Narodil jsem se ve znamení býka, deset let před pádem rudé totality v Čechách. Obojí můj život samozřejmě poznamenalo. Stejně jako vydatná změť zvukových
impulsů, které jsem vnímal ještě před příchodem na tento svět. Rock´n´roll mě zasáhl naplno a absolutně. Ještě jsem ani pořádně nedosáhl na gramofon a už jsem
zbožňoval Chucka Berryho, The Beatles, Elvise, Olympic, Suchého se Šlitrem, Jiřího Grossmana a Michala Tučného. Podstatnou část základního vzdělání jsem si
odbyl takto hudebně postižen. Vzhledem k létům nastávajícím to bylo zjevně postižení z kategorie lehkých. Zjevení jménem Guns N´ Roses totiž mělo mnohem
markantnější dopad. A to nejen na můj život hudební. Jejich muzika, vystavěná na geniálním spojení rock´n´rollového, rhythm´n´bluesového a punkového feelingu, byla tím pravým impulsem k nastartování mého plnohodnotného pubertálního života. Proniknutí do často tajnosnubných metalových subsvětů pak bylo jen otázkou času. Když o něco později k mase nových podnětů přibyla jaksi
samosebou i beat generation se vším, o co tento svět obohatila, bylo o mém dalším směřování již definitivně rozhodnuto.
Středoškolský časopis In, jehož jsem byl zakladatelem a šéfredaktorem, pak byl koncentrovaným vyústěním toho všeho. Tématická sekce
Rock In se stala mým neomezeným publikačním
královstvím. První článek do regulérního celostátně vycházejícího hudebního periodika, měsíčníku
Rock Report, dvoustránkovou komentovanou diskografii kapely Aerosmith, jsem napsal o Vánocích 1996. Bylo mi sedmnáct a měl jsem před
maturitou. Ta nakonec - přesto, že jsem pravidelně místo na páteční hodiny účetnictví chodil hrát Středoškolský florbalový pohár - dopadla dobře.
Hned o následujících prázdninách jsem pro sebe objevil pražský rockový klub
Inferno.
První opravdové interview z očí do očí jsem dělal v angličtině a rovnou s jedním z mých největších r&r hrdinů - s Lemmym Kilmisterem z Motörhead.
Díky pravidelnému publikování v Rock Reportu jsem začal spolupracovat s Českým rozhlasem Plzeň, kam mne redakční kolega Jan Petričko přizval ke svým
pravidelným pondělním live hodinovkám Rock Time (jejichž společným jmenovatelem se tak stala naše náklonnost k
Jimu Beamovi). A také s agenturou Petarda production, pod jejímiž křídly jsem následujících pět let působil jako porotce vyhledávací soutěže
Rock Made In Gambrinus. Na přelomu milénia jsem se stal i členem tehdy morálně obnovované
Akademie populární
hudby. V mezičase jsem vystudoval
Management obchodních činností. Souhra životních okolností mě pak zavála až na
místo výkonného ředitele, produkčního manažera a zvukového inženýra milovaného
Inferna v jedné osobě. V Pekle jsem se seznámil i se svojí manželkou Janou. Čertužel jsme byli
klub po cca roce
úspěšného fungování nuceni uzavřít. Důvodem bylo údajné překračování hlukových hygienických norem. Ale hrajte rock-and-roll naplno a přitom
potichu...
Katarzí nastalé deprese pro mne bylo nové zaměstnání v naprosto nemuzikálním oboru, konkrétně v báječném virtuálním světě informačních
a telekomunikačních technologií, v němž (zbaven veškerých počátečních iluzí) pracuji dodnes. Nadále se samozřejmě věnuji i (převážně hudební) publicistice.
Spolu s dlouholetým přítelem Bohoušem Němcem vedu od roku 2003 z pozice zástupce šéfredaktora, art directora a webmastera magazín
Rockshock. S (Rock)
Reportem jsem se rozešel ve zlém. Stala se v něm totiž standardem brutální redakční úprava autorských článků, jejichž smysl byl často zcela pozměněn.
Chyběly nejen jednotlivé myšlenky, ale i celé tematické textové bloky. V roce 2004 jsem, ve spolupráci s kolegy
z branže Bohoušem Němcem a
Ladislavem Olivou, úspěšně resuscitoval anketu Černá vrána. Nedlouho poté jsem legálně nabyl oprávnění řídit motorová vozidla skupiny B.
Druhou půlku první dekády jednadvacátého století jsme s manželkou započali v prvním vlastním bytě.
V sezoně 2005/06 jsem se po několikaleté přestávce vrátil k aktivnímu hraní
florbalu. Momentálně působím v teamu
Dynamis a reprezentuji i svého zaměstnavatele. 24. dubna
2007 se nám narodila dcera Natalie.
Ničeho nelituju! Žiju na plné pecky, užívám si. Dokud to jde...