čisto.." ale nepřeložil jsem si to a odpověděl ve stejném duchu. To si ovšem pouhý producent dovolil hodně. To je drzost, co si to dovolil na pana režiséra! Asi jsem za tvůj film zaplatil málo, ale vem to čert. Vděčnost jsem nečekal. Sad jen trochu slušnosti. A ani té jsem se nedočkal." Moje odpověd, z logiky věci, musela zaznít na témže místě, níže ji kompletně předkládám a žádám laskavého čtenáře, aby si udělal vlastní obrázek na celou tuto kauzu. "Závěrem snad už jen následující konstatování: Jsem rád, že jsi veřejně přiznal, že to, co jsi ode mě celou dobu příprav, realizace i postprodukce filmu očekával, bylo vyjadřování neskonalé vděčnosti za tvou milostivou participaci na našem společném filmu, ponížené doprošování se o každičkou volnou minutu tvého volného času a absolutní oddanost tvým názorům, jakožto staršího a zkušenějšího kolegy. A že jsi se toho v pro tebe dostatečně uspokojivé míře nedočkal. (Což si dovolím prezentovat jako svoje charakterní plus.) ...a otázka: mám si vyložit fakt, že najednou jde nikoliv o "náš" film, ale "můj" film tak, že mohu ve velmi brzké době očekávat zásilku s veškerým dosud pořízeným a zpracovaným materiálem? Protože jak jinak bych ten "svůj" film asi mohl dokončit, že? Zbytek nebudu komentovat. Pro všechny ostatní: Je mi líto, že jste nezůstali ušetřeni této osobní roviny našeho sporu. Na druhou stranu, možná je to dobře. Od tohoto okamžiku se zříkám veškeré zodpovědnosti za obsah těchto webových stránek, patřících bývalému producentovi filmu Romanu Rezkovi. Původní i další nové informace o budoucnosti projektu Záblesk poznání - ať už bude jakákoliv -, jejichž budu autorem, se dočtete na www.frantisekkovac.com/film.htm Díky za vaši dosavadní podporu i zájem o ZP." Vše důležité z mojí strany bylo tímto řečeno. O dalším vývoji situace, kterou se pochopitelně budu všemi silami snažit směřovat k úspěšnému dokončení a oficiální emisi filmu i bez podpory, nyní již bývalého producenta, Romana Rezka, vás budu pochopitelně informovat. fk (05-07-09) Od dokončení třetí pracovní verze střihu Záblesku poznání, což se přihodilo na květnový Svátek práce, uplynuly dva měsíce. Zdánlivě se od té doby nic moc nestalo, zásadní opak je však pravdou. Jednak je již téměř zcela hotova filmová hudba, kterou přímo pro náš snímek napsal a v nejbližší budoucnosti i vlastnoručně nahraje můj velký kamarád, skvělý muzikant a skladatel, kytarista Filip Šimbera. Bude to špinavý rock'n'roll, rocková psychedelie, heavy a thrash metal i trochu country. Zbývá vybrat dvě až tři písničky se zpěvem, které ji v celku vhodně doplní a orámují. Druhak - a to přímo souvisí s prvním, pozitivním bodem - byl film znovu téměř pohřben svým vlastním producentem. Údajně opět - ostatně jak jinak (viz můj předchozí deníkový zápisek) - mojí vinou. Zjednodušeně řečeno a shrnuto, Roman Rezek oproti všem našim předchozím dohodám opakovaně v průběhu celého měsíce června odmítal hradit náklady na profesionální pořízení nahrávky s inkriminovanou scénickou muzikou. A to přesto, že se tyto Filipem a mnou vyjednané předpokládané náklady pohybovaly sotva na desetině běžné ceny a zároveň, ještě navíc, přestože nebyl schopen nahrávání nijak zajistit vlastními silami, zdroji či kontakty. Místo toho se odvolával na užití "nějaké" hudby, kterou "někde" seženeme zadarmo. Zdá se to nepochopitelné, ale je to tak. Nádavkem jsem byl v této souvislosti označen za neschopného vyděrače, který se z producenta jednak snaží tahat další a další neplánované peníze, druhak není schopen realizovat kompromisní či alternativní variantu, když na původní záměr prostě nejsou finance. Mám jistě silný žaludek a rozhodně se nestydím, ovšem na to, abych po někom chtěl zcela zadarmo složení originální hudby přímo na míru svého filmu, její následné vlastní natočení, poskytnutí všech souvisejících autorských práv a licencí a nádavkem po něm ještě požadoval uhrazení všech nákladů za ono samotné nahrání, mix a mastering, na to fakt nemám. A to bez ohledu na fakt, že se momentálně bavíme o nějakých cca čtyřech tisícovkách korun! Zázraky se ovšem dějí. Po mém lakonickém leč odhodlaném konstatování ve smyslu smrt kompromisům, od projektu radši odstupuji, než abych celý film zkazil nekvalitní hudební složkou, stačil jediný Rezkův telefonát Šimberovi ... a jedeme dál! I když, na svůj banální páteční SMS dotaz "Nazdar! Než bude Filip nahrávat hudbu, respektive než se bude nasazovat, chtěl bych mít hotovou čistou verzi střihu, které se ta muzika udělá na míru/přizpůsobí. Proto bych chtěl, abychom se na aktuálně poslední verzi střihu podívali společně a následně vše upravili do konečné podoby. Kdy by si měl čas? Díky za zpětné info." jsem asi po deseti hodinách čekání obdržel následující odpověď: "Já zase zlatý hodinky i s vodotryskem. Popiš úpravy mailem." Tak nevím… Smrt kompromisům! fk (21-04-09) Tři měsíce utekly jako pověstná kapalina a ... nic, tedy přesněji: nic moc. Je mi líto, ale pozitivní tón mého předchozího příspěvku jsem dnes nucen - po všem, co se v mezičase seběhlo - vyměnit za pesimistický, respektive realisticky-negativní. Pojďme si to tedy všechno zrekapitulovat a shrnout. 30. srpna 2008 padla na place poslední klapka. Na září jsme si, zcela logicky a oprávněně, naordinovali pauzu. Primárně jsme chtěli s kolegou Romanem Rezkem získat potřebný odstup od natočeného materiálu, než se pustíme do jeho postprodukce; druhotně pak načerpat nové síly do druhého pracovního kola. Na začátku října jsem měl mít k dispozici první hrubý střih, tedy nijak neupravené, pouze podle číslování ze scénáře a klapek za sebe seřazené, jednotlivé záběry, respektive jejich konkrétní použitelné verze, které jsme ze všech natočených "jetí" společnými silami předvybrali v průběhu srpna. Jenže skutek utek. Roman mi oznámil, že se Záblesku poznání nebude minimálně do konce roku moci věnovat, protože má aktuálně na práci jiné, komerční zakázky. Jediné, s čím se podařilo do Vánoc pohnout, byly postsynchrony pro scénu č. 22; hrozilo totiž reálné riziko, že by se ve vzdálenější budoucnosti již vůbec nemuselo podařit svolat její protagonisty v jeden čas na jedno místo, což byla pro realizaci inkriminovaného postsynchronního záměru nezbytná podmínka. Pak začalo přituhovat a sněžit. První hrubý střih, nutný odrazový můstek k započetí jakékoliv filmové postprodukce na straně režiséra, jsem obdržel 5. ledna 2009. A nevypadalo to vůbec špatně. Právě naopak! Když se pak hned na 8. ledna podařilo svolat oba Petry k natočení jejich komentářů, které mají celý film podbarvovat a dotvářet, měl jsem rozhodně dobrý důvod k optimismu. Ten ovšem srazil o pár dní později do kolen poslech pořízeného záznamu, který byl ze strany Petra - Jana jedním slovem nepoužitelný. Protože měl ale následně Roman opět spoustu práce na jiných projektech (konkrétně další díly dokumentární série o UPMD), Petr jakožto grafik chodí ob-týden do práce i o víkendu a můj kalendář také není nafukovací, nehledě na další osobní závazky každého z nás, podařilo se přetočení Janových komentářů domluvit až na 21. března. Záblesk poznání holt nikoho z nás (zatím) neživí, tudíž nemůže být ani úplnou prioritou našich "dospělých" životů; to se nedá svítit. Navíc jsme v mezičase s Romanem stihli vyrobit druhou pracovní verzi obrazového střihu, kdy jsme z nějakých dvou hodin a tří minut materiálu vyrobili "běžný" (plus-mínus) hodinu a půl trvající celovečerák. Aspoň něco, řeknete si možná podobně jako já tehdy. Jenže on je další měsíc skoro pryč a my se nehnuli z místa, opět se nebyli schopni sejít. Roman totiž - obdobně suše a suverénně jako v případě změny říjnového termínu pro první hrubý střih na lednový - prohlásil, že se již Záblesku poznání hodlá věnovat pouze o víkendech a opakování předchozích nárazových pracovních odpolední a nocí ve všedních dnech nepřipadá nadále v úvahu. Neuspěl jsem ani s návrhem společné - pochopitelně pracovní - jedno až dvoudenní dovolené strávené ve střižně, během níž bychom vše dotáhli do kýženého (skoro) konce, po němž by následovalo již pouze nahrání a nasazení hudby a finální obrazové a zvukové korekce a související mastering. Roman si ovšem filmem "dovolenou kurvit nehodlá." Do toho Velikonoce, velká rodinná oslava na naší straně a moje nové povinnosti v Rockshock clubu. Ze zpráv, které jsme si minulý týden vyměnili, jsem navíc získal dojem, že kolega již k celému projektu přistupuje pouze reaktivně, navíc způsobem, že mi vlastně dělá službu a milost, když si na mě a ten můj film udělá čas a nějak mi to pomůže spláchnout. Každopádně se mám ozvat, až budu mít volno, prý teď všechno visí a stojí na mém kalendáři, on přece může kdykoliv ...ehm... kromě všech všedních dnů, víkendů kdy dělá video na kšeft a ještě pár dalších sobot a nedělí, kdy má jiné osobní závazky. Zatím jsme se dohodli, že to zkusíme na svátek práce a pak uvidíme. A časem třeba i vy... fk (09-01-09) Tak jsem to - jaké překvapení (...) - zase já, kdo vás zde po čase opět zdraví a oslovuje, tentokrát premiérově v novém roce 2009. Proto také využívám možnosti dodatečně veřejně popřát bezstarostnou jízdu nadcházejícím rokem Krize všem, kterým jsem toto své blahopřání nemohl v předchozích dnech tlumočit osobně. Ale mám i dobré zprávy. Ledy se totiž konečně hnuly tím správným směrem! Kolega Roman Rezek našel v průběhu vánočních svátků, v záplavě ostatních (komerčních) projektů, jimž se momentálně věnuje, volnou kapacitu na to, aby napřel veškeré své tvůrčí síly v souhrnném čistém čase cca padesáti hodin na tvorbu umění, rozuměj prvního pracovního střihu Záblesku poznání. V pondělí 5. ledna mi tak doručil ještě horké DVD s inkriminovaným materiálem v celkové délce 2 hodiny 3 minuty. To, čemu se pochopitelně ještě v žádném případě nedá říkat film, jsem již samozřejmě několikrát viděl a jsem - proč se/nás/vás nepochválit - vcelku spokojen. Samozřejmě ne s tvrdě pracovní podobou, v níž se jednotlivé za sebe seřazené záběry zatím nacházejí, ale s jejich celkovým obsahem. Zjednodušeně řečeno: dá se s tím pracovat, dá se z toho udělat koukatelný film. A pokud se ptáte, jestli už mám představu, jak bude vypadat, odpovídám že mám a to zcela konkrétní, přesnou a jasnou. Zítra jdeme do spořilovského studia s oběma Petry (Mašínem - Janem a Kůsou - Vypravěčem), abychom natočili jejich komentáře, kterých bude ve filmu, na pozadí obrazového děje, docela dost. Následovat budou workshopy ve střižně, na nichž budeme s Romanem ladit obraz do finální verze. V mezičase se rovněž bude pracovat na konečné podobě filmové hudby, jejíž zásadní část bude originální, komponovaná přímo pro Záblesk poznání. Mozkem těchto prací bude můj dobrý přítel, skvělý kytarista a skladatel Filip Šimbera. fk (15-11-08) Tak vás zase po čase všechny srdečně zdravím. Jak jste jistě pochopili z mé delší odmlky od posledního zdejšího deníkového záznamu, měl jsme v uplynulých týdnech na práci spoustu mnohem důležitějších a podstatnějších věcí okolo Záblesku poznání, než je aktualizace těchto stránek. Navíc zatím stále žádný z mých kolegů nesebral dostatek odvahy, aby touto veřejnou formou prezentoval své pocity a dojmy z práce na našem společném filmu, nebo jakékoliv jiné vlastní myšlenky, byť jsem je k tomu již nesčíslněkrát vyzýval. Co se tedy všechno událo? Primárním pozitivním sdělením jistě je, že kromě dvou situačně-náladotvorných záběru bez herců již máme "v kufru" veškerý kýžený materiál. Ten už navíc máme s Romanem kompletně shlédnutý a ze všech realizovaných variant jednotlivých záběrů máme už i vybraná ta "jetí", která chceme použít pro finální střih. Na jeho první kompletní pracovní variantě bude Roman pracovat v průběhu prosince - dříve nemá kvůli svým dalším (aktuálnějším) projektům čas. Potěšitelnou zprávou jistě také je, že se nám po více jak dvou měsících dohadů podařilo zkoordinovat volný čas našich dvou hlavních herecký hvězd - Petra Mašína (Jan) a Mariany Večeríkové (Eva) - a natočit s nimi v improvizovaném kladenském postprodukčním studiu během jednoho dopoledne veškeré potřebné zvukové postsynchrony. Natáčení tématických komentářů Jana a Vypravěče (Petr Kůsa) nás však ještě čeká a jak to tak vypadá, dojde na něj až na začátku ledna. Stejně jako nás, respektive především mě ještě čeká finální výběr hudby; ten snad proběhne už během vánočních svátků. K oběma činnostem nutně potřebujeme alespoň první hrubý střih. Teprve z něho si totiž lze udělat představu o předpokládaných konečných délkách jednotlivých záběrů, potažmo celých scén, což je právě onen rozhodný faktor pro veškerou postprodukční práci tohoto typu. Následně, jakmile budeme mít v ruce materiál ve formě ukazovatelné na projektu přímo nezainteresovaným divákům, nastartujeme závazná jednání o vydavatelské, případně distribuční smlouvě. Ožehavé téma oficiální dotočné, na níž bych osobně rád představil první trailer Záblesku poznání (jehož realizace ovšem opět závisí na aktuálním vytížení kolegy Rezka), pak přijde na přetřes v mezičase, před Vánoci. Aktualizace Galerie je momentálně v procesu příprav, příští týden bychom konečně měli obdržet od našeho rekonvalescentujícího fotografa Ondřeje Fryka kolekci z červencového natáčení, na kterou volně navážeme srpnovými snímky Kláry Čvančarové, které už máme delší dobu k dispozici, ale rozhodli jsme se je nepublikovat v předstihu, respektive vše publikovat synchronizovaně popořadě. Předběžný únorový termín oficiální veřejné kino-premiéry stále platí. Snad nám film do té doby socialisticko-komunistická klaka, která se v posledních dnech bezostyšně dere do exekutivních funkcí, nezakáže... fk (29-07-08) Čím víc se blíží konec regulérního natáčení, tím méně času zbývá na veškeré ostatní aktivity. Včetně aktualizace tohoto webu, potažmo tohoto filmového deníku. Ale je to logické. Přesto, že jsme v průběhu natáčení nenabrali oproti plánu více jak čtyřiadvacetihodinový provozní skluz, čas nás tlačí. Volné kapacity herců ani technického štábu nejsou nafukovací, žádné zdržení respektive prodloužení natáčení není zadarmo. A tak v souladu s touto logikou budu dnes maximálně stručný a snad i výstižný zároveň. Informace z rodu zásadních a důležitých mám pro vás dvě, více se opravdu rozepsat nestačím. Zítra vpodvečer nás totiž čeká přetáčení jedné ze závěrečných scén, jejíž první realizovaná verze se ne zcela podařila, co se zvuku týče. Ale k věci: jednak jsme byli nuceni přeobsadit roli Borise, druhak za sebou společně s Romanem máme již čtyři dny ve střižně. V roli homosexuálně orientovaného divadelního herce Borise nahradil původně vybraného a nakontraktovaného Jakuba Petříčka - a to doslova - operativně René Zounar. Jakub totiž dostál negativní části své rozporuplné pověsti a na smluvené noční natáčení 21. června nedorazil, přesto že jsme s ním v den D několikrát komunikovali a ladili poslední detaily jeho scény. To René se naopak ukázal jako krystalicky čistý profesionál, když si v nejlepším (cca hodinu před půlnocí) utrhl skleničku oblíbeného červeného vína od úst, spěšně se rozloučil s Jarkou Kretschmerovou, s níž zrovna řešil nějaké pracovní záležitosti a do necelých dvou hodin po prvním telefonickém kontaktování stál na place, připravený odvést svůj výkon na sto procent a následně ho ani ne za šest hodin potvrdit v dalších scénách své nově přiřknuté postavy. René, ještě jednou klobouk dolů, ještě jednou díky! Ve střižně, kde jsme s Romanem zatím v rámci dvou dvoudenních sessions shlédli čtrnáct z doposud šestnácti natočených hodin materiálu a nahrubo předvybrali konkrétní verze jednotlivých scén pro následný první hrubý střih, bylo v určitých okamžicích opravdu hodně dusno. Třeba když jsme zjistili, že si Petr v jedné scéně zapomněl ze zápěstí sundat své civilní hodinky. Mít ho v ten okamžik takříkajíc po ruce, amputovali bychom mu dotyčnou končetinu opravdu čímkoliv, co by nám pod tu ruku přišlo. Dovedete si jistě představit naše nadšení z představy trmácení se kamsi kvůli jednomu jedinému několikasekundovému záběru... Stejně tak, když si Jan na jiném místě filmu zuje boty a místo tradičních obyčejných filmových černých ponožek má na nohou bílé sportovní froté fusekle, které v inkriminovaném záběru zabírají téměř třetinu obrazové plochy. V takových chvílích nás uklidňovala a u srdce hřála jedině představa, jak Petra na samém konci natáčení kompletně oholíme, protože pro několik vložených retrospektiv - které budeme logicky točit jako úplně poslední záběry - musí vypadat o poznání mladší. Ale abych neprozrazoval přespříliš a zároveň nepomlouval jen Petra; Mariana má třeba v několika po sobě bezprostředně jdoucích záběrech, které se navíc dokonce točily kontinuálně v časové posloupnosti, pokaždé celkem výrazně jiný účes. Ale to se prostě stává a je třeba se s tím vyrovnat: buď potrefené záběry přetočit, postprodukčně upravit nebo se s chybou prostě smířit a naučit žít. Jako v případě všech ostatních existujících filmů na tomto světě i my využijeme pro Záblesk poznání všechny ze zmiňovaných postupů, pro každý incident ten nejvíce vhodný a nejméně bolestivý. Dvě scény třeba musíme stůj co stůj v rámci postprodukce kompletně předabovat. Ale jinak se máme dobře! fk (16-06-08) Po právě uplynulém víkendu za sebou máme v úhrnu porci devíti natáčecích dní. Nacházíme se tedy – čistě teoreticky, papírově – přesně uprostřed celého natáčení Záblesku poznání. Jak jsme se ale na vlastní kůži již stačili několikrát přesvědčit, produkce a štáb míní, zatímco příroda mění. Především počasí, občas i fyzikální zákony. Což je někdy zatraceně dobře, většinou ale vůbec ne. Jistě si dovedete představit, jak nás například uprostřed Vysočiny, kam jsme k nejmenovanému rybníku situovali jednu z lechtivějších scén našeho filmu, potěšila půldenní průtrž mračen, zatímco ve zbytku republiky pálilo Slunce přesně tak, jak jsme potřebovali v inkriminované vysoké trávě a mlází mezi vrbičkami, borovicemi a břízkami. Protože z pochopitelných důvodů nemáme nikdy pohromadě celý herecký ansámbl ani veškeré technické vybavení, nemůžete se prostě sbalit a jet točit něco jiného někam jinam; nezbývá nám než čekat. Zatím jsme ve skluzu cca 14 hodin, tedy při vynaložení veškerého plánovacího a kreativního úsilí jednoho natáčecího dne. Což není zlé. Pokud tedy nebude půlku července nepřetržitě pršet, jak straší někteří meteorologové. A zlobí samozřejmě nejenom příroda jako taková. Exemplárním příkladem dalších rušivých elementů jsou víkendoví turisté-masňáci, kteří neberou ohled na nikoho a nic ve svém okolí, protože středobodem vesmíru jsou oni, jelikož jsou právě na vycházce, tak se světe podělej, uhni a hlavně dívej; malé děti, jejichž jindy nevinné a oceňované žvatlání nezastavíte a ze zvuku nedostanete, ani kdybyste jim pusu zalepili gafou a pak taky ostatní blíže a lépe neidentifikovatelní čumilové, které podle pořekadla o vyhození dveřmi a návratu oknem nestačíme občas vyhánět ze záběru. Když se trochu ohlédnu zpátky, musím konstatovat, že asi největší radost nám s Romanem dělá náš hlavní hrdina, Petr Mašín alias Jan. Roste nám totiž herecky před očima doslova záběr od záběru. Čím víc má odtočeno, tím suverénněji působí, lehčeji a přirozeněji hraje až vlastně vůbec nehraje. Po pravdě musím říct, že jsem mile překvapen, že jsem až takovýhle progres v jeho výkonu nečekal. Čímž v žádném případě neříkám, že jsem se na počátku spokojil s málem, právě naopak! Jak sám Petr tvrdí, je to tím, jak se s Janem postupně sžívá, jak mu čím dál více rozumí, pro což mluví i fakt, že se po natáčení nechce dát zpátky ostříhat. Nejvíce vrásek a šedivých vlasů nám naopak přidělala Eva. Mariana má totiž ve své svrchované nevinnosti problémy se svlékáním a erotickými scénami vůbec. Pravdou je, že nás na to předem upozorňovala, že jsme kvůli tomu scénář několikrát celkem zevrubně probírali a o různých možnostech ztvárnění dotyčných lechtivých scén kolektivně hovořili. Jak ale nakonec vyšlo (žel až přímo na place) najevo, nerozuměli jsme si zcela a úplně. Všechno ale dobře dopadlo: vlk se nažral, zatímco kozy zůstaly celé. Ostatně za pár měsíců se budete moci přesvědčit na vlastní oči. Nehledě na to, že na svlékání herectví slečny Večeríkové v ZP vůbec nestojí. Marianiným pravým opakem je Pavlína Vladyková, filmová Marta. Přesně podle scénáře. Zatímco Petr dobrou čtvrthodinu laboroval s rolováním, vytahování, stahováním a dalším podobným titěrným upravováním svých trenýrek tak, aby v záběru vypadal jakože nahatý a přitom nebyl, naše 'Čokoprincezna' přebytečné spodní prádlo odhodila bez zbytečného studu hned, jak jsme jí o to požádali. Přesně podle scénáře! Načež Petrovi nezbylo než postupovat stejně realisticky… (Ano, divák si přijde na své!) Když už jsem u našich děvčat, nemůžu nezmínit Renatu Huškovou, takto českodrážní pokladní. K vykreslení přesvědčivosti jejího výkonu stačí, když prásku, že během cca tříhodinového nádražního natáčení musela v pražské Libni odmítnout dobře deset reálných cestujících, kteří se u jejího okýnka dožadovali zakoupení vlakové jízdenky do rozličných koutů republiky. Jeden starší pán, který nepochopil, že se na místě točí film, chtěl dokonce na Petra volat policii, že na slečnu pokladní nemá co řvát. Největším živlem z celého hereckého týmu je pak – last but not least – druhý Petr, Vypravěč, Petr Kůsa. Institucionální rocker. Jediný člověk, který mě zatím v průběhu natáčení přiměl se napít alkoholu. Jak jsme se s Romanem opakovaně shodli, natáčení s 'Kůsofkou' bylo zatím to absolutně nejpohodovější. Žádná křeč, stres, honění, bláznění. Prostě pohoda, klídek, rock&roll. Mít ale v týmu takových lidí víc, točíme Záblesk poznání ještě přespříští léto. Na druhou stranu, přesně takový Vypravěč je, proto jsem si Petra vybral: aby Vypravěčem prostě byl. Takže absolutní spokojenost! No a když už chválím, tak nemůžu opomenout jednak naše velmi flexibilní komparsisty, René Zounara a Milana Robka, kteří se sice zatím blýskli pouze v nádražních scénách, ale další úkoly na ně ještě čekají, druhak náš perfektní produkčně-technický tým: Lucku Hajnou a Ondru Fryka. Díky! fk (22-05-08) Konečně se mi podařilo vyšetřit chvilku času, abych vás mohl seznámit s nejžhavějšími novinkami týkajícími se Záblesku poznání a zároveň se s vámi zvládl podělit i o nejnovější zážitky z jeho minulý víkend odstartovaného natáčení. Hlavní a momentálně nejdůležitější zpráva již zazněla v předchozí větě: točíme! Pokud byste chtěli znát detail: dře to, ale jde to. První ostrá klapka padla v sobotu 17. května dopoledne v obci Krchleby nedaleko Nymburka, dotočeno bylo tamtéž v pondělí ve tři hodiny ráno. Tedy dotočeno v rámci prvního natáčecího víkendu. Před sebou jich máme ještě minimálně osm. Samozřejmě se nám hned z kraje nevyhnuly klasické komplikace, nepříjemnosti a desiluse: některá speciální líčidla a kosmetiku jsme od výhradního tuzemského distributora dostali do rukou až den před natáčením, takže dlouhé týdny dopředu zamýšlená a plánovaná konzultační schůzka s vizážistkou nakonec proběhla za pomoci digitálních fotek po emailech, s kadeřnicí pak osobně doslova za pět minut dvanáct v pátek večer (díky Máco!); den respektive noc před natáčením se nečekaně ukázalo, že nebudeme mít k dispozici všechny zamýšlené kostýmy, takže se moje manželka - oděvní návrhářka – musela vypnout ke vskutku mimořádnému kreativnímu výkonu; vlahý romantický letní večer jsme byli nuceni markýrovat nad ránem za sychravého deště; jediný petrolejkový cylindr v okruhu sta kilometrů prasknul dřív, než stačil dohrát všechny předepsané scény; zapomněli jsme natočit jeden v technickém scénáři plánovaný a jeden na místě vymyšlený vložený záběr; káva pocuchala v sobotu štábu i hercům zažívací ústrojí takovým způsobem, že v neděli měli všichni kromě režiséra (který má jednak plechový žaludek i návazné trubky, druhak tasemnici) přísný zákaz její konzumace; Petr, hlavní mužský herec v roli Jana, se až na místě přiznal, že neumí balit jointy; Mariana, hlavní ženská herečka v roli Evy, se striktně držela scénáře a odmítala se svléknout a odhalit podle nadsazených představ vilné mužské části štábu…a tak bych mohl ještě dlouho pokračovat. Na to, jak jsme se s tím vším popasovali, si budete muset počkat nejméně do února příštího roku. Zatím jsme přesvědčeni, že se nám to podařilo. A tak do toho jdeme zítra po hlavě znova. Držte nám palce! fk (19-03-08) Konečně za sebou máme všechny tři plánované běhy castingu a souvisejících prvotních kamerových zkoušek! Viděli jsme více jak třicet kandidátů na hlavní i vedlejší role obou pohlaví a rozličných věků, z celkového počtu téměř pěti desítek přihlášených. Občas to bylo neskutečné martyrium, místy naopak velká legrace, škoda jen, že to častěji "nestálo za to". Lhal bych ovšem, kdybych tvrdil, že jsme s podobným scénářem nepočítali. Z prvního běhu jsem měl pocity lehce rozpačité (zhruba polovina zúčastněných byla pro naše účely použitelná), po druhém jsem propadal rozčarování hraničícímu s depresí (jediný vhodný adept na hlavní roli) a v polovině třetího jsem to chtěl předčasně zabalit. Až jsem byl za svou trpělivost odměněn: poslední tři zúčastnění byli okamžitě a jednomyslně dosazeni do nejvyšších pater našeho výběru! Měl jsem dokonce pocit hraničící s jistotou, že máme jasnou Evu i Vypravěče a zároveň minimálně dva kandidáty na Jana. Jenže nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá a kde začíná povinnost, končí často nadšení. A tak jsme s Romanem stejně museli velmi bedlivě opakovaně procházet veškeré pořízené audio-video záznamy a konstruovat varianty všech myslitelných hereckých kombinací, protože záložní variantu musíte mít v případě takovéhoto projektu k dispozici vždy… Zde se musím prozatím odmlčet: velmi nerad bych totiž prozrazoval jakýkoliv detail ohledně obsazení našeho filmu, dokud nebudou mít všichni vybraní herci a herečky podepsanou uměleckou smlouvu. Což by mělo být formálně vyřízeno nejpozději do konce března. Na přespříští víkend plánujeme druhé kolo kamerových zkoušek, tentokrát v exteriérech, za denního světla, společně pro Jana a Evu. Na konec tohoto týdne pak zveřejnění první galerie z castingů. Máte se na co těšit! fk (07-02-08) V souvislosti s aktuálními castingy a kamerovými zkouškami jsme často dotazováni, co že to vlastně znamená, že je Záblesk poznání nezávislý a umělecký film. Osobně rád s nadsázkou tvrdím, že umělecký předznamenává skutečnost, že filmu nebude skoro nikdo rozumět. Reálně jde ale především o to, že se snažíme vymanit ze standardních klišé komerční produkce a točit to, co nás baví, respektive způsobem, jaký nás bude naplňovat. Netvrdím, že chceme vyloženě bourat tabu, mnohdy ale půjdeme proti většinovému názoru či vkusu, budeme takzvaně politicky nekorektní, "nenormální", jiní. Nezávislý pak v našem podání znamená, že do projektu investujeme pouze vlastní hmotné prostředky, nejsme na nikoho komerčně vázáni ani odkázáni a máme tudíž absolutní uměleckou svobodu, co se obsahu a formy vyjádření týče. Se samotnými vyjadřovacími prostředky je to samozřejmě složitější, tam jsme limitováni právě financemi. To už je ovšem jiná rovina problému, stejně jako otázka možností finančního ohodnocení všech na filmu zainteresovaných. Jediné co můžeme momentálně slíbit a taky to otevřeně činíme, jsou – Romanovými slovy – "holubi na střeše", tedy smluvně podložená percentuální spoluúčast na případném zisku z komerčního uplatnění snímku. Na druhou stranu, mnohem důležitější je z našeho pohledu možnost volné profesní sebeprezentace zúčastněných prostřednictvím finální verze snímku. Což vzhledem k tomu, že dáváme primárně šanci seberealizace zcela neznámým hercům a herečkám, není rozhodně k zahození. Tím spíš, že jsme se nevydali, v nekomerčním ranku tak typickým, způsobem jakéhosi družstevního spolufinancování díla všemi zainteresovanými. Po svých spolutvůrcích nechceme nic jiného, než investici několika volných víkendů a především odpovědný přístup a solidaritu s ostatními členy natáčecího štábu. Ve dvou nadcházejících konkurzních termínech budeme vybírat z téměř třicítky zájemců, držte nám palce, ať máme při výběru šťastnou ruku! fk (18-01-08) Konečně máme jasno v termínech plánovaného castingu a souvisejících kamerových zkoušek, po jejichž uskutečnění bychom rádi finalizovali herecké obsazení našeho filmu. Jak vás asi napadlo z použitého množného čísla, bude konkurzů více než jen jeden - zatím jsou naplánovány dva, respektive osm. Přesněji dva konkurzní dny po čtyřech hodinových bězích. Zcela konkrétně pak: 29. ledna a 12. února od 17, 18, 18 a 20 hodin, v pražském klubu Rockshock. Jednotlivé běhy jsou na sobě zcela nezávislé a nekontinuální, každý vybraný uchazeč se účastní pouze jediného termínu (kombinace den - hodina). A z čeho že se bude samotný konkurz skládat? Kromě takzvaného motivačního rozhovoru, v jehož průběhu budeme chtít především zjistit, co konkrétního člověka vede k tomu, že chce hrát právě v našem filmu, bude jeho stěžejní část tvořit živá produkce předem připravené herecká etudy či monologu na libovolné téma. Jejím prostřednictvím nám bude každý z uchazečů o roli demonstrovat svoje předpoklady k tomu, ve filmu skutečně hrát (tzn. přirozený projev, souvislá mluva, zvládání trémy, dlouhodobá pamět). Třešničkou na pomyslném dortu pak bude rychlý test krátkodobé paměti, v jehož rámci bude mít herec za úkol se naučit několik krátkých replik, které následně ve spolupráci s režisérem odehraje. Prostě nic nestandardního nebo složitého, žádná záludnost; dalo by se říct klasika. Už se s Romanem moc těšíme, protože podle dosavadních přihlášek je rozhodně z čeho vybírat a vůbec to nebude lehká práce - a proč to neříct přímo, dokonce jsme si mohli dovolit ten luxus, že jsme nepozvali úplně všechny zájemce! fk (30-12-07) Dnes mám hned několik dobrých zpráv! Jednak jsem od Romana, co lehounce opožděný vánoční dárek, obdržel první kompletní verzi technického scénáře. Takže už si brousím červenou pastelku...a těším se na nové tvůrčí výzvy a s nimi související výměny našich uměleckých názorů. S revizí, respektive tvorbou druhé verze technického scénáře startujeme hned 1. ledna. Druhým pozitivním zjištěním, speciálně pro ty, kteří nechtějí lovit jednotlivé detaily o našem filmovém projektu zde - v pozvolna bobtnajícím deníku, jsem na konec této stránky přidal oddíl Informatorium, aneb souhrn odpovědí na nejčastěji kladené otázky ohledně Záblesku poznání. Sekce bude samozřejmě průběžně aktualizována. Třetí dobrou zprávou pro případné zájemce o angažmá v našem připravovaném snímku pak jistě je, že v rámci probíhajícího konkurzu, na nějž budou na přelomu ledna a února navazovat první pražské kamerové zkoušky, momentálně stále hledáme vhodné kandidáty do hlavních rolí "novodobý úředník" - vzhled 25 až 35 let, "stárnoucí bohém, alkoholik" - vzhled 45 až 55 let, "studentka" - vzhled 18 až 20 let a "svobodná třicátnice" - vzhled 25 až 35 let. Do vedlejších rolí pak další osoby mezi 18 a 75 lety. Termín natáčení byl definitivně stanoven na období od června do září 2008 s tím, že standardně se bude točit o víkendech, výjimečně (dle dohody) i během dnů pracovních. Natáčet se budou denní i noční scény, v lokalitách ve středních a východních Čechách. Další detaily ke konkurzu a natáčení na www.rezek.biz/priprava.htm nebo e-mailu produkce/rezek.biz. fk (10-12-07) Dnes jen v krátkosti trocha píáru. Vydáváme první oficiální tiskovou zprávu, vztahující se k realizaci našeho nezávislého uměleckého filmového projektu (viz odkazy na její HTML a DOC podobu v dnešním Kalendáriu napravo) a zároveň do světa vypouštíme náš první filmový banner (viz níže, samozřejmě k dispozici pro další volné šíření). Navíc stále platí - jak ostatně uvádí i inkriminovaný banner - že pro Záblesk poznání hledáme další vhodné herecké typy, neboť personální obsazení filmu zatím není definitivně rozhodnuto. Zájemci nechť se laskavě hlásí na e-mailu produkce/rezek.biz. fk (05-11-07) Pořád se mě někdo ptá, o čem že vlastně bude ten náš film a/nebo co jím jako autor románové předlohy chci okolnímu světu sdělit. Dlouho jsem takové zvědavce odháněl konstatováním, že vše podstatné uvidí právě ve filmu. Tedy přesně v intencích dobrých uměleckých zvyků Davida Lynche, který rovněž odmítá jakkoliv rozkrývat či dokonce vysvětlovat smysl svých děl. Ať se to komu líbí nebo ne, v tomto ohledu zůstávám absolutně nezlomným i nadále. Něco jiného je ovšem otevřené vyjádření osobních pohnutek, jež autora k tvorbě samé vybudily. Tedy malá nápověda, aneb "chytrému napověz, hloupého kopni". Nad takovou exaktní formulací jsem přemýšlel hodně a dlouho, dokonce jsem použil Romana jakožto svého uměleckého "psychoanalytika". Ostatně, takový úděl přesně zapadá do standardních producentských povinností. Nuže: znechucení povrchní městskou společností, jejíž nejvyšší prioritou je po všech stránkách bezohledné sebeobohacení; výsměch lidem, kteří nedokáží nic udělat pořádně a pouze hledají zástupné důvody, jimiž by ospravedlnili své chyby; zapšklost a umíněnost venkova, který útrpně setrvává na svých neudržitelných sociálních pozicích, místo aby asistovaně asimiloval s moderní společností; pokrytecká válka jediné správné morálky proti všem a všemu, co se jí samovolně vymyká; absurdní potlačení všeobjímající sexuality; fascinace nekonečnou variabilitou lidské mentality. A příběh samotný? Nechte se překvapit... fk (27-10-07) Dnes se s vámi podělím o nevšední zážitek z dopisování si s Českými drahami, které jsem - v zastoupení Romana jakožto producenta - podstoupil začátkem letošního září. Kdo bude číst dál, zjistí a pochopí, že to s natáčením v železničním prostředí myslíme opravdu vážně! >>> Otázka: Dobrý den, příští léto budeme natáčet nezávislý umělecký film, jehož jedna z klíčových scén se odehrává v železničním jídelním voze. Proto by nás zajímaly technické možnosti a finanční náležitosti pronájmu takového vagonu. A to jak stojícího, tak jedoucího - obojí de facto kdekoliv. Natáčet zamýšlíme v běžném, v současné době provozovaném jídelním voze. Nic speciálního, nic historického. Dobu natáčení odhadujeme na cca 8 hodin. Náš jediný striktní požadavek je, abychom měli vagon po celou dobu natáčení pouze sami pro sebe a nebyli jsme rušeni jinými cestujícími. Předem díky za odpověď! >>> Odpověď: Vážený pane, pronájem jídelního vozu z běžného provozu se pohybuje podle typu vozu od 11.900,- Kč do 20.000,- Kč / 1 kalendářní, byť i započatý den (uvedená cena je bez DPH). K uvedené ceně se připočítává částka DPH dle zákona. Kromě pronájmu jídelního vozu bude nutno uhradit případný pronájem dalších prostor nezbytných k filmování. V případě, že bude jídelní vůz zařazen do pravidelného vlaku připočítává se k uvedené ceně ještě částka za tažné 50,- Kč / 1 ujetý km + sazba DPH dle zákona. Dovoluji si upozornit, že uvedené ceny jsou předběžné a mohou se ještě změnit. Děkujeme za Váš zájem o naše služby a těšíme se na spolupráci. S pozdravem Petr Sobek České dráhy, a.s. Odbor osobní dopravy a přepravy Obchodně-tarifní oddělení, zvláštní vlaky a vozy Tak co myslíte, budeme nakonec točit v reálném vlaku stojícím či jedoucím? Postavíme si radši vlastní jídelní vůz ve studiu? Nebo dodatečně přepíšeme scénář? Nápovědou vám budiž Romanův výraz zachycený ihned poté, co se s výše uvedeným oficiálním stanoviskem ČD seznámil... fk (23-10-07) První kritická situace konečně přišla! Protože jsme se jí - popravdě - nemohli dočkat, navodili jsme si ji svévolně, za pomoci několika naprosto různorodých diskrétních testovacích čtenářů, jimž jsme svěřili k okomentování pre-finální podobu našeho scénáře, před samotným započetím prací na tvorbě jeho technického verze. Slastnou katarzí všehochuti posbíraných reakcí pro mě bylo zjištění, že se už umím odpoutat od původní verze textu románové předlohy a dokážu tak vytvořit čtvrtou, skutečně již finální podobu scénáře, která není v žádném ohledu literárně upovídaná, ale naopak má opravdový filmový spád a tah na branku. A přece v ní nic důležitého nechybí. Naopak! Do příběhu se nám povedlo zakomponovat jeden nový a svým vyzněním zcela zásadní moment, jímž film posunujeme do trochu jiné dimenze, než jsem původně vůbec zamýšleli. Ale nechte se překvapit, tuhle libůstku opravdu nikomu nepovolanému do premiéry neprozradíme. fk (04-09-07) V sobotu 25. srpna jsme se s Romanem vypravili na první společnou rekognoskaci zamýšlených natáčecích lokací. Vstávání v půl sedmé ráno sice nebylo přespříliš příjemnou součástí plánu, naše nadšení pro věc je ale zatím stále ještě silnější než vrozená pohodlnost. Na sraz jsme tak dorazili téměř v čas: já se čtvrt a Roman pouze s půlhodinovým zpožděním. Vybaveni fotoaparáty, kamerami, poznámkovými bloky, vytištěnými scénáři i mapovými podklady (škoda jen, že Roman doma zapomněl kompas...) jsme vyrazili na Východ. Tam se totiž bude odehrávat podstatná část děje našeho připravovaného filmu. První zastávku naší vlastivědné cesty (když nepočítám tu snídaňovou na benzínce pár kilometrů za Prahou) jsme uskutečnili u vodní nádrže Želivka, přesněji na mostě přes ni. Po pár minutách a zkušebních záběrech jsme se ale rozhodli, že zde zřejmě natáčet nebudeme. Byrokratické obstrukce, které by filmování v lokalitě ochranného vodního pásma musely nutně předcházet, nám za těch pár záběrů nestojí. Tak jedinečné prostředí na Želivce zase není. Snad neprozradím moc, když napíšu, že naší druhou zastávkou bylo jedno nedaleké posázavské městečko, kde nás zajímala jednak specifická přírodní scenérie na okraji zástavby, druhak rozpadající se hrad přímo nad řekou. V této lokalitě jsme byli naopak velmi úspěšní: vypadá to, že právě zde se odehraje téměř celá prostřední třetina filmu. Dále jsme hledali nádraží, kde by končily vlaky i koleje a byla na něm nádražní hospoda. Náš hlavní hrdina totiž mimo jiné prchá z města až na konec světa... Podle letecké mapy se jevilo jako ideální to v Třemošnici. Žel na místě jsme zjistili, že zde koleje sice skutečně končí, ovšem uprostřed sídliště, mezi paneláky. A hospoda samozřejmě nikde! Naštěstí jsme měli v zásobě jednu alternativu. V oné vísce sice nekončí žádné vlaky ale silnice, ovšem prostorové rozvržení krajiny a zástavby v místě velice jednoduše umožní požadované reálie nasimulovat. Točíme přece umělecký film a nikoliv dokument striktně popisující skutečný stav věcí. Navíc tam nechybí ani nezbytně nutná nádražka. Nečekaným bonusem pak byla tamní pultová prodejna Jednoty, kterou jsme rovněž měli v plánu někde najít. Cestou jsme potkali ještě Golčův Jeníkov, jehož některé ulice přesně korespondovaly s naší představou opravdu zapadlé vísky. Je ovšem klidně možné (a ve skrytu duše v to doufáme), že se nám obdobné prostřední podaří najít někde blíže k ostatním natáčecím lokacím. Na druhou stranu, tak krásně rozvalený statek jako v Tupadlech, se nám asi jen stěží povede najít někde jinde. Ve Zruči nad Sázavou, kde jsme naše první vlastivědné kolečko uzavírali, jsme si ve finále dali jen pozdní oběd - ani jedna z doporučených lokací (nádraží, náměstí, zámek) se nám totiž nelíbila. PS: Fotogalerie dokumentující tuto krajinnou obhlídku se právě připravuje! fk (11-08-07) Předevčírem jsme s Romanem dospěli k závěru, že pokud budeme chtít naše společné dílo šířit veřejnou komerční distribucí, bude to možné pouze za předpokladu, že z něho uděláme přílohu ke knižnímu vydání mého románu. Opačná cesta, tedy vydání filmového DVD, k němuž bude jako bonus přibalena kniha s předlohou, totiž není v současných tuzemských obchodně-politických podmínkách schůdná. Díky akutnímu přetlaku všemožných tiskovin rozličných periodicit s filmovými přílohami často pochybných kvalit provedení i obsahu, totiž na našem trhu nastala určitá filmová inflace, zatímco knižní komodita i komunita si stále drží určitou prestiž a výjimečnost. Samozřejmě za cenu své marginality a víceméně minimální komerčnosti. To nám ovšem, vzhledem k tomu že chceme zplodit nezávislý umělecký snímek, vlastně hraje do karet. Kniha by, v ideálním případě stoprocentně odpovídajícím mým představám, měla čtvercový formát standardního CD bookletu. Obálka by byla pevná, s celostránkovými záložkami. Do té zadní by pak byly vyseknuty čtyři šikmé zářezy, v nichž by DVD s filmem drželo. Teď jen pro tento počin najít vhodného vydavatele. Zájemci nechť se laskavě hlásí na můj e-mail! fk (06-08-07) Dnes vysvětlím, jaký je rozdíl mezi jednotlivými pracovními verzemi scénáře, označenými pořadovým číslem. A taky vám prozradím pár zajímavých prostředí, v nichž budeme natáčet. Vytvoření první verze scénáře znamenalo tu nejvíce servisní a nejméně tvůrčí práci. Románová předloha se totiž musela rozdělit do jednotlivých filmových scén, u nichž bylo nutné konkretizovat, na jakém místě, v jakém čase a světelných podmínkách se odehrávají a jaké postavy v nich účinkují. Samozřejmě již v tento okamžik vznikaly a byly zapisovány různé režijní nápady, jak co ztvárnit nebo zachytit. Mnohem zajímavější ovšem byla práce na druhé verzi scénáře. Šlo už totiž opět výlučně o tvůrčí činnost. Konkrétní knižní děj se transformoval do filmové řeči se vším všudy. Škrtaly se pro filmový příběh nepodstatné detaily, v knize pouze naznačené podstatnosti se naopak rozepisovaly. Nejdůležitější pak bylo pohlídat, aby se v obraze nevyprávělo to, co budou hrdinové říkat vlastními slovy a naopak. Třetí, poslední verze scénáře, na které právě začínám pracovat, bude finalizovat samotnou textovou stránku filmu, speciálně dialogy. Tak, aby šly správně "do huby". Jakmile bude tato část příprav za námi, vrhneme se s Romanem společnými silami na scénář technický, ve kterém už budeme v kombinaci se znalostí konkrétních interiérů a exteriérů, rozepisovat jednotlivé scény na konkrétní záběry. Točit je budeme například: v nádraží hospodě, v lese, na vesnické zábavě, v divadle, na pražském vltavském nábřeží, v několika bytech... PS: Pokud někdo uhodne, ze které vesnice pochází přiložené foto, má roli ve filmu jistou! fk (27-07-07) Minule jsem slíbil napsat něco více o samotném příběhu. Samozřejmě bych velmi nerad prozrazoval víc, než je nezbytně nutné k tomu, abychom udrželi vaši pozornost ve střehu. Můj první nápad, jak v těchto intencích film elegantně popsat byl následující: "Příběh prozření z rurální chiméry systémem semletého městského úředníka, neodhalené životní lásky a návratu ve velkém stylu, s retrospektivními a psychedelickými intermezzi." Pan producent mě s ním ovšem vyhodil. S konstatováním, že jsem se toho ve škole při marketingu asi moc nenaučil... (Má akutní zoufalost, kterou svým tvrzením vyvolal, viz přiložené foto.) Tak se stydím a piluju verzi na plakáty! fk (23-07-07) Původně jsme s producentem Romanem Rezkem chtěli točit snímek na motivy jediného prozaického díla skvělého českého básníka šedesátých let Václava Hraběte Horečka. Já měl splodit scénář a při realizaci se postarat o zvuk, Roman měl stát za kameru, režírovat jsme měli společně. Vzhledem k tomu, že se ale z naší strany mělo jednat o bez diskuse nezávislé a apriori nekomerční dílo, jednání s majiteli autorských práv (zatím?) ustrnulo na mrtvém bodě. Tímto dílčím neúspěchem jsme se ovšem odradit nenechali a své plány jsme přehodnotili jen co se týče konkrétní matérie předlohy. Roman mi učinil nabídku, která se neodmítá! Abych konečně dopsal svoji oficiální prvotinu - román Záblesk poznání, že zfilmujeme ji. Trvalo mi to přesně jedenáct nocí mezi 7. červnem a 9. červencem. Na scénáři jsem začal pracovat hned to pondělí, co jsem dopsal samotný román. Dnes je rozpracována více jak jeho polovina. Natáčení bychom chtěli na ostro rozjet na jaře příštího roku. Do té doby, jakmile bude dokončen scénář, proběhnou konkurzy na jednotlivé role a zároveň budou vytipovány vhodné exteriérové lokace i interiéry. Točit se bude ve formátu HDV (High Definition Video), který umožňuje zhruba dvakrát větší rozlišení obrazu, než jakého může dosáhnout současné analogové televizní vysílání. V tomto formátu bude probíhat nejen snímání obrazu, ale také jeho zpracování a finální distribuce. Příště trochu více o samotném příběhu... fk

ZÁBLESK POZNÁNÍ - kalendárium 19. 08. 2009 - start hledání investora či producenta pro nové natáčení Záblesku poznání ---------------------------------------------------------- 08. 07. 2009 - ukončení dosavadní spolupráce tvůrčího týmu František Kovač & Roman Rezek 01. 05. 2009 - vytvořen třetí hrubý střih 21. 03. 2009 - přetočeny veškeré Janovy komentáře 06. 02. 2009 - vytvořen druhý hrubý střih 08. 01. 2009 - natočeny veškeré komentáře Jana a Vypravěče 06. 01. 2009 - první hrubý střih shlédnut režisérem 04. 01. 2009 - dokončen první hrubý střih 27. 12. 2008 - započaty práce na prvním hrubém střihu 17. 12. 2008 - neformální předvánoční dotočná besídka 25. 10. 2008 - natočeny postsynchrony pro scénu č. 22 31. 08. 2008 - natočena scéna č. 6 30. 08. 2008 - natočena scéna č. 6 06. 08. 2008 - přetočena scéna č. 40 27. 07. 2008 - přetočena scéna č. 43 27. 07. 2008 - natočeny scény č. 8, 22 a 29 27. 07. 2008 - natočeny scény č. 8, 22 a 29 26. 07. 2008 - natočeny scény č. 14 a 34 25. 07. 2008 - natočena scéna č. 27 23. 07. 2008 - čtvrtý den ve střižně 22. 07. 2008 - třetí den ve střižně 20. 07. 2008 - druhý den ve střižně 19. 07. 2008 - první den ve střižně 06. 07. 2008 - natočeny scény č. 19 a 20 05. 07. 2008 - natočeny scény č. 14, 27, 28, 30, 32 04. 07. 2008 - natočena scéna č. 43 30. 06. 2008 - natočeny scény č. 19, 21, 22, 24 29. 06. 2008 - natočena scéna č. 45 28. 06. 2008 - natočeny scény č. 16, 17, 27 22. 06. 2008 - natočeny scény č. 9, 11, 12, 17, 39, 42 21. 06. 2008 - natočeny scény č. 6, 15, 16, 40, 41, 44 21. 06. 2008 - přeobsazení role Borise, Jakuba Petříčka nahrazuje René Zounar 18. 06. 2008 - publikována fotogalerie ze třetího natáčecího víkendu 18. 06. 2008 - publikována fotogalerie z druhého natáčecího víkendu 18. 06. 2008 - publikována fotogalerie z prvního natáčecího víkendu 15. 06. 2008 - natočeny scény č. 3, 5, 46, 47 14. 06. 2008 - natočena scéna č. 14 08. 06. 2008 - natočeny scény č. 18, 22, 23 07. 06. 2008 - natočeny scény č. 22, 23, 27 01. 06. 2008 - natočeny scény č. 2 a 4 25. 05. 2008 - natočeny scény č. 13 a 14 24. 05. 2008 - natočeny scény č. 7, 8, 9, 10 18. 05. 2008 - natočeny scény č. 25, 33, 34, 35, 36, 37, 38 17. 05. 2008 - natočeny scény č. 25 a 26 17. 05. 2008 - první ostrá klapka 12. 05. 2008 - oslava 20 let skupiny Merlin a 29 let Františka Kovače v Retro Music Hall 10. 05. 2008 - druhá čtená zkouška Jan + Eva 09. 05. 2008 - vytvořena a distribuována třetí verze detailního natáčecího plánu 09. 05. 2008 - přednatáčecí lokační exkurz po Praze 05. 05. 2008 - vytvořena a distribuována druhá verze detailního natáčecího plánu 04. 05. 2008 - přednatáčecí lokační exkurz po středních Čechách 03. 05. 2008 - přednatáčecí lokační exkurz po východních Čechách 01. 05. 2008 - dokončena první verze detailního natáčecího plánu 27. 04. 2008 - první čtená zkouška Jan + Eva 26. 04. 2008 - neformální seznamovací večírek 17. 04. 2008 - zveřejněno finální herecké obsazení 13. 04. 2008 - druhý lokační exkurz po středních Čechách 08. 04. 2008 - započaty práce na detailním natáčecím plánu 08. 04. 2008 - dokončena finální verze technického scénáře 05. 04. 2008 - první společné kamerové zkoušky Jan + Eva 01. 04. 2008 - spuštěn oficiální filmový web na www.zableskpoznani.net 22. 03. 2008 - publikována fotogalerie z východočeského lokačního exkurzu 22. 03. 2008 - publikována fotogalerie ze středočeského lokačního exkurzu 21. 03. 2008 - publikována fotogalerie z castingu a prvních kamerových zkoušek 15. 03. 2008 - osloven potenciální autor scénické hudby 01. 03. 2008 - započata jednání s vybranými herci a herečkami 29. 02. 2008 - finalizován výběr herců a hereček, jimž bude nabídnuta některá z rolí 19. 02. 2008 - třetí pražský termín castingu a kamerových zkoušek 12. 02. 2008 - druhý pražský termín castingu a kamerových zkoušek 29. 01. 2008 - první pražský termín castingu a kamerových zkoušek 07. 01. 2008 - započato organizování pražského castingu a kamerových zkoušek 01. 01. 2008 - započaty práce na druhé verzi technického scénáře 26. 12. 2007 - dokončena první verze technického scénáře 10. 12. 2007 - vydána první tisková zpráva o Záblesku poznání (ve formátu DOC ke stažení zde) 23. 10. 2007 - započaty práce na technickém scénáři 23. 10. 2007 - dokončena finální verze scénáře 01. 09. 2007 - započata distribuce pre-finální verze scénáře testovacím čtenářům 27. 08. 2007 - oslovena první kandidátka na hlavní roli 25. 08. 2007 - první lokační exkurz po východních Čechách 24. 08. 2007 - dokončena pre-finální verze scénáře 21. 08. 2007 - první lokační exkurz po pražském vltavském nábřeží 06. 08. 2007 - započaty práce na pre-finální verzi scénáře 04. 08. 2007 - první lokační exkurz po středních Čechách 03. 08. 2007 - vytvořen první seznam potřebných natáčecích interiérů a exteriérů 03. 08. 2007 - osloven první kandidát na hlavní roli 02. 08. 2007 - dokončena druhá verze scénáře 26. 07. 2007 - započaty práce na druhé verzi scénáře 25. 07. 2007 - dokončena první verze scénáře 22. 07. 2007 - při dopravní nehodě na D8 zemřela zpěvačka a kamarádka Pavla Kapitánová 09. 07. 2007 - započaty práce na tvorbě scénáře 09. 07. 2007 - dokončen román 07. 06. 2007 - započato intenzivní dopisování románu